Ján Slota

S manželkou Ľubomírou

Mezi předky Jána Sloty patřil Juraj Slota, jeden ze zakladatelů Matice slovenské a redaktor týdeníku Cyrill a Method. Ján Slota se narodil svým rodičům jako druhý ze čtyř dětí. Jeho otec byl důlní technik, matka se v domácnosti starala o výchovu dětí. Má o rok starší sestru a o tři roky mladší sestru. O pět let mladší bratr zahynul při důlním neštěstí.

Ján Slota je od listopadu 2004 potřetí ženatý. Má tři dospělé syny a dceru (nar. 2007), nejmladšího syna Jána postihla v listopadu 2006 po výletu v africkém Beninu nebezpečná forma malárie a bojoval o svůj život v martinské nemocnici.[1]

Základní školu absolvoval v Lietavské Lúčke v roce 1969. Střední školu ukončil maturitou v roce 1972 v Prievidzi. V roce 1977 získal inženýrský titul na Vysoké škole technické v Košicích.

Po absolvovaní vysoké školy pracoval jako důlní technik v Banských stavbách v Prievidzi. V roce 1979 nastoupil na základní vojenskou službu, kterou odsloužil na letišti v Mošnově. Poté krátce pracoval jako technik ve Východoslovenských kameňolomoch a štrkopieskoch. Od roku 1981 do roku 1990 byl vedoucím střediska speciálních činností v národním podniku Prefmonta Bratislava. V rámci podniku i koncernu byl vícekrát oceněný jako nejlepší pracovník.^[zdroj?] Po roce 1989 se začal angažovat v politice.

Ján Slota patří mezi zakládající členy obnovené Slovenské národní strany (SNS) a už počátkem 90. let patřil mezi její hlavní politické představitele.[2] Ve volbách roku 1990 byl za Slovenskou národní stranu zvolen do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod Středoslovenský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[3]

Ve volbách v roce 1992 usedl za SNS do Slovenské národní rady, která se po vzniku samostatného Slovenska přetvořila v Národní radu Slovenské republiky, coby nejvyšší zákonodárný sbor. V něm obhájil mandát v parlamentních volbách na Slovensku roku 1994. Je mu připisován volební úspěch strany z roku 1994, kdy SNS nečekaně získala 5,4% a stala se vládní stranou. Poslanecký mandát opětovně získal v parlamentních volbách roku 1998 a v parlamentu zasedal až do konce funkčního období roku 2002. Od února 1994 do září 1999 byl předsedou Slovenské národní strany.

V roce 2001 po řadě vnitrostranických sporů založil novou stranu s názvem Pravá Slovenská národná strana a ač s ní získal o rok později v parlamentních volbách více hlasů než původní SNS, do Národní rady se strana nedostala. Přes řadu předchozích politických rozporů i vzájemných osobních útoků se však dokázal se svou rivalkou z SNS Annou Belousovovou usmířit a od 31. května 2003 je opět předsedou sjednocené SNS, která parlamentních volbách roku 2006 dosáhla pod jeho vedením zisku 11,73% hlasů. Opět se stal poslancem Národní rady SR a mandát poslance obhájil i v parlamentních volbách roku 2010. V parlamentu setrval do konce funkčního období v roce 2012. V následných parlamentních volbách roku 2012 ovšem SNS nezískala zastoupení v slovenském parlamentu.

Dlouhodobě působil rovněž v komunální a regionální politice. Od roku 1990 zastával funkci primátora Žiliny. Zvolen byl již v prvních svobodných komunálních volbách v roce 1990, potom byl zvolen ještě třikrát (1994, 1998 a 2002). V prvních volbách do vyšších územních celků (VÚC) v roce 2001 byl zvolen poslancem žilinského VÚC za PSNS a v druhých volbách roku 2006 byl zvolen za koalici stran SMER-SD, SNS, ANO a HZD. Ve stejném roce se ucházel v komunálních volbách 2006 popáté o post primátora, ovšem porazil ho Ivan Harman (SDKÚ-DS, OKS, KDH, SF), čímž ukončil jeho šestnáctileté působení ve funkci.

Aktivity a výroky Jána Sloty jsou často považovány za kontroverzní. Snad nejznámější se stal jeho výrok „pojďeme do tankoch a zrovnáme Budapešť“, který pronesl na mítinku HZDS 5. března 1999. Kritizovaný bývá i za hrubé vyjadřování o svých oponentech. V poslední době je kritizovaný za některé jeho aktivity v komunální politice. [4] [5] [6] [7] [8] [9] Na kritiku, která zaznívá především ze strany některých občanských sdružení, zpravidla reaguje jejich označením za absolutní názorovou menšinu, občas se objevují ovšem vulgární a neslušné výroky, hlavně jsou-li to kritici z maďarské strany (například maďarská ministryně Kinga Göncz).

Část společnosti na Slovensku považuje Slotu za extrémního nacionalistu a některé jeho výroky za projev xenofobie, jiní Slováci jej zase považují za člověka, který se nebojí nazvat věci pravým jménem. Často se jako politik vyjadřuje k tématům národnostní politiky, zejména k problematice Romů a Maďarů žijících na Slovensku.

V červnu 2007 nazval novinářku deníku SME Veroniku Šutkovou „špinou“.[10]

Když na výročí vyhlášení svrchovanosti Slovenska v červenci 2007 vznikla tzv. Jižanská rada za sebeurčení, Slota přišel se zákonem na ochranu republiky. Celou situaci komentoval slovy „Republiku si rozvracať nedáme“ a též prohlásil, že učiní všechny kroky, aby Jižanská rada nemohla být zaregistrována jako občanské sdružení.[11]

Ján Slota je také znám tím, že bezplatně využívá množství majetku který mu nepatří. V majetkovém přiznání uvádí vlastnictví bytu, jednoho automobilu... atd, ovšem je často vídán v různých luxusních automobilech, také je známo, že využívá jachtu a letadlo... V roce 2008 ovšem přiznal vlastnictví několika dalších věcí, ovšem nikdo neví, z čeho to zaplatil. Bylo na něj podáno trestní oznámení pro podezření z krácení daně.[12]

Po závěsném létání na rogale získal licenci letce na malých motorových letadlech. Absolvoval i kurz sportovního létání a letecké akrobacie. V oblibě má jízdu na motorce, sportovní střelbu, turistiku a jízdu na koni. Je členem Matice slovenské, čestným členem Svazu protikomunistického odboje, stál při zrodu Asociace slovenských vojáků a jeho jméno je spojováno i s fotbalovým klubem MŠK Žilina a hokejovým klubem MsHK Žilina.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ján Slota na Wikimedia Commons
• Osoba sk:Ján Slota ve Wikicitátech (anglicky)