Senusret I.

Senusret I. (v egyptštině z-n-wsrt /suʀ nij ˈwas.ɾiʔ/) byl druhým faraonem 12. dynastie. Vládl pravděpodobně v letech 1920–1875 př. n. l.[1]

Senusret
Senvosret; Sesostris
Busta Senusreta I.
Doba vlády1920–1875 př. n. l. [1]
Rodné jméno


Senwosret
Trůnní jméno
Cheper-ka-Re
Horovo jméno

 
Anch-mesut
ManželkaNeferu III. [2]
PotomciAmenemhet II., Itakaiet, Neferusobek, Neferuptah, Nenseddjedet, (dcery)[3]
OtecAmenemhet I.
MatkaNeferitacenen [4]
Narození20. století př. n. l.
HrobkaPyramida Senusreta I. v Lištu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Reliéf z chrámu Senusreta I.
Bílá kaple v Karnaku

Nástup na trůn

Senusret I. byl synem svého otce a předchůdce, Amenemheta I. Králem se vlastně stal ještě v době jeho vlády, Amenemhet I. jej totiž jmenoval svým spoluvládcem. To mělo usnadnit nástup nového vládce na místo starého po jeho smrti. V době smrti Amenemheta I. byl Senusret zrovna na válečném tažení proti Libyjcům. Toho využila jedna z králových manželek, organizátorka spiknutí, jehož výsledkem bylo zavraždění krále, a chtěla na uvolněný trůn dosadit svého syna. Senusret se o tom dozvěděl včas a okamžitě se vrátil zpátky do hlavního města říše Ictaueje[5], se spiklenci se vypořádal takovým způsobem, že už se jej nikdo později nepokusil násilím zbavit trůnu. Při své korunovaci přijal jméno Cheperkare[4].

Vláda

Senusret I. vládl dohromady přibližně 45 let, 10 let po boku svého otce a 35 let samostatně. Během své vlády se snažil pokračovat v politice svého otce. Jeho hlavním politickým cílem bylo udržení míru a přátelství s vládci východních zemí, aby mohl většinu svých vojenských sil využívat k bojům na jihu, kde sídlili Núbijci, a na západě, kde sídlili Libyjci. Také do tehdejšího známého světa posílal obchodní výpravy, které vždy doprovázeli vojáci. Některého z těchto výprav se dostaly dokonce až na Krétu nebo do dnešního Libanonu. Hospodářskou prosperitu země zajišťoval zavodňovacími pracemi, hlavně v okolí oázy Fajjúm. Budoval také loďstvo, jedno námořní a jedno, které se mělo plavit po Nilu. Nechával stavět paláce, chrámy a pevnosti na ochranu hranic země – např. v oblasti druhého kataraktu pohraniční pevnosti Mirgissa, Semna, Buhén, Aniba, Kubban, a další.[6] Archeologické nálezy z této doby dokazují, že za vlády Senusreta I. došlo k velkému rozkvětu veškerého umění.

Králova hrobka

Pyramida (hrobka) Senusreta I. se nachází poblíž dnešního Lištu, tehdejším pohřebišti hlavního města Egypta Ictaueje[5]. Základna této pyramidy měla rozměry 105×105 metrů, vysoká byla přibližně 61 metrů, dnes se dochovala zhruba jedna třetina. Jádro hrobky je vybudováno z kamenné drtě, uvnitř je vyztužuje kostra tvořená osmi kvádry z kamene, na vnějších stranách jsou zachovány zbytky typického vápencového obložení. Vchod do pyramidy se nachází na její severní straně, původně byl maskován kaplí, ta ovšem podlehla zubu času a dnes z ní zbyla pouze ruina. Z vchodu vede chodba, která končí v hloubce asi 12 metrů, dál se ovšem nedá dostat. Spodní část pyramidy je zatopena podzemní vodou. Žádný egyptolog tedy ještě neprozkoumal pohřební komoru této hrobky a natož aby se do ní nedostal. Během průzkumů této pyramidy byly v jejím okolí objeveny trosky zádušního chrámu, který byl postaven podobně jako zádušní chrám u pyramidy Pepiho II., a rituální pyramidy, jejíž základna měla rozměry 21×21 metrů a měřila přibližně 19 metrů. V okolí Senusretovy pyramidy byly ještě objeveny zbytky dalších devíti satelitních pyramid, které patřily královým manželkám a dcerám.

Architektonické památky z období královy vlády

Vzpomínku na Senusreta I. nám zanechává spousta architektonických památek, které vznikly v době jeho vlády. Z tohoto období pochází například známá Bílá kaple v chrámu v Karnaku, která je zdobená nápisy a reliéfy. Na severovýchodním předměstí dnešního hlavního města Egypta, Káhiry, staroegyptské Héliopole, se nachází žulový obelisk, který Senusret I. nechal vztyčit k výročí své vlády. Tento obelisk měří 20,5 metru a ze všech stran je pokryt nápisy, které obsahují jeho jména a tituly. Je to nejstarší zachovaný obelisk v celém Egyptě. Sochy, které znázorňují samotného faraona, nám dokazují, že výtvarné umění mělo tehdy v celé zemi vysokou úroveň.

Odkazy

Reference

  1. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
  2. Nofret III. [online]. Praha: Wikisofia FF UK, 2013. Dostupné online. (česky)
  3. FISCHER, Henry Georg. Egyptian women ot the old kongdom [online]. New York: The Metroplotan Museum of Art, 2000. Dostupné online. (anglicky)
  4. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky)
  5. HONEŠ, Daniel. Nefertiho proroctví v kontextu. Praha: FF UK Český egyptologický ústav, 2016. Dostupné online. Bakalářská práce.
  6. WELLNER, L. V. (LUDĚK VÁCLAV), 1960-. Labutí píseň faraonů : Egypt mezi Ramessovci a Alexandrem. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Epocha s. r. o., 2018. Dostupné online. ISBN 978-80-7557-163-2, ISBN 80-7557-163-0. OCLC 1085412639 S. 168.

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Amenemhet I.
Egyptský král
1920–1875 př. n. l.
Nástupce:
Amenemhet II.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.