Proroctví svatého Malachiáše

Proroctví o papežích, někdy nazývané i Proroctví o posledním papeži, je připisováno sv. Malachiášovi a jedná se o seznam 112 krátkých frází v latině. Každá z frází jakoby popisuje jednoho z římsko-katolických papežů, počínaje papežem Celestýnem II. (zvoleným do úřadu r. 1143) a konče posledním (patrně později přidaným) papežem, jmenovaným jako „Petr Římský“ – Petrus Romanus, jehož pontifikát skončí zničením Říma.

Arnold de Wion, Lignum Vitae, 1595 (titulní strana)
Závěrečná část proroctví (Lignum Vitae, vydavatel Arnoldo de Wion, 1595, s. 311)

Původ

Proroctví bylo poprvé vydáno roku 1595 Ardnoldem de Wyon, benediktinským historikem, jako část jeho knihy Lignum Vitæ (Strom života). Wyon připisoval tento seznam Sv. Malachiášovi (vlastním jménem Maelmhaedhoc O’Morgair, (1095–1148), biskupu z irského Armagh. Podle legendy byl roku 1139 Malachiáš navštívit v Římě papeže Inocence II. Za svého pobytu v Římě měl Malachiáš údajně vidění budoucích papežů, které zaznamenal ve formě zakódovaných frází. Tento rukopis byl pak uložen v římském archívu, kde ležel zapomenut až do svého znovuobjevení kolem roku 1590.[zdroj?]

Na druhé straně ale v Malachiášově životopise od Bernarda z Clairvaux není o proroctví jediná zmínka a není ani zmíněno nikde jinde před vydáním roku 1595. Některé zdroje, včetně posledních vydání Catholic Encyclopedia,[1] naznačují že proroctví je podvrhem z konce 16. století. Jiné zdroje zase uvádí, že bylo napsáno Nostradamem a připsáno Malachiášovi aby autor nebyl pronásledován. Zastánci proroctví (jako spisovatel John Hogue, autor populární knihy „Poslední papež“ – The Last Pope) obecně uvádí, že i když je autorství proroctví nejisté, věštba samotná je stále platná.[zdroj?]

Výklad

Výklad jednotlivých hesel je obecně založen na nalezení souvislostí mezi heslem a místem narození papežů, jejich osobními erby či událostmi proběhlými během jejich pontifikátu. Například první heslo, Ex castro Tiberis (Ze zámku na Tiberu), odpovídá místu narození papeže Celestýna II. v Città di Castello ležícím na Tiberu. Papež Klement XIII., jenž byl popsán heslem Rosa Umbriae (Růže z Umbrie) užíval znaku růže jako osobního erbu (jeho oficiální znak růži neobsahoval, ani neměl žádný významný vztah k Umbrii, pouze byl krátce papežským guvernérem v Rieti, jež bylo v té době součástí Umbrie.[zdroj?]

V současnosti mnozí interpreti prorocké literatury obrací svou pozornost právě k tomuto proroctví převážně ze dvou hlavních důvodů: protože uspěli v hledání souvislostí mezi proroctvími a současnými papeži[zdroj?] a protože se údajná věštba začíná naplňovat.[zdroj?] Výklady k jednotlivým heslům, které byly provedeny před nastoupením konkrétního papeže do úřadu, se totiž až na výjimky ukazují jako velmi přiléhavé. To však může být výsledkem konfirmačního zkreslení. Jisté pochybnosti vnáší i období 16. století, kdy podle některých zdrojů mohly být některé fráze proroctví zmanipulovány.

