Litevština

Litevština (lietuvių kalba)
	jazyk většiny jazyk výrazné menšiny
Rozšíření	Litva, Lotyšsko, Bělorusko, Rusko, Polsko, USA, Kanada
Počet mluvčích	4 milióny
Klasifikace	Indoevropské jazyky Baltské jazyky Východobaltské jazyky; ; ;
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Komise litevského jazyka (Valstybinė lietuvių kalbos komisija)
Úřední jazyk	Litva, Evropská unie
Kódy
ISO 639-1	lt
ISO 639-2	lit (B); lit (T)
ISO 639-3	lit
Ethnologue	LIT
Wikipedie
	lt.wikipedia.org
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků. Je to úřední jazyk Litvy, kde jím mluví přibližně 2,9 miliónu mluvčích, v sousedních státech a ve světě je to pak přibližně 1,1 mil. mluvčích.

Historie

Litevština v 16. století

Východobaltské jazyky se od západobaltských jazyků (hypoteticky nazývaných protobaltské jazyky) oddělily mezi roky 400 – 600. Diferenciace mezi litevským a lotyšským jazykem začala kolem roku 800. V 13. – 14. století měli velký vliv na vývoj lotyšského a litevského jazyka Livonci, kteří v tomto období obsadili území okolo řeky Daugavy. Toto území se téměř překrývalo s územím dnešní Lotyšské republiky.

Nejstarší písemná památka pochází z počátku 14. století. První tištěnou knihou je Katechismus Martynase Mažvydase, vydaný v Královci.

Hlásky

Samohlásky

Litevština používá 12 psaných samohlásek, které jsou podobné latinským, obrácený "háček" (litevsky nosinė, polsky ogonek) značil dříve ~dlouhou samohlásku, původně však označoval ~nosovou samohlásku. V litevštině ė neoznačuje délku, ale jinou kvalitu. Zde by lépe odpovídala (přibližně) záměna ė na ě. Délku hlásek/slabik v litevštině určuje přízvuk, který se v běžném písemném projevu diakritikou neoznačuje (přízvuk – zejména vlnivý (označovaný ~) – může nést i "slabikotvorná" souhláska, např. l, r). Češi litevský vlnivý přízvuk vnímají spíše jako dlouhou hlásku/slabiku. Délka se v psaném projevu ~diakritikou rozlišuje pouze u dvojic i/y a u/ū (nepřehlédněte, že y neoznačuje tvrdost jako v češtině či jinou kvalitu jako v některých jiných jazycích, ale délku Tvrdost/měkkost v tomto případě Litevci nerozlišují). Ą, ę, į a ų původně částečně s délkou souvisely (an > ą, en > ę, in > į, un > ų), ale nyní je již tato funkce prakticky zcela setřena, o délce i zde rozhoduje (graficky běžně neoznačovaný) přízvuk. V litevštině se graficky přízvuky označují pouze ve speciálních případech, jako jsou učebnice litevské gramatiky, některé stati v encyklopediích, v lingvistické literatuře a podobně. V litevštině i, následující těsně za souhláskou (a následované ještě další(mi) samohláskou/samohláskami), u které Litevci mohou rozlišit měkkost/tvrdost označuje měkkost, nikoli dvojhlásku ia, ią, ie, io, iu, ių. K takovým souhláskám patří zejména š, ž, č, s, z, l, r, dále také n, t, d, k, g, částečně i c, v, m. Z toho důvodu, že ve skutečnosti dosti obtížně (stejně jako Češi) rozlišují měkkou/tvrdou výslovnost b a p, došlo i ke změnám gramatiky – srovnej starší piautuvas, piauti s nynějším pjautuvas, pjauti (srp, řezat). (I Litevci při nedbalé výslovnosti někdy toto i vyslovují jako j). Litevština má také několik dvojhlásek: ai, ie, uo, au, ei, iu.

Velká písmena	A	Ą	E	Ę	Ė	I	Į	Y	O	U	Ų	Ū
Malá písmena	a	ą	e	ę	ė	i	į	y	o	u	ų	ū
Čeština	a	a	e	e	~ě	i	i	í	o	u	u	ú

Souhlásky

V litevštině existuje na 20 souhlásek, které jsou psány latinkou. Navíc se zde stejně jako v češtině vyskytuje spřežka CH.

