Andrej Kiska

Andrej Kiska (* 2. února 1963 Poprad) je slovenský politik, spisovatel, bývalý podnikatel a filantrop. V letech 2014–2019 byl čtvrtým prezidentem Slovenské republiky, když v březnu 2014 porazil ve druhém kole přímé prezidentské volby Roberta Fica. O své životní cestě, svých schopnostech, úspěchu který dosáhl svou pracovitostí a o svém štěstí napsal dvě knihy. O svých schopnostech poskytuje též přednášky středoškolákům.[3][4]

Ing. Andrej Kiska
4. prezident Slovenské republiky
Ve funkci:
15. června 2014  15. června 2019
Předseda vládyRobert Fico
Peter Pellegrini
PředchůdceIvan Gašparovič
NástupkyněZuzana Čaputová
Stranická příslušnost
ČlenstvíZa ľudí (od 2019)
Nestraník
prezidentnezávislý (2014–2019)

Narození2. února 1963 (59 let)
Poprad
Československo Československo
Národnostslovenská
ChoťMária Kisková
Martina Kisková
DětiAndrej Kiska ml.
Natália Kisková
Veronika Kisková
Viktor Kiska
Martin Kiska
SídloBratislava
Alma materSlovenská technická univerzita v Bratislavě
Profesepodnikatel, filantrop
Náboženstvířímskokatolické[1][2]
OceněníŘád Ľudovíta Štúra I. třídy (2014)
Řád kříže země Panny Marie (2015)
Řád rumunské hvězdy (2016)
velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2017)
velkokříž Řádu svatého Olafa (2018)
 více na Wikidatech
Webová stránkaandrejkiska.sk
CommonsAndrej Kiska
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Studoval na Elektrotechnické fakultě Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Poté pracoval jako projektant. Roku 1990 odešel do Spojených států, odkud se po roce a půl vrátil zpět na Slovensko.[5] Z Ameriky si podle svých slov přivezl chuť podnikat a odvahu vydat se tím směrem.[6]

V roce 1996 spoluzakládal se svým bratrem splátkovou společnost Tatracredit s.r.o.,[7] kterou krátce i vedl. V roce 1999 založil splátkovou společnost Quatro. Podnikáním a prodejem svých společností vydělal stovky miliónů korun.[8] Roku 2006 založil neziskovou organizaci Dobrý Anjel, která pomáhá rodinám s dětmi v těžkých životních situacích. V souvislosti s kandidaturou na prezidenta se vzdal působení v organizaci, předsedkyní správní rady se od 1. června 2013 stala jeho manželka Martina Kisková.[9]

V roce 2011 se stal spoluzakladatelem české nadace Dobrý anděl. Dne 29. 1. 2019 v 10 hodin a 16 minut převzal Velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity, nejvyšší ocenění této instituce, z rukou rektora Mikuláše Beka.

Kandidatura na prezidenta

V říjnu 2012 byl první osobou, která oznámila svou kandidaturu v prezidentských volbách 2014. V prvním kole voleb, konaném 15. března 2014, získal 24 % všech hlasů a umístil se tak druhý za Robertem Ficem, se kterým tak postoupil do druhého kola.[10]

Ve druhém kole, konaném 29. března 2014, jednoznačně zvítězil nad Ficem, když získal více než 59 % platných hlasů.[11] V červnu téhož roku se tak stal 4. prezidentem Slovenska. Na tomto postu vystřídal Ivana Gašparoviče, jemuž mandát skončil 15. června 2014.[12]

Politické postoje

Kiska a americký ministr zahraničí Mike Pompeo v Bratislavě 12. února 2019

V říjnu 2015 Kiska podpořil uprchlické kvóty navržené Evropskou komisí a prohlásil, že „Přijetí několika stovek nebo i tisíc lidí prchajících před válkou a násilím by bylo v silách Slovenska. Nešlo by o žádné ohrožení Slovenska ani by to nemělo vliv na lepší nebo horší život lidí na Slovensku.“[13]

Jako jeden z mála vysoce postavených slovenských politiků otevřeně podporuje nezávislost Kosova na Srbsku. Je přesvědčen, že nezávislost Kosova přispívá ke stabilitě na Balkáně.[14]

