Seznam nejvyšších purkrabí Českého království

Tato stránka obsahuje seznam nejvyšších zemských úředníků Českého království od 12. až po 19. století.

Znak zemí Koruny české

Nejvyšší purkrabí Jaroslav Bořita z Martinic, ve funkci mezi roky 1638 a 1649.

Staré purkrabství Pražského hradu. Pohled přes dvůr lobkovických koníren po odstranění vestavby bývalého Domu dětí.

12. století

1400–1403 Jindřich III. z Rožmberka († 28. 7. 1412)
1403–1407 Jan Krušina z Lichtenburka[2]
1408–1411 Lacek z Kravař a Helfštejna (asi 1348 – koncem roku 1416 Fulnek ?)
1411–1413 Jan z Hradce
1414–1420 Čeněk z Vartenberka na Veselí († 17. 9. 1425 Veliš u Jičína)
1420 Václav z Dubé
1431 Oldřich z Rožmberka
1436 (5. 10.) – 1448 Menhart II. z Hradce (1398 – 3. 2. 1449 Říčany)
1448–1467 Zdeněk ze Šternberka na Konopišti (asi 1420 – 4. 12. 1476 Vídeňské Nové Město)
1467–1468 Zdeněk Kostka z Postupic na Litomyšli († 1468)
1470–1503 (20. 4.) Jan Jenec z Janovic a z Petršpurka († 20. 4. 1503)

1503–1507 (17. 1.) Jindřich IV. z Hradce (13. 4. 1442 – 17. 1. 1507)
1508 (5. 3.) – 1523 (13. 2.) Zdeněk Lev z Rožmitálu na Blatné (před 1470 – 14. 7. 1535 Blatná) – poprvé
1523 (5. 3.) – 1525 Jan z Vartemberka na Dubu († 2. 10.1543) – poprvé
1525 (únor) – 1530 Zdeněk Lev z Rožmitálu na Blatné (před 1470 – 14. 7. 1535 Blatná) – podruhé
1530–1541 Jan z Vartemberka na Zvířeticích († 2. 10.1543) – podruhé
1542 (18. 1.) – 1554 Volf starší Krajíř z Krajku († 1554)
1554–1570 (12. 4.) Jan IV. (mladší) Popel z Lobkowicz na Horšovském Týně a Tachově (8. 11. 1510 – 12. 4. 1570)[3]
1570 (26. 5.) – 1592 (31. 8.) Vilém z Rožmberka (10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy – 31. 8. 1592 Praha)[4]
1593 (9. 6.) – 1596 (24. 11.) Adam II. z Hradce (1549 – 24. 11. 1596 Praha)[5]
1596–1608 úřad neobsazen[6]

1608 (29. 5.) – 1619 Adam II. ze Šternberka na Bechyni († 10. 4. 1623) – poprvé
1619–1620 Bohuchval Berka z Dubé a z Lipé na Bělé a Kuřívodách (před rokem 1590 – po roce 1621)
1620–1623 Adam II. ze Šternberka na Bechyni († 10. 4. 1623) – podruhé
1627 (22. 2.) – 1638 (24. 8.) Adam ml. z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou (1569/1570 – 24. 8. 1638)
1638 (25. 9.) – 1649 (21. 11.) Jaroslav Bořita z Martinic (6. 1. 1582 – 21. 11. 1649 Praha)
1649 (?) – 1650 (3. 1.) František Oldřich Libštejnský z Kolovrat (28. 7. 1607 Žichovice – 3. 1. 1650 České Budějovice)
1651 (7. 1.) – 1685 (7. 1.) Bernard Ignác Jan z Martinic (20. 8. 1614 – 7. 1. 1685 Praha)
1685 (27. 1.) – 1703 (4. 9.) Adolf Vratislav ze Šternberka (1627 Postoloprty – 4. 9. 1703 Zásmuky)

1704 (3. 5.) – 1710 (8. 8.) Heřman Jakub Černín z Chudenic (25. 7. 1659 Vídeň – 8. 8. 1710 Praha)
1710–1712 úřad neobsazen ???
1712 (23. 4.) – 1734 (14. 8.) Jan Josef z Vrtby (1669 – 14. 8. 1734)[7]
1734 (27. 11.) – 1747 (11. 7.) Jan Arnošt Schaffgotsch (27. 12. 1675 Dobromierz – 11. 7. 1747 Praha)[7]
1748 (17. 10.) – 1771 Filip Nerius Krakowský z Kolowrat (26. 3. 1686 Praha – 28. 3. 1773 Praha)[7]
1771 (20. 7.) – 1782 (18. 8.) Karel Egon I. z Fürstenbergu (7. 5 1729 Praha – 11. 7. 1787 Praha)
1782 (18. 11.) – 1785 František Antonín Nostitz-Rieneck (17. 5. 1725 Pakoměřice – 29. 9. 1794 Praha)[8]
1785–1787 úřad neobsazen ???
1787 (13. 8.) – 1791 Ludvík Cavriani (20. 8. 1739 Vídeň – 24. 12. 1799 Vídeň)[8]
1791 (27. 1.) – 1792 Jindřich František z Rottenhannu (3. 9. 1738 Bamberk – 14. 2. 1809 Vídeň)[8]
1792 (23. 11.) – 1794 Prokop Lažanský z Bukové (14. 9. 1741 Struhaře – 5. 8. 1804 Praha)[8]
1794 (22. 1.) – 1802 František Václav Kager ze Štampachu († 22. 4. 1804)[8]

1802 (31. 8.) – 1805 Jan Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína (17. 5. 1748 Vídeň – 26. 8. 1824 Vídeň)[9][8]
1805 (17. 6.) – 1810 Josef František Wallis (31. 8. 1767 Praha – 18. 11. 1818 Vídeň)[8]
1811 (13. 4.) – 1826 František Antonín Libštejnský z Kolowrat (31. 1. 1778 Praha – 4. 4. 1861 Vídeň)[8]
1826 (3. 10.) – 1843 Karel Chotek z Chotkova a Vojnína (23. 7. 1783 Vídeň – 28. 12. 1868 Vídeň)[8]

SOVADINA, Miloslav. Rozrod žitavských Ronovců ve druhé polovině 13. století. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 22. ISSN 1211-9172.
SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. (1361–1419): K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s. S. 256, 288 a 352.
KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. ISBN 80-903040-3-6. S. 81, 217.
PÁNEK, Jaroslav. Vilém z Rožmberka. Praha: Brána, 1998. ISBN 80-85946-86-6. S. 152.
BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. ISBN 80-204-0651-4. S. 10.
BŮŽEK, Václav. Rytíři renesančních Čech. Praha: Akropolis, 1995. 160 s. ISBN 80-85770-28-8. S. 143.
VONDRA, Roman. České země 1705-1792: věk absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků. Praha: Libri, 2010. 384 s. ISBN 978-80-7277-448-7. S. 184.
VONDRA, Roman. České země v letech 1792-1848: Formování novodobého českého národa ve věku cylindrů, krinolín a nástupu páry. Praha: Libri, 2013. 400 s. ISBN 978-80-7277-503-3. S. 378–379.
LNĚNIČKOVÁ, Jitka. České země v době předbřeznové 1792-1848. Praha: Libri, 1999. 464 s. ISBN 80-85983-27-3. S. 444.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.