Sinuhet

Dcera sykomory v hieroglyfickém zápisu

V ženské podobě by toto jméno vypadalo Sitnuhet respektive Satnehat, čili v překladu „Dcera sykomory“.

• Sinuhet – čeština
• Sinuhe – nejrozířenější varianta: angličtina, němčina, italština, švédština, finština, slovenština, polština a další
• Sinuhé – španělština, baskičtina, galicijština
• Sinuhė – litevština
• Sinouhé – francouzština
• Sinué – portugalština
• Szinuhe – maďarština
• sȝ-nht [ˈsiːʀ ˈnaːhaʔ]– pravděpodobná výslovnost v egyptštině[1][2][3]

Tento Sinuhet je staroegyptskou literární postavou v povídce o Sinuhetovi, která je podána v podobě autobiografického vyprávění (např. český egyptolog František Lexa ji vydal pod názvem Vlastní životopis Sinuhetův) a třebaže někteří badatelé dříve připouštěli možnost Sinuhetovy skutečné existence^[zdroj?], není znám žádný důkaz, že by skutečně žil[5]. Jedinými zdroji o jeho osobě jsou dochované verze a úryvky této povídky. Forma příběhu je nejspíše dána velkou oblibou, které se v době vzniku těšil životopis jako specifický egyptský literární žánr.[6][7] Na druhou stranu její autor byl velice dobře obeznámen se soudobými reáliemi života v Egyptě a v Levantě, protože informace a líčení v příběhu obsažené jsou ve shodě se svědectvím archeologických nálezů a písemných pramenů[5] o době, do níž je zasazen, tj. o přelomu 20. a 19. století př. n. l.[5]

Sinuhet vystupuje jako úředník za vlády Amenemheta I., prvního panovníka 12. dynastie. Náhodně vyslechne tajné sdělení o králově násilné smrti, která je historicky doloženou událostí. Protože se obává svůj život, raději uprchne z Egypta. Po překonání mnoha nebezpečí se dostává do Asie a vstupuje do služeb beduínského náčelníka. Požívá velké důvěry, později se sám stane náčelníkem a poté, co zvítězí v souboji s obrovským nepřítelem, stává se hrdinou a získává velké bohatství. Stále více však touží vrátit se domů. Pověst o něm se mezitím dostane až k Amenemhetově nástupci Senusretovi I., který Sinuheta dopisem vyzve, aby se vrátil. Sinuhet je tak znovu přijat ke dvoru a král jej zahrnuje svou přízní.[6]

Podobně jako jeho jmenovec i tento Sinuhet autobiograficky líčí svůj život, avšak v jeho případě víme, že jeho ústy/perem k nám promlouvá ve své knize Egypťan Sinuhet finský spisovatel Mika Waltari.

Děj knihy je zasazen do starověkého Egypta, koncem 18. dynastie. Konkrétně se odehrává za vlády panovníků Amenhotepa III., Amenhotepa IV./Achnatona, Smenchkarea, Tutanchamona, Aje a Haremheba. Hlavním hrdinou je Sinuhet, jehož život sledujeme od dětství, přes studium lékařství a jeho cestování po mimoegyptských zemích až po jeho zapojení do bouřlivých událostí Achnatonovy reformy a nakonec jeho stáří během restaurace předreformních poměrů.

Waltariho Sinuhet je zhruba stejně starý jako Achnaton a narodil se tedy v přibližně v téže době. Podle toho lze přibližně stanovit, kdy se příběh odehrává, tedy v letech 1370 – 1300 př. n. l. (tedy 600 let po osudech svého jmenovce).

Tento Sinuhet je planetka z hlavního pásu asteroidů (čili mezi Marsem a Jupiterem) o průměru 61 km, kterou objevil 20. ledna 1939 Yrjö Väisälä v městě Turku, ve Finsku. Nejblíže Slunci byla planetka v únoru 2008, a to ve vzdálenosti 2,19 AU[8] (v přepočtu přibližně 327 619 337 km). Znovu se v této vzdálenosti vyskytla v září 2012. Nejvzdáleněji Slunci byla naopak v říjnu 2005 ve vzdálenosti 3,339 AU[8] (v přepočtu přibližně 499 507 290 km). V této vzdálenosti se znovu vyskytla v červnu 2010.

• Vlastní životopis Sinuhetův
• Staroegyptské písemnictví
• Egypťan Sinuhet
• Mika Waltari

• Vlastní životopis Sinuhetův v překladu Františka Lexy