Republiky Ruské federace

Na území Ruské federace se nachází celkem 85 územních subjektů, z nichž je 22 republik (rusky республика). Tyto administrativní celky mají celkovou rozlohu 4 913 000 km², na kterých žije cca 25,9 milionu obyvatel většinou neruské národnosti, přestože Rusové zaujímají výrazný podíl na populaci dané republiky.

Vlajka Ruské federace

Republiky mají v rámci Ruské federace ze všech subjektů federace nejvyšší stupeň autonomie. Mají vlastní ústavu, prezidenta, parlament, právo vydávat zákony a stanovit úřední jazyk republiky. Tím se odlišují od ostatních subjektů Ruské federace, jimž toto právo nepřináleží. Nejsou však subjektem z hlediska mezinárodního práva; tím je pouze Ruská federace. Republiky jsou založeny na etnickém základě, tedy představují oblasti obývané některým z neruských etnik federace. Prezident Ruska jmenuje svého kandidáta prezidentem republiky po schválení nominace v regionálním parlamentu.

Postavení republik v rámci Ruské federace

V dobách Sovětského svazu měly republiky jiný status a také charakter. Šlo o čistě administrativní jednotky, které v některých případech nebyly určeny dle tradic a historického vývoje (např. problematika rozdělení oblasti Kavkazu do jednotlivých ASSR).

Republiky v nynější podobě vznikly jako územní celky, které víceméně pokryly životní prostor té které národnostní menšiny. Jejich vznik je zakotven v ruské ústavě, která jim zajišťuje právo na vlastní úřední jazyk, parlament a ústavu. Ostatní subjekty Ruské federace jsou určeny spíše administrativně bez ohledu na národnostní složení.

Seznam republik Ruské federace
Republiky na mapě Ruska
Číslo Vlajka Název Hlavní město Rozloha
(tis. km²)		 Počet obyvatel
(mil., 2002)		 Podíl Rusů
na populaci
1 Adygejsko Majkop 7,6 0,4 64,5 %
2 Altaj Gorno-Altajsk 92,6 0,2 57,4 %
3 Baškortostán Ufa 143,6 4,1 36,3 %
4 Burjatsko Ulan-Ude 351,3 1,0 67,8 %
5 Dagestán Machačkala 50,3 2,6 4,7 %
6 Ingušsko Magas 3,6[pozn. 1] 0,5 1,2 %
7 Kabardsko-Balkarsko Nalčik 12,5 0,9 25,1 %
8 Kalmycko Elista 76,1 0,3 33,6 %
9 Karačajevsko-Čerkesko Čerkesk 14,1 0,4 33,6 %
10 Karélie Petrozavodsk 172,4 0,7 76,6 %
11 Komi Syktyvkar 415,9 1,0 59,6 %
12 Marijsko Joškar-Ola 23,2 0,7 47,5 %
13 Mordvinsko Saransk 26,2 0,9 60,8 %
14 Sacha Jakutsk 3 103,2 0,9 41,2 %
15 Severní Osetie-Alanie Vladikavkaz 8,0 0,7 23,2 %
16 Tatarstán Kazaň 68,0 3,8 39,5 %
17 Tuva Kyzyl 170,5 0,3 20,1 %
18 Udmurtsko Iževsk 42,1 1,6 60,1 %
19 Chakasie Abakan 61,9 0,5 80,3 %
20 Čečensko Groznyj 15,6[pozn. 1] 1,1 3,7 %
21 Čuvašsko Čeboksary 18,3 1,3 26,5 %
22 Krym[pozn. 2] Simferopol 26,1 2,0 58,3 %
Ruská federace Moskva 17 075,4 143,0 79,8 %

Odkazy

Poznámky
  1. Hranice mezi Čečenskem a Ingušskem nejsou oficiálně vytyčeny.
  2. Celý poloostrov, včetně Sevastopolu, je považován většinou států světa i OSN za integrální součást Ukrajiny.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Republics of Russia na anglické Wikipedii a Республика (Россия) na ruské Wikipedii.

Literatura
  • Kol. autorů (1996): Školní atlas světa. Kartografie, Praha. ISBN 80-7011-375-8
  • SKOKAN, L. (2005): Rusko, geografický přehled. UJEP, Ústí nad Labem. ISBN 80-7044-647-1

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.