Druhá vláda Mikuláše Dzurindy
Druhá vláda Mikuláše Dzurindy působila na Slovensku od 16. října 2002 do 4. července 2006. Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily 20. a 21. září 2002.
| Druhá vláda Mikuláše Dzurindy | |
|---|---|
 Předseda vlády Mikuláš Dzurinda (2011) | |
| Pořadí | pátá (od r. 1993) |
| Předseda | Mikuláš Dzurinda |
| Místopředsedové | Pál Csáky Ivan Mikloš Daniel Lipšic (Lucia Žitňanská) Robert Nemcsics (Pavol Rusko, Jirko Malchárek) |
| Počet členů | 16 |
| Politické subjekty | SDKÚ, SMK, KDH, ANO (v době jmenování) |
| Jmenována | Rudolfem Schusterem |
| Datum jmenování | 16. října 2002 |
| Vyslovení důvěry | 14. listopadu 2002[1] |
| Demise | 4. července 2006 |
| Konec v úřadu | 4. července 2006 |
| Důvod ukončení | rozpad vládní koalice |
| Kauzy | Směnky, skupinka |
| Webová stránka | vlada.sk |
| Programové prohlášení | |
| Posloupnost vlád | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předsedou vlády byl Mikuláš Dzurinda. Vládu tvořila koalice Slovenské demokratické a křesťanské unie (SDKÚ), Strany maďarské koalice (SMK), Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a strany Aliance nového občana (ANO).
Vláda měla 16 členů, z nichž původně 6 ovládala SDKÚ, 4 SMK, 3 KDH a 3 ANO. Po odchodu KDH z koalice získaly její ministerstva SDKÚ a SMK v poměru 2:1.
Politické kauzy a vládní krize
Kauza Směnky
Významnou kauzu představovala kauza Směnky. Tato kauza vedla v srpnu 2005 k odvolání tehdejšího ministra hospodářství Pavla Ruska z funkce. Následný rozkol ve straně ANO vyvrcholil krizí v parlamentu, která trvala až do 21. září. Podle zveřejněných informací si Pavol Rusko půjčil v roce 2003, v době, kdy již působil ve funkci ministra, 104,5 mil. Sk od podnikatele Ľubomíra Blaška.
Rusko odstoupil z funkce ministra až po návrhu premiéra Dzurindy na jeho odvolání. Byl odvolán 24. srpna. Dva dny předtím mu předsednictvo strany ANO vyjádřilo plnou podporu. Proti tomuto usnesení hlasovali členové strany Ľubomír Lintner, Jirko Malchárek a Jozef Heriban, členové Ľubo Roman a František Tóth nehlasovali. Lintner a Malchárek následně prohlásili, že by Rusko měl z funkce ministra odstoupit.
Kauza Skupinka
Vláda postupně ztrácela podporu v parlamentu, když po kauze Skupinka odešla i část poslanců SDKÚ. Opozice vládu obviňovala z podplácení „nezávislých“ poslanců, mezi které nyní patřili i bývali poslanci z řad Mečiarovy ĽS-HZDS a komunistické strany. Krize v parlamentu vyvrcholila 12. září, kdy pro obstrukci opozice nemohl složit poslanecký slib náhradník Pál Keszegh za zesnulého poslance Zsolta Komlósyho (oba za SMK). Za podpory části nezařazených poslanců se krizi podařilo ukončit až 21. září.
Odchod KDH
V únoru 2006 opustilo dále vládu i KDH v důsledku sporu o smlouvu s Vatikánem. Ministři KDH podali demise, 8. února jmenoval prezident republiky nové tři ministry a předseda vlády zároveň souhlasil s konáním předčasných voleb v červnu téhož roku.[2] Jednalo se již však o vyvrcholení potíží, jelikož již od počátku roku 2005 měla vláda v parlamentu pouze menšinovou podporu.[3]