Dlouhý hřeben

V jižní části Dlouhého hřebenu se mimo turistické trasy nachází tzv. Červený kříž. Jedná se o kříž z načerveno natřených dřevěných trámů, který navazuje na křížovou cestu na Staré hoře. Stál zde nejméně od 18. století na pomyslném rozhraní čtyř dříve samostatných obcí. V Temném Dole, Lysečinách, Malé a Velké Úpě horalé vyprávěli čtyři rozdílné příběhy k jeho založení. Podle pověsti z Malé Úpy museli do zřízení vlastního hřbitova v roce 1788 tamní obyvatelé dopravovat zesnulé na hřbitov v Horním Maršově. Jednou je při cestě přes Dlouhý hřeben zastihla vánice a oni museli nechat rakev na místě, kde pak dlouho ležela pod sněhem. Na tom místě byl poté vztyčen Červený kříž[4]. V Lysečinách se podle tamního rodáka Gustava Hofmanna tradoval příběh, podle kterého byla důvodem vztyčení kříže násilná smrt lysečinské dívky. Podle babičky Theodory Kavanové rozené Ettrichové z Temného Dolu právě tady hajný zastřelil místního pytláka. Po roce 1980 původní kříž spadl a na jeho místě někdo vztyčil jednoduchý křížek z netesané tyčoviny. Roku 1994 se uvažovalo o jeho obnově, ale místo toho byl výše na hřebeni, asi o 700 metrů severněji, vztyčen Nový Červený kříž. Roku 2006 i provizorní křížek zmizel. Obnovení památného Červeného kříže iniciovala Hradní společnost Aichelburg v roce 2009. Křížek byl v roce 2010 obnoven podle historické fotografie zachycující jeho podobu v roce 1935. Místo ploché plechové postavy Ježíše Krista byla umístěna stylizovaná podoba z dubových desek.[5]

V důsledku imisní kalamity v 80. letech 20, století byl na mnoha místech v Krkonoších zničený les. Obnažený zůstal i Dlouhý hřeben mezi Malou Úpou a Lysečinami. V roce 1994 byl vztyčen osmimetrový Nový Červený kříž v tehdy zcela odlesněném sedle mezi dvěma vrcholy Dlouhého hřebene s přáním, aby se brzy ztratil zarostlý v novém lese, což se během následujících dvaceti let vyplnilo.

V druhé polovině třicátých let byla napříč jižní částí Dlouhého hřebenu v rámci výstavby československého opevnění budována linie lehkého opevnění vz. 37. Výstavba nebyla díky Mnichovské dohodě dokončena, dobudované objekty se nacházejí zejména na východním svahu. V budoucnu se zde měla nacházet i linie těžkého opevnění, ale její výstavba nebyla zahájena.

Jiné významnější stavby se na Dlouhém hřebenu nenacházejí. Severní část přetíná za pomoci výškově výrazných ocelových příhradových stožárů elektrické vedení 35 kV.