Velká písmena	B	C	Č	D	F	G	H	J	K	L	M	N	P	R	S	Š	T	V	Z	Ž
Malá písmena	b	c	č	d	f	g	h	j	k	l	m	n	p	r	s	š	t	v	z	ž
Čeština	b	c	č	d	f	ɡ	h	j	k	l	m	n	p	r	s	š	t	v	z	ž

Mluvnice

První litevská kniha, datované do roku 1547

Litevština je syntetický jazyk. Z lingvistického hlediska je zajímavá pro četné archaické rysy, které jazykovědcům pomáhají při studiu vývoje indoevropských jazyků.

V litevštině se rozlišují dva jmenné rody – mužský (vyriškoji giminė) a ženský (moteriškoji giminė), slova bez rodu (nikoliv „střední rod“!) se používají jen zbytkově v případě přídavných jmen a zájmen. Má 5 vzorů podstatných jmen a 3 vzory u přídavných jmen. Všechna slovesa mají přítomný, minulý, budoucí a zvláštní minulý opakovaný čas; oznamovací, podmiňovací a rozkazovací způsob (u dvou posledních způsobů se nevyjadřují časy). Litevština má a používá nejvíce druhů přechodníků ze všech indoevropských jazyků, přechodníky zde existují ve všech časech a rodech. Pro časování zvratných sloves bez předpony existují speciální paradigmata.

Jména se skloňují sedmi pády: nominativem (litev. vardininkas), genitivem (kilmininkas), dativem (naudininkas), akuzativem (galininkas), instrumentálem (įnagininkas), lokálem (vietininkas), a vokativem (šauksmininkas). Ve staré litevštině se používaly další tři pády: illativ (používá se i dnes v hovorové litevštině), adessiv a allativ. Pozůstatky těchto pádů můžeme najít i v ustálených rčeních. Litevština má genitiv záporový a bezpředložkový lokál, tj. neexistuje zde předložka „v“ (př. lovoje = v posteli).

Slovesa

Časování sloves

Přítomný čas

	dirbti = pracovat	norėti = chtít	skaityti = číst
1. sg.	dirbu	noriu	skaitau
2. sg.	dirbi	nori	skaitai
3. sg.	dirba	nori	skaito
1. pl.	dirbame	norime	skaitome
2. pl.	dirbate	norite	skaitote
3. pl	dirba	nori	skaito

Minulý čas

	dirbti = pracovat	norėti = chtít	skaityti = číst
1. sg.	dirbau	norėjau	skaičiau (palatalizace – vznik afrikáty t→č)
2. sg.	dirbai	norėjai	skaitei
3. sg.	dirbo	norėjo	skaitė
1. pl.	dirbome	norėjome	skaitėme
2. pl.	dirbote	norėjote	skaitėte
3. pl	dirbo	norėjo	skaitė

Budoucí čas - infinitiv bez koncovky -ti + s + koncovka.

	dirbti = pracovat	norėti = chtít	skaityti = číst
1. sg.	dirb-s-iu	norė-s-iu	skaity-s-iu
2. sg.	dirb-s-i	norė-s-i	skaity-s-i
3. sg.	dirb-s	norė-s	skaity-s
1. pl.	dirb-s-ime	norė-s-ime	skaity-s-ime
2. pl.	dirb-s-ite	norė-s-ite	skaity-s-ite
3. pl	dirb-s	norė-s	skaity-s

Frekventativ (opakovaný děj v minulosti) - infinitiv bez koncovky -ti + dav + koncovka.

	dirbti = pracovat	norėti = chtít	skaityti = číst
1. sg.	dirb-dav-au	norė-dav-au	skaity-dav-au
2. sg.	dirb-dav-ai	norė-dav-ai	skaity-dav-ai
3. sg.	dirb-dav-o	norė-dav-o	skaity-dav-o
1. pl.	dirb-dav-ome	norė-dav-ome	skaity-dav-ome
2. pl.	dirb-dav-ote	norė-dav-ote	skaity-dav-ote
3. pl	dirb-dav-o	norė-dav-o	skaity-dav-o

Kondicionál

Podmiňovací způsob

	dirbti = pracovat	norėti = chtít	skaityti = číst
1. sg.	dirb-č-iau	norė-č-iau	skaity-č-iau
2. sg.	dirb-t-um(ei)	norė-t-um(ei)	skaity-t-um(ei)
3. sg.	dirb-t-ų	norė-t-ų	skaity-t-ų
1. pl.	dirb-t-ume / umėme	norė-t-ume / umėme	skaity-t-ume / umėme
2. pl.	dirb-t-ute / umėte	norė-t-ute / umėte	skaity-t-ute / umėte
3. pl	dirb-t-ų	norė-t-ų	skaity-t-ų

