Pozdišovce

Pozdišovský chrbát se svými úbočími pozvolna vystupujícími nad rovinu, kdysi pokrytou lužními lesy, lákal lidi k trvalému osídlení již v dávném pravěku. Na jeho jihovýchodních svazích postupně vytvořili obec Pozdišovce. Její dnešní katastr o rozloze 1814 ha půdy hraničí s katastry obcí Krásnovce, Šamudovce, Laškovce, Trhovište, Moravany, Rakovec nad Ondavou, Suché a předměstími Topolany a Močarany se současným okresním sídlem, pouhých šest kilometrů východně položeným, městem Michalovce.

Dosud nejstaršími stopami po pobytu člověka v katastru Pozdišovců jsou střepy blíže neurčených neolitických kultur (5. až závěr 4. tisíciletí před naším letopočtem). V období eneolitu- pozdní doby kamenné (závěr 4. tisíciletí až 2. tisíciletí před Kr.) obýval i naše končiny lid východoslovenských mohyl. Člověk zde žil i v době bronzové (1900 - 700 před Kr.). Důkazy o pobytu člověka z doby železné zatím nejsou, lze jej však předpokládat na základě poměrně hustého osídlení v okolí. V době římské (1. až 4. století n. l.) se stalo území Slovenska zprostředkovatelem hodnot mezi sousedy z jihu, severu i východu. Není známo přesně, kdy se na území Pozdišovců usadili první Slované. Jejich přítomnost v daném období však bezpečně dokládají výsledky povrchových průzkumů.

O starobylém slovanském původu obce svědčí i toponomastický rozbor názvu Pozdišovce. Místní jména s příponou -ovce, -ice, -any se shodují s rozsahem nejstaršího slovanského osídlení Slovenska. Patří ke skupině pojmenování lidských sídel utvořených těmito příponami z vlastního osobního jména kmenového náčelníka, hlavy rodu nebo otce rodiny. V našem případě z osobního jména Pozdiš (podobně jako Pozdiech, Pozderad) s významem - vesnice Pozdišo-vých lidí.

Po začlenění Slovenska do uherského státu se stalo území středního Zemplína součástí královských majetků hradních panství hradů Zemplín. Prvním majitelem Pozdišovců, jehož jméno se zachovalo, byl Peter, syn Rajnolda, který zemřel bez potomka. Jeho vesnice Pozdišovce a Drahňov král Karel I. Robert proto daroval Michalovi z rodu Akošovců. Darovací listina vydaná při této příležitosti v roce 1315 je nejstarším známým písemným dokladem o obci, zároveň však dokládající, že obec existovala už dávno předtím. Král potvrdil svou donaci ještě listinou z roku 1322, z níž vyplývá, že Michal mu svou oddanost prokázal vícekrát. Pravděpodobně sám Michal, nebo jeho potomci, dali postavit v Pozdišovce hrad. Písemně je doložen roku 1365. Podoba hradu ani přesná lokalita již nejsou známy. Podle tradice na jeho zbytcích stojí dnešní zámeček. Po smrti bezdětného Ladislava král Zikmund odmítl nároky vzdálenějšího příbuzenství a hrad s panstvím v roce 1403 za vojenské zásluhy rozdělil zemanem.

V roce 1640 získal zdejší panství Peter Sirmai (Szirmay), který zde do roku 1648 s pomocí župy postavil nejkrásnější zámeček své rodiny. V závěti ho proto určil za rodinné sídlo, což rodina dodržovala až do dvacátých let 20. století. V 19. století zde kromě sirmaiovského zámečku, který vlastnila Izabela Sirmaiová, vdova po Henriku Neuendorfovi, stál ještě zámeček WeinbergovcŮ.

Sociální struktura a poměry obyvatelstva se v podstatě velmi neměnily ani v 19. století až do zrušení poddanství. Statistiky zaznamenaly mírný demografický růst, narušený až epidemií cholery v roce 1831. Po východoslovenském zemědělském povstání, které obec přímo nezasáhlo, se zde konal jeden ze stanných soudů.

Z výdobytků revolučních let 1848/1849 přivítali Pozdišovčané především zrušení poddanství. Postupně získávali půdu do svého vlastnictví. V obci vybudovali lihovar, pracovaly tři mlýny, z nichž jeden stále stojí. Počátkem 20. století poskytla obyvatelům skromné ​​pracovní příležitosti i pila. Z původního sirmaiovského velkostatku se do 20. století vytvořilo několik menších ekonomik. Po vzniku ČSR se poslední představitelé rodiny z Pozdišovců odstěhovali do Maďarska a zbytek majetku spravovaly prostřednictvím správců.

• V roce 1934 první doteky s fotbalem, od 40. let účast v krajských a okresních soutěžích.
• V 50. letech hokej, později i volejbal a turistika.
• Fotbalový turnaj dospělých o putovní Pozdišovskou vázu od roku 1965 - v červenci
• Fotbalový turnaj žáků Memoriál Mikuláše Benetina v letech 1982 - 2004
• Fotbalový turnaj dorostenců Memoriál Mikuláše Benetina od roku 2005 - v červenci

V současnosti OcŠK organizuje dva turnaje s dlouhodobou tradicí, které jsou nejstaršími fotbalovými turnaji na Zemplíně.

• 
  Pozdišovská keramika, váza
• 
  Džbánek
• 
  Talíř

• Pozdišovské hrnčiarstvo - Ester Plicková
• Pozdišovské čriepky – noviny obyvatel obce (od r. 2000)
• Majstri hliny – osobnosti pozdišovskej hrnčiarskej dielne (2001), Ján Poprik
• Pozdišovské školy (2002), Ján Poprik
• Pozdišovce – turistický sprievodca (2003), Ján Poprik

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pozdišovce na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pozdišovce na Wikimedia Commons
• Oficiální stránka obce (slovensky)