Prácheňsko

Písek – dřívější „srdce“ Prácheňska

Nejstarší vyobrazení Prácheňského kraje na Aretinově mapě 1619

Jako správní jednotka (kraj) existovalo Prácheňsko od 13. století (počátkem 15. století se mu také říkalo Sušický kraj kvůli existenci soudu v Sušici[2]) až do reformy krajského uspořádání v letech 1849–1850, kdy bylo rozděleno mezi kraj Budějovický a Plzeňský. Roku 1855 bylo nakrátko obnoveno jako Písecký kraj, ale roku 1862 zrušením krajů zaniklo jako správní jednotka definitivně.[3] Pozdější správní reformy let 1920, 1949, 1960 i 2000 potvrdily rozdělení historického Prácheňska mezi kraj Budějovický (resp. Jihočeský) a Plzeňský (resp. Západočeský).

Oživení se tento historický kraj dočkal v roce 2010, kdy se Prácheňsko stalo čtrnáctým regionem v rámci Asociace regionálních značek, která zaštiťuje certifikované značení regionálních výrobků a služeb. Místní výrobky tak používají označení „PRÁCHEŇSKO regionální produkt“ a grafickou značku, které představuje stylizovanou podobu hradu Prácheň.[4] Existuje také mikroregion Prácheňsko.

Tento kraj měl hraniční čáru procházející v blízkosti: Železná Ruda – Sušice – Kasejovice – Rožmitál pod Třemšínem – Milín u Příbrami – dále šla hranice zhruba po řece Vltavě k Českým Budějovicům, přesněji k Hluboké nad Vltavou, kde uhýbala směrem k Lhenicím, před Lhenicemi šla dále k jihu k dnešním břehům Lipna u Horní Plané a k hranici s Bavorskem. Do 16. století zahrnoval Prácheňský kraj i střední Povltaví a Brdy; toto území později tvořilo kraj Berounský.

Podle současného členění je území historického Prácheňska tvořeno zhruba okresy Písek, Strakonice a částmi okresů Prachatice, Klatovy a Příbram.

Z pohledu kulturně-etnografického přecházelo Prácheňsko v jihozápadní části (na Šumavě a v Pošumaví) do oblasti Podlesí, ačkoli z hlediska organizačně-správního tvořilo Podlesí nedílnou část Prácheňského kraje.

Dnešní regionální značka Prácheňsko pokrývá o něco menší území: zpočátku byl vymezen okresy Písek a Strakonice (bez několika obcí na jihu Strakonicka), v roce 2016 od něj bylo odděleno území obce s rozšířenou působností Milevsko, které se stalo součástí regionu Toulava.

Čtvrtinu obyvatel, převážně v regionu Böhmerwald (Šumava, Gabreta), ale s menšinami i v dalších větších městech a obcích dále ve vnitrozemí, tvořili Němci. Další menšinou, usídlenou především v malých poddanských městech (Čkyně, Kasejovice…) i ve větších královských městech (Vodňany, Písek…) tvořilo obyvatelstvo židovského původu. Tito občané se většinou živili jako drobní obchodníci. Jejich ghetto ve městě Kasejovice, kde tvořili až 11 % populace, se dochovalo jako memento z ne vždy slavné minulosti. Velmi malou menšinou, někdy pronásledovanou, tvořili částečně kočující Romové. Výše jmenované národy lze považovat za původní prácheňské obyvatelstvo.

Nejstarším sídlem kraje byl hrad Prácheň poblíž dnešních Horažďovic. Již ve středověku (13. století) přešla funkce sídla kraje na (Nový) Písek, který ve funkci krajského města vydržel až do poloviny 19. století.

Místa v kraji Prácheňském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prácheňsko na Wikimedia Commons
• Lothova mapa Čech z roku 1847
• Müllerovy mapy krajů - Prácheňský kraj