Imperativ

Rozkazovací způsob

	dirbti = pracovat	norėti = chtít	skaityti = číst
1. sg.	–	–	–
2. sg.	dirb-k	norė-k	skaity-k
3. sg.	tegu + přítomný čas	tegu + přítomný čas	tegu + přítomný čas
1. pl.	dirb-k-ime	norė-k-ime	skaity-k-ime
2. pl.	dirb-k-ite	norė-k-ite	skaity-k-ite
3. pl	tegu + přítomný čas	tegu + přítomný čas	tegu + přítomný čas

Číslovky

česky	litevsky
1	vienas, viena (mužský rod/ženský rod)
2	du, dvi
3	trys
4	keturi, keturios
5	penki, penkios
6	šeši, šešios
7	septyni, septynios
8	aštuoni, aštuonios
9	devyni, devynios
10	dešimt
11	vienuolika
12	dvylika
13	trylika
14	keturiolika
15	penkiolika
16	šešiolika
17	septyniolika
18	aštuoniolika
19	devyniolika
20	dvidešimt
30	trisdešimt
40	keturiasdešimt
50	penkiasdešimt
60	šešiasdešimt
70	septyniasdešimt
80	aštuoniasdešimt
90	devyniasdešimt
100	šimtas
1000	tūkstantis
2987	du tūkstančiai devyni šimtai aštuoniasdešimt septyni

Příjmení žen v Litvě

V litevštině se rozlišují příjmení nevdaných žen od příjmení vdaných žen. Tato příjmení jsou již v litevštině přechýlená, liší se od odpovídajících mužských příjmení. V některých velmi výjimečných případech žena, která si nepřeje, aby z jejího příjmení bylo zřejmé, zda je provdaná či nikoliv, používá (se svolením úřadů) přechýlené ženské příjmení, ve tvaru neutrálním. Případně používá příjmení ve tvaru mužského příjmení – nejčastěji pro usnadnění operací s osobními dokumenty v zahraničí.

Příklady

Příjmení muže	Příjmení provdané ženy	Příjmení neprovdané ženy	Příjmení ženy s nevyjádřeným rodinným stavem	Nedoporučený český přechýlený tvar
Kazlauskas	Kazlauskienė	Kazlauskaitė	Kazlauskė	Kazlauská (Kozlovská)
Jonaitis	Jonaitienė	Jonaitytė	Jonaitė
Žalys	Žalienė	Žalytė	Žalė
Adamkus	Adamkienė nebo Adamkuvienė	Adamkutė	Adamkė	Adamková
Antanavičius	Antanavičiuvienė	Antanavičiūtė	Antanavičė	Antanavičová (Antonovičová)
Noreika	Noreikienė	Noreikaitė	Noreikė	Noreiková
Paukštė	Paukštienė	Paukštytė

Poznámka: u příjmení v mužském tvaru zakončených na -us se u příjmení provdaných žen vsouvá vsuvka -uv-. Toto pravidlo se někdy neuplatňuje, jeho neuplatňování je nejčastější v Žemaitsku/Žemaitii. Poslední dva příklady jsou případy, kdy tvar mužského příjmení je ve tvaru rodu pseudoženského, podobně jako výraz předseda (nebo soudce).

Slovníček

Litevec Lietuvis
Litevka Lietuvė
Litva Lietuva
Litevský Lietuviška(s)
Litevsky Lietuviškai
Česko Čekija
Ahoj (neformálně) Labas
Na shledanou (neformálně) Iki!
Dobrý den Laba diena
Prosím Prašau
Děkuji Ačiū, dėkui
Pomozte Padėkite
Zavolejte doktora Iškvieskite gydytoją
Kolik to stojí? Kiek kainuoja?
Ano Taip
Ne Ne
Promiň/promiňte. Atsiprašau.
Nerozumím. Nesuprantu.
Mluvíte anglicky? Ar kalbate angliškai?
Kde je…? Kur yra…?
Jsem Čech Esu čekas
Jmenuji se… Mano vardas…

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

litevsky	Visi žmonės gimsta laisvi ir lygūs savo orumu ir teisėmis. Jiems suteiktas protas ir sąžinė ir jie turi elgtis vienas kito atžvilgiu kaip broliai.
lotyšsky	Visi cilvēki piedzimst brīvi un vienlīdzīgi savā pašcieņā un tiesībās. Viņi ir apveltīti ar saprātu un sirdsapziņu, un viņiem jāizturas citam pret citu brālības garā.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu litevština na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo litevština ve Wikislovníku
Kategorie Litevština ve Wikislovníku
Úložiště vzdělávacích materiálů Litevština ve Wikiverzitě
Lingvistika litevštiny
Litevsko český slovník online
Slovník litevštiny
Výkladový slovník současné litevštiny

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.