Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku

Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku (slov. Evanjelická cirkev augsburského vyznania na Slovensku) je luteránská církev a největší protestantskou církví na Slovensku. K církvi se v roce 2011 hlásilo 316 250 , což představuje 5,9 % populace Slovenské republiky. Církev je tvořena 326 sbory.

Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku
Vznik1921
Typluterská církev
Úřední jazykslovenština
Členové316 250 (2011)
LídrIvan Eľko
Oficiální webwww.ecav.sk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku je členkou Světové rady církví, Světové luterské federace a Konference evropských církví.

Evangelická bohoslovecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě

Dějiny

Reformace na Slovensko pronikla v souvislosti s husitským hnutím a výboji Jana Jiskry.[1] Po jeho potlačení se v první polovině 16. století začala řada sborů přiklánět k Lutherovu učení a jeho návratu k Bibli. V druhé polovině 16. století byly dvě třetiny obyvatel evangelíky.

Na synodě v Žilině v roce 1610 byly položeny základy samosprávné organizace církve. Vznikly první tři superintendence (biskupství) a byli zvolení první tři superintendenti (biskupové) – Eliáš Láni, Samuel Melík a Izák Abrahamides pro západní a střední Slovensko. Na východním Slovensku vznikly dvě superintendence v roce 1614 na synodě v Spišském Podhradí. Prvním jazykem slovenských evangelíků, používaném po staletí, se stala biblická čeština.

Církev existovala s omezeními od roku 1681. Oficiálně byla opět povolena Tolerančním patentem z roku 1781. Po něm byly postaveny, ovšem s mnohými stavebními omezeními dvě třetiny evangelických kostelů. Úplná rovnost církví před zákonem nastala až v roce 1848. Liberalizaci ve vztahu státu k evangelické církvi znamenal i Císařský patent z roku 1859, který však vyvolal v spory, známé jako patentální boje. Vznikem ČSR v roce 1918 se konstituovala samostatná ECAV na Slovensku.

V období první republiky byla ECAV členkou Sdružení evangelických církví ČSR. Nejužší vztah měla s Českobratrskou církví evangelickou. Ekumenické tendence se začaly projevovat již v roce 1920. Dvacátá a třicátá léta byla mimořádně bohatá na vznik nových evangelických sdružení, například Spolok evanjelických kňazov, Hurbanov kruh teologickej evanjelickej mládeže, nebo Slovenská evanjelická jednota.[2]

Teologie a nauka

ECAV na Slovensku za pramen víry považuje Bibli zloženou ze Starého i Nového zákona. Za její správné vysvětlení považuje Augsburské vyznání. Věrouku tvoří Symbolické knihy luteránství (Augsburské vyznání, Šmalkaldské články, Apologie, Malý Lutherův katechismus, Velký Lutherův katechismus). Za svátosti církev považuje křest a Večeři Páně. Spověď je ušní i obecní. Do duchovní služby ordinuje také ženy. V morálních otázkách je církev konzervativní.

Bohoslužba

Bohoslužba ECAV na Slovensku je nazývaná Služby Boží. Kněz nosí při bohoslužbě černý talár a bílou kamži. Biskupové nosí i biskupský kříž. Služby Boží se konají v neděle a svátky.

Současnost

ECAV je zakládajícím členem Světového luteránského svazu (SLZ), Konference evropských církví (KEC) a Světové rady církví (SRC), jejichž sídlem je Ženeva. Na Slovensku je ECAV zakládajícím členem Ekumenické rady církví.

V roce 2001 se k ní hlásilo podle Statistického úřadu SR 6,93 % slovenské populace, t. j. 372 858 osob. K roku 2004 měla církev 326 sborů, 357 duchovních, 651 kostelů a modliteben.

V čele církve stojí od prosince 2018 Mgr. Ivan Eľko, generální biskup a Ing. Ján Brozman, generální dozorce.

Evangelická církev, na rozdíl od některých ostatních církví, nepoužívá na oslovení duchovních slovo „otec“, protože podle Ježíšových slov v evangeliích patří toto oslovení jenom nebeskému Otci. Proto před oslovení biskup, senior, farár, patří slovo „brat“, resp. „sestra“.

Kostel ECAV v Tatranské Lomnici

Organizační struktura

Základní organizační složkou je církevní sbor. Sbory se sdružují v senioráty a senioráty v dištrikty. ECAV je rozdělena do dvou distriktů: Východní a Západní distrikt a 14 seniorátů, z toho je 8 seniorátů v západním a šest ve východním distriktu:[3]

Západní distrikt:

  • Myjavský
  • Bratislavský
  • Považský
  • Novohradský
  • Rimavský
  • Dunajsko-nitriansky
  • Hontiansky
  • Zvolenský

Východní distrikt

  • Turčiansky
  • Liptovsko-oravský
  • Košický
  • Šarišsko-zemplínsky
  • Tatranský
  • Gemerský

Reference

  1. www.historickarevue.com [online]. [cit. 09-04-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-09-2011.
  2. [files.rozhlady.webnode.sk/200000040-586e85967b/III.2.6%20zitnan-s.pdf]
  3. http://www.ecav.sk/?p=Senioraty

Literatura

  • Klíma, Stanislav: Slovenská církev evangelická. Naše doba, 1912 (19), s. 23-36, 122-130, 195-199.

  • Petrík, Borislav – Rybár, Peter (ed.): Evanjelická encyklopédia Slovenska. Bratislava 2001.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.