Papeži Janu Pavlu II. (1978–2005) náleží v seznamu 110. místo a heslo „De labore solis“ („Z námahy slunce“), což bývá dáváno do souvislosti s jeho neúnavnými cestami do celého světa a především s faktem, že v den jeho narození i v den jeho pohřbu nastalo zatmění Slunce. U předposledního papeže Benedikta XVI. (2005–2013) je uvedeno heslo „Gloria olivae“ („Sláva olivy“). Olivová ratolest je přitom jedním ze symbolů sv. Benedikta z Nursie a v rámci benediktinského řádu existuje kongregace tzv. Olivetánů.[2] Olivová ratolest je také symbolem smíření, Benedikt XVI se opakovaně snažil smířit vývoj Církve po 2. Vatikánském koncilu s katolickou Tradicí a povolil široké užívání předkoncilní Tridentské Mše. Poslednímu papeži na seznamu, tzv. „Petru Římskému“, podle některých odpovídá současnému papeži František, zde jsou ale nalezené souvislosti pouze vágní. Jedno z vysvětlení tvrdí, že papežův jmenovec sv. František (zakladatel františkánského řádu) se civilním jménem jmenoval Petr. Podle jiného výkladu však mohou být i jiní papežové mezi Benediktem XVI. a Petrem Římským.

Papež č.

Jméno (Období)

Civilní jméno

Heslo (Překlad)

Odkaz nebo vysvětlení

Erb


167.

Celestýn II. (1143–1144)

Guido de Castello

1 Ex Castro Tiberis (Ze zámku na Tiberu)

Hist.: Narozen v Città di Castello, Umbria, na břehu řeky Tiber.


168.

Lucius II. (1144–1145)

Gherardo Caccianemici del Orso

2 Inimicus Expulsus (Nepřítel vyhnán)

Toto heslo se vztahuje k papežovu příjmení. "Cacciare" znamená "honit, lovit", a "nemici" je italský výraz pro "nepřátele". Jak jeho jméno předpovědělo, Caccianemici byl vyhnán z Říma vlastními poddanými.


169.

Evžen III. (1145–1153)

Bernardo dei Pagnelli di Montemagno

3 Ex Magnitudine Montis (Z mocné hory)

Heslo se vztahuje k papežovu příjmení, "Montemagno."


170.

Anastasius IV. (1153–1154)

Corrado di Suburra

4 Abbas Suburranus (Opat ze Suburrů)

Byl z rodiny sídlící v Subuře (část Říma)


171.

Hadrián IV. (1154–1159)

Nicholas Breakspear

5 De Rure Albo (Z bílého pole)

Studoval ve St Alban School v Hertfordshire. (Před nástupem na papežský stolec byl biskupem v Albanu – "Albano" lat. "bílý")



Viktor IV. Vzdoropapež (1159–1164)

Ottaviano Monticello

6 Ex Tetro Carcere (Z krutého žaláře)

Byl kardinálem v Tullianské věznici.




Paschalis III. Vzdoropapež (1164–1168)

Guido di Crema

7 Via trans-Tyberina (Cesta za Tiber)

Titul kardinála držel v Bazilice Sv. Marie v Trastevere (vůči Vatikánu za řekou Tiber).




Kalixtus III. Vzdoropapež (1168–1178)

Giovanni Di Strumi

8 De Pannonia Tusciae (Z Tuskánských Uher)

Přezdívalo se mu Maďarský Jan, Opat ze Strumy.



172.

Alexandr III. (1159–1181)

Orlando Bandinelli Paparoni

9 Ex Ansere Custode (Od husy strážkyně)

Na erbu jeho rodiny byla husa.


173.

Lucius III. (1181–1185)

Ubaldo Allucingoli

10 Lux in Ostio (Světlo ve vchodu)

R. 1159 se stal kardinálem v Ostii. ("Ostium" znamená lat. "dveře", "vchod") "Lux" je možná slovní hříčka se jménem "Lucius".


174.

Urban III. (1185–1187)

Umberto Crivelli

11 Sus in Cribo (Osivo v sítu)

Jeho příjmení, Crivelli, znamená v italštině síto.


175.

Řehoř VIII.(1187)

Alberto De Morra

12 Ensis Laurentii (Laurentův meč)

Byl kardinálem ze sv. Laurence (Laurenta) a v jeho znaku byl tasený meč.


176.

Klement III. (1187–1191)

Paolo Scolari

13 De Schola Exiet (Odešelec ze škol)

Jeho příjmení bylo Scolari (student, žák)


177.

Celestýn III. (1191–1198)

Giacinto Bobone

14 De Rure Bovensi (Z kraje skotu)

Byl z rodiny Bobone, slovní hříčka Bovensi-Bobone (lat.).


178.