Podle Kisky je Turecko důležitým politickým, ekonomickým a bezpečnostním partnerem Slovenska. Kiska podpořil přístupové rozhovory Turecka s EU, ocenil význam Turecka jako spojence v NATO,[15] a prohlásil, že "Slovensko a Turecko sú nielen partneri, ale aj priatelia."[16]

Kiska je dlouhodobým kritikem Ruska. V březnu 2016 vyzval Rusko k propuštění zajaté ukrajinské pilotky Nadi Savčenkové.[17] V březnu 2019 Rusko obvinil, že chce rozbít jednotu NATO, protože se bojí „naší jednoty a naší síly.“[18]

Konec prezidentského mandátu

Ve volbách v roce 2019 se Andrej Kiska rozhodl nekandidovat, nicméně 3. dubna 2019 ohlásil založení politické strany Za ľudí. Jeho prezidentský mandát vypršel 15. června 2019, kdy jej v čele Slovenska vystřídala Zuzana Čaputová.

Strana Za ľudí

Do startu svého projektu catch-all strany Za ľudí, která vznikla během léta 2019, měl Kiska investovat zhruba milión eur. Andrej Kiska byl zvolen předsedou strany a stal se také volebním lídrem tohoto subjektu do parlamentních voleb 2020. Strana ve volbách získala 5,77 % hlasů a 12 mandátů; samotný Kiska získal přes 100 tisíc preferenčních hlasů. V březnu 2020 však oznámil, že ze zdravotních důvodů poslanecký mandát nepřevezme a neúčastnil se ani jednání vedoucích k vytvoření vlády Igora Matoviče.[19]

Osobní život

Andrej Kiska je podruhé ženatý. V roce 1985 se oženil s Márií,[20] se kterou má syna Andreje (* 1986) a dceru Natálii (* 1990).[21] V roce 2001 se rozvedl a ještě tentýž rok se podruhé oženil. Jeho současnou manželkou je Martina Kisková, roz. Živorová. S ní má tři děti, dceru Veroniku (* 2005) a syny Viktora (* 2009) a Martina (* 2017).[22] Jeho rodina žije v Popradu, kam za ní Kiska pravidelně dojíždí.

Kritika a kontroverze

Kiskova firma KTAG byla v roce 2014 zapletena do krácení daně z příjmů a daně z přidané hodnoty v souvislosti s jeho prezidentskou kampaní, když náklady na jeho kampaň si účtovala jako náklady a v souvislosti s nimi se pokusila i uplatnit nárok na nadměrný odpočet DPH.[23] Případ vyšetřovala slovenská policie a v roce 2017 byl uzavřen, protože byla projevena „účinná lítost“ a daně byly dodatečně doplaceny.[24] Slovenskou pobočku Amnesty International vysvětlení Kisky v této věci zklamalo, když očekávala, že za pochybení převezme morální zodpovědnost.[25] V prosinci 2019 však bylo trestní stíhání Kisky obnoveno.[23]

V roce 2015 během návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana se Kiska vyjádřil o Turecku jako o "...ostrove stability a prosperity, ale aj štítom vôči hrozbám pre našu bezpečnosť".[15] Několik dní před příjezdem do Bratislavy Erdoğan podepsal zákon povolující ostrou střelbu do demonstrantů.[26]

Poslanec Peter Pčolinský kritizoval Kiskovo mlčení k politickým čistkám v Turecku, které zahájila turecká vláda po neúspěšném pokusu o vojenský převrat 15. července 2016. Podle Pčolinského „Pred časom prezident Kiska tvrdil, že Turecko je ostrovom stability a demokracie, avšak mlčí, keď Erdogan dal pozatýkať tisíce nevinných ľudí, ktorých obviňuje z účasti na pokuse o prevrat.“[27]

