Ludvík Cavriani
Ludvík hrabě Cavriani, svobodný pán z Unter-Waltersdorfu (německy Graf Ludwig von Cavriani, Freiherr von Unter-Waltersdorf, 20. srpna 1739 Vídeň – 24. prosince 1799 Vídeň), byl rakouský úředník ze starého italského rodu Cavrianiů.
| Ludvík Cavriani | |
|---|---|
 Erb rodu Cavriani | |
| Nejvyšší purkrabí Českého království | |
| Ve funkci: 13. srpen 1787 – 1790 | |
| Panovník | Josef II. |
| Předchůdce | František Antonín Nostic-Rieneck |
| Nástupce | Jindřich František z Rottenhanu |
| Moravský zemský hejtman | |
| Ve funkci: 1782 – 1787 | |
| Panovník | Josef II. |
| Předchůdce | Jan Kryštof z Blümegenu |
| Nástupce | Alois Ugarte (starší) |
| Místopředseda Nejvyššího justičního místa | |
| Dvorský rada Nejvyššího justičního místa | |
| Rada nad apelacemi | |
| Dolnorakouský vládní rada | |
| Přísedící dolnorakouského zemského práva | |
| Ve funkci: 1759 – ? | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Skutečný tajný rada | |
| Císařský komorník | |
| Narození | 20. srpna 1739 Vídeň .svg.png.webp){kind=small} Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 24. prosince 1799 (ve věku 60 let) Vídeň Habsburská monarchie |
| Choť | Johana Novohradská z Kolovrat |
| Rodiče | Maxmilián Cavriani Marie Terezie z Thürheimu |
| Děti | Marie Terezie, provdaná hraběnka von Pergen |
| Příbuzní | Karel Boromejský Paar a Ludvík Paar (vnoučata) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Zaměstnání | politik, úředník |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Maxmilián Cavriani 1704–1776 |
|---|---|
| matka | Marie Terezie z Thürheimu 1704-1772 |
| manželka | Johana Novohradská z Kolovrat 1749-1793 |
| syn | (1.) Maxmilián František Cavriani 1773–1837 |
| syn | (2.) František de Paula Antonín Cavriani 1774–? |
| dcera | (3.) Johana Nepomucena Aloisie, provdaná Kollonitzová z Kollegrádu a podruhé Zichy zu Zich und Vásonykeő 1775–1854 |
| syn | (4.) Gabriel Antonín Cavriani 1778–1800 |
| dcera | (5.) Marie Terezie, provdaná Pergenová 1779–1853 |
| syn | (6.) Kryštof Cavriani 1780–1857 |
| dcera | (7.) (Marie Aloisie) Guidobaldina, provdaná Paarová 1783–1861 |
| syn | (8.) Ludvík Cavriani 1785–1793 |
| dcera | (9.) Marie Anna, provdaná Skrbenská 1787–1851 |
| dcera | (10.) Rosa (Melchiora) Cavrianiová 1788–1832 |
| syn | (11.) Fridrich (Bedřich) Cavriani 1789–1859 |
Rodina
Narodil se jako Ludvík František Xaver Bernard Leonard Josef hrabě z Cavriani, sv. pán z Unter-Waltersdorfu (Ludwig Franz Xaver Bernhard Leonard Josef Graf von Cavriani, Freiherr von Unter-Waltersdorf) do rodiny hraběte Maxmiliána Cavrianiho (26. červen 1704 Fracstein (zu Seewis), kanton Graubünden - 6. říjen 1776 Linec), zakladatele rakouské větve rodu a nejvyššího hofmistra arcivévodkyně Marie Kristýny, a jeho manželky (sňatek 7. července 1727 v Linci) hraběnky Marie Terezie z Thürheimu (5. leden 1704 Linec - 30. prosinec 1772 Vídeň). Šestého ledna 1772 se oženil s hraběnkou Johanou Novohradskou z Kolovrat (11. červenec 1749 Košátky – 4. červen 1793 Seibersdorf, Dolní Rakousy) a měli spolu 11 dětí, z nichž dcera Marie Terezie (1779–1853) se stala snachou policejního prezidenta Jana Antonína z Pergenu.
Kariéra
Ludvík z Cavriani vystudoval vídeňskou univerzitu. Kariéru začal roku 1759 jako přísedící dolnorakouského zemského práva a dolnorakouský vládní rada. Později se stal českým apelačním radou a dvorským radou Nejvyššího justičního místa (k. k. Hofrat der Obersten Justizstelle), jehož byl později místopředsedou.
Roku 1782 byl jmenován moravským zemským hejtmanem. Byl významným realizátorem josefinské politiky, reformoval zemskou správy Moravy, prosadil sloučení země se Slezskem a založil roku 1783 moravskoslezské gubernium jako zemský vrcholný vládní úřad. Úředníky nově soustředil do Dikasteriálního paláce (bývalého augustiniánského kláštera).
V letech 1787–1790 byl nejvyšším purkrabím Království českého a guvernérem. Byl také císařským komořím a skutečným tajným radou, protektorem Moravskoslezské hospodářské společnosti a Moravskoslezského chudinského fondu.
Velkostatkář
Vlastnil velkostatky Seibersdorf, Reisenberg v Dolních Rakousích, Mauthausen, zámek Pragstein, Unter-Waltersdorf a Schöngraben v Horních Rakousích a vídeňský palác.
Literatura
- JANÁK, Jan. Moravští zemští hejtmani a guvernéři 1720–1849. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. 2003, čís. C 50, s. 161–167. Dostupné online.
- WISSGRILL, Franz Karl. Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten. Svazek Zweiter Band. Wien: Franz Seizer, 1795. Dostupné online. S. 28. (ger)
Externí odkazy
Portréty
Rytina v rakouském obrazovém archivu
| Předchůdce: František Antonín Nostic-Rieneck |
 |
Nejvyšší purkrabí Království českého 1787–1790 |
|
Nástupce: Jindřich František z Rottenhannu |
| Předchůdce: Jan Kryštof z Blümegenu |
 |
Moravský zemský hejtman 1782–1787 |
|
Nástupce: Alois Ugarte |