Inocenc III. (1198–1216)

Lotario dei Conti di Segni

15 Comes Signatus (Podepsán hrabě)

Potomek hraběcí rodiny Segni; slovní hříčka Signa – Segni.


179.

Honorius III. (1216–1227)

Cencio Savelli

16 Canonicus de Latere (Kanovník od Lateránů)

Byl kanovníkem v chrámu Sv. Marie Maggiore a sloužil jako papežův správce r. 1188.


180.

Řehoř IX. (1227–1241)

Ugolino dei Conti di Segni

17 Avis Ostiensis (Pták z Ostie)

Před svým zvolením papežem byl kardinálem v Ostii a jeho rodinný erb obsahuje ptáka na červeném podkladu.


181.

Celestýn IV. (1241)

Goffredo Castiglioni

18 Leo Sabinus (Sabinský lev)

Byl kardinál-biskupem v Sabině; v jeho erbu byl lev; hříčka s jeho příjmením: Castig-lioni


182.

Inocenc IV. (1243–1254)

Sinibaldo Fieschi

19 Comes Laurentius (Hrabě Laurent)

Byl kardinál-knězem v chrámu sv. Laurenta v Lucce; jeho otec byl hrabě z Lavagna


183.

Alexandr IV. (1254–1261)

Renaldo dei Signori di Ienne

20 Signum Ostiense (Znamení z Ostie)

Byl kardinál-biskup v Ostii a člen rodiny Conti-Segni (segni-signa slov. Hříčka)


184.

Urban IV. (1261–1264)

Jacques Pantaleon

21 Hierusalem Campaniae (Jeruzalém z Champagne

Původem z Troyes v provincie Champagne-Ardenne, později patriarcha Jeruzalémský


185.

Klement IV. (1265–1268)

Guido Fulcodi

22 Draco Depressus (Drak ponížený)

V jeho erbu byl orel drtící draka.


186.

Řehoř X. (1271–1276)

Tebaldo Visconti

23 Anguinus Vir (Hadí člověk)

V erbu rodiny Viscontiů je modrý had polykající červené lidské tělo


187.

Inocenc V. (1276)

Pierre de Tarentaise

24 Concionatur Gallus (Franouzský kazatel)

Narodil se na jihovýchodě Francie a byl člen Řádu bratří kazatelů


188.

Hadrián V. (1276)

Ottobono Fieschi

25 Bonus Comes (Dobrý hrabě (nebo společník))

Byl z hraběcího rodu; slovní hříčka se jménem "otto-bono" – dobrý


189.

Jan XXI. (1276–1277)

Pedro Julião

26 Piscator Tuscus (Tuskánský rybář)

Byl kardinál-biskupem v Tusculumu (nyní Frascati)


190.

Mikuláš III. (1277–1280)

Giovanni Gaetano Orsini

27 Rosa Composita (Skládaná růže)

V jeho civilním erbu je vyřezávaná růže


191.

Martin IV. (1281–1285)

Simone de Brion

28 Ex Telonio Liliacei Martini (Z celnice Martina z Lilií)

Byl kanovník a pokladník v chrámu sv. Martina v Tours, ve Francii


192.

Honorius IV. (1285–1287)

Giacomo Savelli

29 Ex Rosa Leonina (Ze lví růže)

V jeho erbu jsou dva lvi, podpírající růži


193.

Mikuláš IV. (1288–1292)

Girolamo Masci

30 Picus Inter Escas (Datel v krmení).

Byl z Ascoli, v hrabství Picene.


194.

Celestýn V. (1294)

Pietro Di Murrone

31 Ex Eremo Celsus (Pozvednut z poustevny)

Hist.: Před zvolením byl poustevník; slovní hříčka Celsus – Celestine.


195.

Bonifác VIII. (1294–1303)

Benedetto Caetani

32 Ex Undarum Benedictione (Z daru vln)

V jeho erbu je vlna přes štít; slov. Hříčka s jeho křestním jménem Benedetto.


196.

Benedikt XI. (1303–1304)

Nicholas Boccasini

33 Concionator Patarens (Kazatel z Patary)

Náležel k Řádu bratří kazatelů; Patara bylo rodným mětem sv. Mikuláše (jeho civilní křestní jméno).