Publikační činnost

  • Cesta manažéra z pekla, 2011
  • Vezmi život do svojich rúk, 2013

Odkazy

Reference

  1. Kandidát na prezidenta Andrej Kiska o svojom svetonázore [online]. Humanisti.sk, 2013-04-26 [cit. 2014-03-21]. Dostupné v archivu.
  2. BLAŠKO, Peter. Sledovali sme online: Do Kisku sa pustil Fico aj Kňažko. Pre scientológiu [online]. Bratislava: Hospodárske noviny, 2014-03-12 [cit. 2014-03-23]. Dostupné online.
  3. FOTO: Kiska sa vrátil do školských čias, navštívil svoje gymnázium. www.pluska.sk. 2014-12-05. Dostupné online [cit. 2017-12-27].
  4. Návšteva prezidenta SR p. Andreja Kisku našej školy. Stredná zdravotnícka škola Dunajská Streda [online]. 2016-05-13 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky)
  5. http://www.databazeknih.cz/autori/andrej-kiska-23188
  6. ONDREJKA, Jana. Andrej Kiska, úspešný a odvážny vizionár. NextFuture.sk [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-30. (slovensky)
  7. Obchodný register na orsr.sk, IČ 31734685
  8. Firmu slovenského prezidenta vyšetřovala policie, měla krátit daně. iDNES.cz. 13. září 2017.
  9. Andrej Kiska skončil v Dobrom Anjelovi. teraz.sk [online]. teraz.sk, 2013-03-27 [cit. 2014-03-23]. Dostupné online.
  10. prezident2014.statistics.sk [online]. [cit. 16-03-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-03-2014.
  11. PALATA, Luboš. Kiska bude slovenským prezidentem, Fico už uznal porážku. idnes.cz [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné online.
  12. VILČEK, Ivan. Nový slovenský prezident Kiska se ujal úřadu. Novinky.cz [online]. 2014 [cit. 2017-12-27]. Dostupné online.
  13. Prezident Kiska kritizoval Ficovo odmítání uprchlíků: Jako by se ze slovenského postoje vytratil člověk. Hospodářské noviny [online]. 7. října 2015. Dostupné online.
  14. https://www.welt.de/politik/ausland/article126354035/Parteiloser-Millionaer-wird-slowakischer-Praesident.html
  15. Turecko je ostrovom stability, povedal Kiska Erdoganovi. WebNoviny.sk [online]. 31. března 2015. Dostupné online.
  16. Turecko by sa malo stať členom Európskej únie, tvrdí Kiska. SME.sk [online]. 31. března 2015. Dostupné online.
  17. Prezident Kiska vyzýva na prepustenie Nadi Savčenkovej [online]. Kancelář prezidenta SR, 2016-03-16 [cit. 2016-03-17]. Dostupné online. (slovensky)
  18. Kiska a Duda se shodli, že Rusko chce rozbít jednotu NATO. České noviny [online]. 12. března 2019. Dostupné online.
  19. Bývalý slovenský prezident Kiska nepřevezme mandát poslance, oznámila místopředsedkyně jeho strany. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (česky)
  20. Timeline: Porovnajte si životy Fica a Kisku na časovej osi [online]. Aktualne.sk, 2014-03-25 [cit. 2017-10-12]. Dostupné online. (slovensky)
  21. Slovenský prezident Andrej Kiska bude popáté otcem. iDNES.cz [online]. 2017-04-11 [cit. 2017-12-27]. Dostupné online.
  22. Prezident Kiska a jeho manželka Martina čakajú tretie dieťa, dennikn.sk, 11. dubna 2017
  23. ECHO24. Exprezidenta Kisku obvinili kvůli jeho firmě KTAG, která platila jeho kampaň - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2019-12-06 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (česky)
  24. Firma slovenského prezidenta Kisky krátila daně. Novinky. 12. září 2017.
  25. Kiska sklamal Transparency: Výhovorky, mal prijať zodpovednosť a ospravedlniť sa. slovensko.hnonline.sk [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky)
  26. http://www.reuters.com/article/us-turkey-parliament-security/turkey-passes-tough-new-security-law-raising-fears-of-election-crackdowns-idUSKBN0MN0WD20150327
  27. Pčolinský sa pustil do Kisku, ide o Turecko: Prečo mlčí a strká hlavu do piesku?. Topky.sk [online]. 24. července 2016. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.