Veliš (hrad)

Na Veliši kdysi stával stejnojmenný, původně královský hrad, postavený pravděpodobně Václavem II. a písemně poprvé uváděný roku 1316. Během své existence mnohokrát změnil vlastníky, byli jimi např. Jan Lucemburský, Vartemberkové, Albrecht z Valdštejna, Jiří z Poděbrad nebo Šlikové. Od roku 1500 zde byla po dobu sta let uchovávána basilejská kompaktáta. Koncem 16. století provedl majitel hradu Vilém Trčka z Lípy výrazné, ale zároveň poslední stavební úpravy.

Hrad byl za třicetileté války neúspěšně obléhán Švédy. Z císařského rozkazu byl hrad roku 1658 zbořen, aby nemohl padnout do rukou nepřátelských vojsk, ale již předtím byl údajně velmi zpustlý a opuštěný. I když už tehdy byly zříceniny hradu značně narušeny, k největší zkáze došlo až v 19. století rozšířením čedičového lomu, který zde byl již počátkem 17. století.

O vzhledu hradu Veliše si můžeme učinit představu podle starých obrázků vzniklých v době, kdy hrad již nestál. Podle jedné z kreseb tvořila hlavní část hradu velká hranolovitá věž, krytá sedlovou střechou s cimbuřím, umístěná asi uprostřed hradního komplexu. K věži přiléhaly na západě a východě dva paláce ukončené dvěma menšími věžemi, z nichž k východní byla připojena kaple. Na severu byla předsunuta pevnostní budova s ochozem a střílnami. Přístupová cesta k západní bráně byla chráněna palisádami.

Z hradu se dodnes zachovaly jen nepatrné zbytky zdiva bašt, věže a západního paláce, které jsou pevně spojeny s čedičovým základem, nejasně vyznačené přístupové cesty a terasovitě upravený jižní vrchol.[2][3]