197.

Klement V. (1305–1314)

Bertrand de Got

34 De Fascis Aquitanicis (Z pout Akvitánie)

Původem od Sv. Bertranda de Comminges v Akvitánii, později arcibiskup v Bordeaux, tamtéž. V jeho erbu jsou tři horizontální pruhy, v heraldice označované jako fessy (pouta)


198.

Jan XXII. (1316–1334)

Jacques Duese

35 De Sutore Osseo (Z hubeného ševce)

Jeho příjmení bylo Duèze, D‘Euze, D‘Euzes, nebo Euse, přičemž poslední může být do latiny přeloženo jako Ossa. Populární příběh o jeho otci (měl být švec) je pravděpodobně vykonstruovaný.



Mikuláš V. Vzdoropapež (1328–1330)

Pietro Rainallucci di Corvaro

36 Corvus Schismaticus (Schizmatická vrána)

Slov. Hříčka s jeho příjmením.


199.

Benedikt XII. (1334–1342)

Jacques Fournier

37 Frigidus Abbas (Chladný opat)

Byl opatem v klášteře Fontfroide ("Studený pramen").


200.

Klement VI. (1342–1352)

Pierre Roger

38 De Rosa Atrebatensi (Z růže Arraskeé)

Byl biskupem ve franc. Arras a jeho erb byl zdoben symboly šesti růží


201.

Inocenc VI. (1352–1362)

Etienne Aubert

39 De Montibus Pammachii (From the Mountains of Pammachius)

Narodil se v Montu v diecézi Limoges ve Francii, a před pontifikací byl biskupem v Clermontu; byl kardinál knězem s titulem od sv. Pammakia


202.

Urban V. (1362–1370)

Guglielmo De Grimoard

40 Gallus Vicecomes (Francouzský vikomt)

Pocházel z franc. Šlechtického rodu.


203.

Řehoř XI. (1370–1378)

Pierre Roger de Beaufort

41 Novus de Virgine Forti (Nový z "Panenské pevnosti" )

Byl z rodiny Beaufort (forti – pevnost) a kardinál z Nové Svaté Marie (Santa Maria Nuova)



Klement VII. Vzdoropapež (1378–1394)

Robert, Count of Geneva

42 De Cruce Apostilica (Z apoštolského kříže)

V jeho erbu je kříž rozdělený středem na 4 části


Benedikt XIII. Vzdoropapež (1394–1423)

Peter de Luna

43 Luna Cosmedina (Luna Cosmedinská)

Hříčka s příjmením; kardinál ze Sv. Marie v Cosmedinu.


Klement VIII. Vzdoropapež (1423–1429)

Gil Sanchez Munoz

44 Schisma Barcinonicum (Schismatik z Barcelony)

Byl barcelonským kanovníkem


204.

Urban VI. (1378–1389)

Bartolomeo Prignano

45 De Inferno Praegnani (Z pekla jako místa narození)

Slov. Hříčka s příjmením; narodil se v místě zvaném Inferno (peklo) nedaleko Neapole.

205.

Bonifác IX. (1389–1404)

Pietro Tomacelli

46 Cubus de Mixtione (Kostková směsice)

V jeho erbu je kostkovaný vzor.

206.

Inocenc VII. (1404–1406)

Cosmo Migliorati

47 De Meliore Sidere (Z lepší hvězdy)

Slov. Hříčka s příjmením; v osobním erbu byla pronikajíci hvězda.

207.

Řehoř XII. (1406–1415)

Angelo Correr

48 Nauta de Ponte Nigro (Plavec od Černého Mostu)

Byl chráněncem v chrámu v Nigripontis.


Alexandr V. Vzdoropapež (1409–1410)

Pietro Philarges

49 Flagellum Solis (Sluneční bič)

V jeho erbu bylo velké slunce; hříčka s příjmením, "Philarges".


Jan XXIII. Vzdoropapež (1410–1415)

Baldassarre Cossa

50 Cervus Sirenae (Jelen ze Sirén)

Byl kardinál s titulem u sv. Eustachia – ten se obrátil na křesťanství poté, co viděl jelena s křížem mezi parohy; jeho rodina pocházela z Neapole, v jejímž znaku je Siréna.

