Inocenc XIII.
Inocenc XIII., rodným jménem Michelangelo dei Conti (13. květen 1655 Poli – 7. březen 1724 Řím) byl 244. papež katolické církve (1721–1724).
Jeho Svatost Inocenc XIII. | |
---|---|
244. papež | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | 8. květen 1721 |
Uveden do úřadu | 18. květen 1721 (intronizace) |
Pontifikát skončil | 7. březen 1724 |
Předchůdce | Klement XI. |
Nástupce | Benedikt XIII. |
Znak | |
Svěcení | |
Biskupské svěcení | 16. června 1695 světitel Galeazzo Marescotti 1. spolusvětitel Prospero Bottini 2. spolusvětitel Sperello Sperelli |
Kardinálská kreace | 7. června 1706 kreoval Klement XI. |
Titul | kardinál-kněz |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Michelangelo dei Conti |
Datum narození | 13. května 1655 |
Místo narození | Poli, Papežský stát |
Datum úmrtí | 7. března 1724 (ve věku 68 let) |
Místo úmrtí | Řím, Papežský stát |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Michelangelo dei Conti pocházel z řad vysoké italské šlechty. V letech 1696–1710 byl papežským nunciem v Portugalsku, kde se zformoval jeho vysoce nepříznivý náhled na jezuity. V roce 1706 jej papež Klement XI. jmenoval kardinálem. V roce 1721 pak byl zvolen jeho nástupcem.
V rámci mezinárodní politiky podporoval, podobně jako jeho předchůdce, stuartovského uchazeče Jamese Stuarta o britský trůn.
Ve vnitrocírkevní politice je asi nejvýznamnější jeho konflikt s jezuity, kteří v Číně bez jeho svolení upravili bohoslužebný ritus. Spor vygradoval v nařízení, že řád nesmí přijímat nové členy. Tento fakt povzbudil francouzské biskupy k sepsání petice, v níž ho žádali o odvolání papežské buly Unigenitus, která odsuzovala jansenismus. Tato žádost však byla rázně zamítnuta.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Inocenc XIII. na Wikimedia Commons
- (anglicky) The Hierarchy of the Catholic Church – Pope Innocent XIII
Papež | ||
---|---|---|
Předchůdce: Klement XI. |
1721–1724 Inocenc XIII. |
Nástupce: Benedikt XIII. |