Obzor

Obzor (též horizont, z řec. ὁρίζων, obzor, od ὁρίζειν, ohraničovat) je optická hraniční čára mezi viditelným povrchem planety Země a oblohou.

Astronomický, viditelný a pravý obzor

Viditelný obzor při východu Slunce v Zwickau (Sasko)

Viditelnost obzoru je podmíněna optickými podmínkami, panujícími v daném okamžiku v místě pozorovatele. Můžeme rozlišovat trojí horizont:

• astronomický – vodorovná rovina, protínající oko pozorovatele
• viditelný horizont – tvořený například horami, stavbami, lesy a podobně
• pravý horizont – tvořený ideálním povrchem Země, například na moři.

Vzdálenost pravého horizontu závisí na výšce oka nad povrchem Země podle přibližného vzorce: ${\displaystyle d\approx {\sqrt {13h}}}$ (případně ${\displaystyle d\approx 3,57{\sqrt {h}}}$), kde d je vzdálenost v kilometrech a h je výška v metrech.
Vzdálenost pravého horizontu při výšce oka 1,70 m činí asi 4,7 km, při výšce 100 m asi 36 km.

V případě pozorování objektu na horizontu použijeme vzorec: ${\displaystyle d\approx 3,57({\sqrt {h1}}+{\sqrt {h2}})}$, kde d je vzdálenost v kilometrech, h1 je výška pozorovatele v metrech a h2 je výška pozorovaného objektu v metrech.
Například loď o výšce 10 metrů můžeme při výšce oka 1,7 m pozorovat na vzdálenost asi 16 km.