208.

Martin V. (1417–1431)

Oddone Colonna

51 Corona Veli Aurei (Koruna se zlatým závojem)

Byl kardinál-diákon u sv. Giorgiho ve Velabru – "Velabro" pochází od spojení "vela aureum", neboli zlatý závoj; v jeho erbu je koruna na podstavci.

209.

Evžen IV. (1431–1447)

Gabriele Condulmaro

52 Lupa Coelestina (Celestinián nebo Nebeská vlčice)

Patřil k řádu Celestiniánů a byl biskup ze Sieny, v jejímž znaku je vlčice.


Felix V. Vzdoropapež (1439–1449)

Amadeus vévoda Savojský

53 Amator crucis (Milovník kříže)

Jako velmož ze Savojska měl v erbu savojský kříž; slov. Hříčka Amadeus – Amator.

210.

Mikuláš V. (1447–1455)

Tommaso Parentucelli

54 De modicitate Lunae (Ze střídmosti Měsíce)

Narodil se v Sarzaně v diecézi Luni, jejímž starobylým jménem byla Luna

211.

Kalixtus III. (1455–1458)

Alfonso Borgia

55 Bos pascens (Pasoucí se tur)

V jeho erbu je pasoucí se býk

212.

Pius II. (1458–1464)

Enea Silvio de Piccolomini

56 De capra et alberga (Od Kozy a Hostince)

Byl sekretářem u kardinála D. Capranica a kardinála Albergattiho než se stal papežem – slov. Hříčka s jmény.

213.

Pavel II. (1464–1471)

Pietro Barbo

57 De cervo et Leone (Od Jelena a Lva)

Reference k jeho biskupství v Cervii (cervo – jelen) a jeho kardinálskému titulu do sv. Marka (lev).

214.

Sixtus IV. (1471–1484)

Francesco Della Rovere

58 Piscator minorita (Minoritský rybář)

Byl syn rybáře a člen řádu Minoritů

215.

Inocenc VIII. (1484–1492)

Giovanni Battista Cibò

59 Praecursor Siciliae (Předchůce ze Sicílie nebo Sicilský)

Giovanni Battista Cibò přijal jméno po Janu Křtitelovi, předchůdci Ježíše. Také sloužil jako biskup v Molfettě na Sicílii.

216.

Alexandr VI. (1492–1503)

Rodrigo de Borgia

60 Bos Albanus in Portu (Albanský Býk v Portu)

Roku 1456 se stal kardinálem s titulem kardinál-biskup z Albana a Porta; také měl ve znaku červeného býka.

217.

Pius III. (1503)

Francesco Todeschini Piccolomini

61 De Parvo homine (Z malého muže)

Příjmení Piccolomini je podobné piccoli uomini = "malý muž"

218.

Julius II. (1503–1513)

Giuliano Della Rovere

62 Fructus Jovis juvabit (Jupiterovo ovoce pomůže)

V jeho erbu byl dub, který býval zasvěcen Jupiterovi; jeho příjmení "Della Rovere" doslova znamená "z dubu"

219.

Lev X. (1513–1521)

Giovanni de Medici

63 De Craticula Politiana (Z Politijského roštu)

Jeho učitelem byl významný humanista a učenec Poliziano. "Rošt" je evidentně reference ke sv. Vavřinci (Lorenzo), který byl umučen na roštu – Giovanniho otec byl Lorenzo I. Medicejský.

220.

Hadrián VI. (1522–1523)

Adriaan Florensz Boeyens

64 Leo Florentius (Florentský Lev)

V jeho erbu jsou dva lvi; slov. Hříčka se jménem.

221.

Klement VII. (1523–1534)

Giulio de Medici

65 Flos Pilaei Aegri (Květ z koulí)

Znak rodu Medici obsahoval 6 lékařských koulí, z nichž jedna (největší) byla ozdobena florentinskou lilií.

222.

Pavel III. (1534–1549)

Alessandro Farnese

66 Hiacynthus medicorum (The Hyacint mezi lékaři)

Jeho erb byl zdoben šesticí hyacintů; před svým pontifikátem držel titul "od sv. Kosmy a Damiána" – oba tito svatí byli lékaři.

223.

Julius III. (1550–1555)

Giovanni Maria Ciocchi del Monte

67 De corona Montana (Z horské Koruny)

V jeho erbu jsou hory a palmové větve tvořící tvar koruny.

224.

Marcel II. (1555)

Marcello Cervini

68 Frumentum floccidum (Načechraná pšenice)

V jeho erbu byl jelen a pšeničné klasy.

225.

Pavel IV. (1555–1559)

Giovanni Pietro Caraffa

69 De fide Petri (Z Petrovy víry)

Používal své druhé jméno – Petri.

226.

Pius IV. (1559–1565)

Giovanni Angelo de Medici

70 Esculapii Pharmacum (Lék lékařův/Aeskulapův)

Jeho příjmení bylo Medici; tvrzení že byl vystudovaným lékařem není pravdivé, byl právník.

227.

Pius V. (1566–1572)

Antonio Michele Ghisleri

71 Angelus nemorosus (Anděl z Lesíka)

Narodil se v Boscu, (Lombardie), název znamená "lesík, hájek"; jeho jméno Michele se vztahuje k archandělu Michaelovi.

228.

Řehoř XIII. (1572–1585)

Ugo Boncompagni

72 Medium corpus pilarũ (Polovina těla koule)

"Koule" se vztahuje k Piu IV., který mu udělil titul kardinála; v erbu měl Řehoř polovinu draka.

229.

Sixtus V. (1585–1590)

Felice Pereti

73 Axis in medietate signi (Osa mezi znameními)

Přímá reference k jeho erbu.

230.

Urban VII. (1590)

Giovanni Battista Castagna

74 De rore coeli (Z rosy nebes)

Byl arcibiskupem z Rossana v Kalábrii, kde se sbírala míza ze stromů zvaná "nebeská rosa".

231.

Řehoř XIV. (1590–1591)

Niccolo Sfondrati

75 De Antiquitate Urbis (Ze starobylosti Města)

Jeho otec byl senátor ve starobylém Miláně; slovo "senátor" je odvozeno z lat. "senex" – "starý muž".

232.

Inocenc IX. (1591)

Giovanni Antonio Facchinetti

76 Pia Civitas in Bello (Božské město ve válce)

Byl jeruzalémským patriarchou před svou pontifikací.

233.

Klement VIII. (1592–1605)

Ippolito Aldobrandini

77 Crux Romulea (Římský kříž)

Byl kardinálem s titulem ze sv. Pankráce v Římě – sv. Pankrác byl římský mučedník.

234.

Lev XI. (1605)

Alessandro Ottaviano De Medici

78 Undosus Vir (Muž ze vzdmutých vln nebo Člověk jenž pomine jako vlna).

Byl biskupem z Palestriny – starověcí Římané připisovali založení Palestriny mořskému cestovateli Odysseovi; jeho pontifikát trval pouhých 27 dní.

235.

Pavel V. (1605–1621)

Camillo Borghese

79 Gens Perversa (Zkorumpovaná rodina)

Pavel pohoršil Církev když dosadil svého synovce do sněmu kardinálů. Slovo "nepotismus" pochází právě z období jeho vlády.

236.

Řehoř XV. (1621–1623)

Alessandro Ludovisi

80 In Tribulatione Pacis (V narušení míru)

Jeho vláda koresponduje s vypuknutím Třicetileté války.

237.

Urban VIII. (1623–1644)

Maffeo Barberini

81 Lilium et Rosa (Lilie A Růže)

Pocházel z Florencie. Florencie (Itálie), měla ve znaku červenou lilii; anglický král Karel I. Stuart kterého slavně oddal s katoličkou Henriettou Marií Bourbonskou měl ve znaku růži.

238.

Inocenc X. (1644–1655)

Giovanni Battista Pamphili

82 Jucunditas Crucis (Radost z kříže)

Byl pontifikován po dlouhém a obtížném konkláve na svátek Povýšení sv. Kříže.

239.

Alexandr VII. (1655–1667)

Fabio Chigi

83 Montium Custos (Stráže hor)

V jeho rodinném erbu je 6 vrcholů hor s hvězdou nad nimi.

240.

Klement IX. (1667–1669)

Giulio Rospigliosi

84 Sydus Olorum (Z labutí hvězdy)

"Hvězda" se vztahuje k papeži Alexandru VII. (erb); slovní hříčka s příjmením Alexandra: Chigi → Cigni (ital. Labuť).

241.

Klement X. (1670–1676)

Emilio Altieri

85 De Flumine Magno (Od Velké Řeky).

Pocházel z Říma.

242.

Inocenc XI. (1676–1689)

Benedetto Odescalchi

86 Bellua Insatiabilis (Nenasytná šelma).

Inocenc měl v erbu symbol lva.

243.

Alexandr VIII. (1689–1691)

Pietro Ottoboni

87 Poenitentia Gloriosa (Nádherné pokání)

Jeho křestní jméno bylo "Pietro" – Petr. Apoštol Petr se kál po trojitém zapření Pána.

244.

Inocenc XII. (1691–1700)

Antonio Pignatelli del Rastrello

88 Rastrum in Porta (Hrábě ve dveřích)

Hříčka s příjmením – Rastrum – Rastrello – v italštině "hrábě".

245.

Klement XI. (1700–1721)

Giovanni Francesco Albani

89 Flores Circumdati (Obklopen květinami)

Byl kardinálem s titulem od sv. Marie v Aquiru. Tvrzení, že Urbino, místo jeho narození, má ve znaku věnec z květů není pravdivé, jedná se o standardní znak pro hrabství v Itálii.

246.

Inocenc XIII. (1721–1724)

Michelangelo dei Conti

90 De Bona Religione (Z dobrého náboženství)

Slov. Hříčka s jeho zvoleným jménem – Innocent.

247.

Benedikt XIII. (1724–1730)

Pietro Francesco Orsini

91 Miles in Bello (Voják ve válcer).


248.

Klement XII. (1730–1740)

Lorenzo Corsini

92 Columna Excelsa (Vznešený (čnící) sloup)

Jako kardinál měl titul ze sv. Petra v Chains: jméno Petr se odvozuje od řeckého "petros" – "skála". Podle Nového Zákona – "Ty jsi Petr (skála), a na ní postavím svou Církev". Hist.: Klement byl neuznaný architekt, nechal postavit mnoho chrámů a často se vměšoval do jejich stavebního procesu. Zachránil sloupoví z Parthenónu pro jeho kapli v Mantui.

249.

Benedikt XIV. (1740–1758)

Marcello Lambertini

93 Animal Rurale (Venkovské zvíře)


250.

Klement XIII. (1758–1769)

Carlo Rezzonico

94 Rosa Umbriae (Růže z Umbrie)

Byl kardinálem s titulem ze sv. Marie v Aracoeli. Panna Marie je representována růží.

251.

Klement XIV. (1769–1774)

Lorenzo Giovanni Vincenzo Antonio Ganganelli

95 Ursus Velox (Hbitý medvěd)

Ve znaku rodiny Ganganelli je běžící medvěd.

252.

Pius VI. (1775–1799)

Giovanni Angelico Braschi

96 Peregrinus Apostolicus (Apoštolský poutník

Poslední dva roky svého života prožil ve vyhnanství – exilu, jako vězeň francouzské revoluce.

253.

Pius VII. (1800–1823)

Barnaba Chiaramonti

97 Aquila Rapax (Chamtivý orel)

Jeho pontifikát byl zastíněn Napoleonem, v erbu Napoleona je orel.

254.

Lev XII. (1823–1829)

Annibale Sermattei della Genga

98 Canis et Coluber (Pes a Zmije).

„Pes“ a „had“ jsou obvyklé pro inzultaci a Lev byl obecně nenáviděn. Dále slovní hříčka s příjmením: Sermattei – Serpente – italsky „had“.

255.

Pius VIII. (1829–1830)

Francesco Saverio Castiglioni

99 Vir Religiosus (Nábožný Muž).

Další ze slovních hříček, odkaz na papežovo zvolené jméno „Pius“.

256.

Řehoř XVI. (1831–1846)

Mauro, nebo Bartolomeo Alberto Cappellari

100 De Balneis Etruriae (Z Etrurijských Lázní)

Papež Řehoř XVI. patřil k kamaldulskému mnišskému řádu. Ten pocházel ze dvou klášterů – jedním z nich byl Fonte Buono (italsky „dobré zřídlo“).

257.

Pius IX. (1846–1878)

Giovanni Maria Mastai Ferretti

101 Crux de Cruce (Kříž křížů)

Pius IX. Utrpěl spoustu porážek, ale největším "křížem" pro něj muselo být sjednocení Itálie (pod savojskou dynastií), kvůli kterému papežský stát ztratil své území. Erb Savojských obsahuje stříbrný kříž v červeném poli.

258.

Lev XIII. (1878–1903)

Gioacchino Pecci

102 Lumen in Caelo (Světlo na nebi)

V jeho znaku je vycházející hvězda.

259.

Pius X. (1903–1914)

Giuseppe Sarto

103 Ignis Ardens (Spalující oheň)

Byl zapáleným obhájcem katolické víry, obnovy, a také velký bojovník proti moderním omylům, včetně hereze modernismu.

260.

Benedikt XV. (1914–1922)

Giacomo Della Chiesa

104 Religio Depopulata (Smrt náboženství)

Vládl během první světové války a bolševické revoluce v Rusku.

261.

Pius XI. (1922–1939)

Achille Ratti

105 Fides Intrepida (Neohrožená víra)

Bojoval proti nacismu, fašismu i komunismu.

262.

Pius XII. (1939–1958)

Eugenio Pacelli

106 Pastor Angelicus (Andělský pastýř)

Může odkazovat na jeho roli během 2. světové války, např. pomoc židům.

263.

Jan XXIII. (1958–1963)

Angelo Giuseppe Roncalli

107 Pastor et Nauta (Pastýř a Námořník)

Byl patriarchou Benátek, námořnického města.

264.

Pavel VI. (1963–1978)

Giovanni Battista Enrico Antonio Maria Montini

108 Flos Florum (Květ květů)

Květiny v erbu.

265.

Jan Pavel I. (1978)

Albino Luciani

109 De Medietate Lunae (Z poloviny Měsíce)

Jeho rodné jméno se dá přeložit jako "z bílého světla". V den jeho narození byl měsíc přesně v půli a den jeho zvolení papežem byl den po poslední čtvrti.

266.

Jan Pavel II. (1978–2005)

Karol Wojtyla

110 De Labore Solis (Ze zatmění Slunce, nebo z námahy slunce nebo z plodnosti slunce)

V den jeho narození i v den jeho pohřbu nastalo zatmění Slunce.

267.

Benedikt XVI. (2005–2013; rezignoval na papežský úřad)

Joseph Ratzinger

111 Gloria Olivae (Sláva Olivy)

Hlava ve tvaru olivy. Olivová ratolest je jedním ze symbolů sv. Benedikta z Nursie a v rámci benediktinského řádu existuje kongregace tzv. Olivetánů. Olivová ratolest je také symbolem smíření, Benedikt XVI se opakovaně snažil smířit vývoj Církve po 2. Vatikánském koncilu s katolickou Tradicí a povolil široké užívání předkoncilní Tridentské Mše.

268.

František

(2013–)

Jorge Mario Bergoglio

112 Petrus Romanus (Petr – Říman) In persecutione extrema S.R.E. sedebit Petrus Romanus, qui pascet oues in multis tribulationibus: quibus transactis ciuitas septicollis diruetur, et Iudex tremendus iudicabit populum suum. Finis. (Během extrémního pronásledování svaté římské církve bude sedět na stolci Petrus Romanus, který bude pást svá stáda uprostřed mnohého soužení; po jejich skončení bude město na sedmi pahorcích zničeno a obávaný Soudce bude soudit svůj lid. Konec.)

Reference

  1. Catholic Encyclopedia. Heslo Prophecy [online]. [cit. 2010-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Proroctví svatého Malachiáše a poslední papež. gnosis9.net [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-14.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.