Július Barč-Ivan

Július Barč-Ivan, pseudonym Teta Mahuliena (1. května 1909, Krompachy25. prosince 1953, Martin) byl slovenský spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů slovenské meziválečné literatury. Nejvíce ceněná jsou jeho dramata; kromě divadelních her se věnoval také prozaické a v malé míře i publicistické tvorbě.

Július Barč-Ivan
Narození1. května 1909
Krompachy
Úmrtí25. prosince 1953 (ve věku 44 let)
Martin
Místo pohřbeníNárodný cintorín
PseudonymTeta Mahuliena
Povoláníspisovatel, esperantista a dramatik
VlivyHenrik Ibsen
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí a studium

Narodil se v roce 1909 v dvojjazyčné učitelské rodině (matka byla maďarského původu), jeho otcem byl Július Barč, jeho matkou Alžběta rozená Ivanová. Na základní školu chodil v Krompachách, gymnaziální studia absolvoval postupně v Spišské Nové Vsi, Kežmarku, Košicích a Prešově,[1] kde v roce 1926 složil maturitu. V letech 1926–1927 začal studovat právo v Praze, ale tato studia musel kvůli dlouhotrvající plicní nemoci zanechat. Pak krátce (deset měsíců) působil na košickém berním úřadě a v roce 1928 nastoupil na bratislavskou evangelickou fakultu.[1]

Kněžská dráha a působení v Martině

Po ukončení studia v roce 1934 byl vysvěcen za kněze a začal působit jako kaplan v Užhorodu, pak jako farář v Pozdišovcích,[1] později jako administrátor evangelického církevního sboru.

V roce 1942 začal pracovat jako tajemník Slovenské národní knihovny v Martině; redigoval zde odborná periodika (Obežník Slovenskej národnej knižnice, Slovenská národná knižnica) a během SNP vedl rovněž Národné noviny.[1] V letech 1946–1948 užíval stipendium na podporu publikační činnosti od Matice slovenské; poté se stal referentem této slovenské národní kulturní instituce a až do své předčasné smrti v roce 1953 zde působil jako referent a katalogizátor knih.[1]

Osobní život

V roce 1948 se oženil, ale jeho manželství trvalo pouze tři měsíce. Na konci života měl psychické problémy a trpěl Parkinsonovou chorobou.[zdroj?]

Literární tvorba

Debutoval v roce 1933 knižním vydáním tří povídek, ale už předtím uveřejňoval časopisecky publicistické prózy (Vesna, Národné noviny). Ve svých dílech podával výpověď o životní a společenské realitě, využíval vzpomínky na dětství, vyjadřoval svůj soucit s utlačovanými a pronásledovanými (sociální témata), svým motivům dával utopický podtext.

Věnoval se i próze a publicistice, která vyšla posmrtně ve výběru Cesta myšlienky (1971). Kromě sbírek novel a povídek vydal i autobiograficky stylizovaný psychologický román a filmový scénář Pieseň.

Dramatická tvorba

V kontextu vývoje slovenské literatury jsou významná jeho dramata. Napsal celkem 12 divadelních her, z nichž nejvýznamnější je tragédie Matka (1943). V této hře, stejně jako v mnoha dalších svých dílech, Barč uplatňuje přístupy psychologické analýzy svých postav. Slovenské drama obohatil o nová témata a prostředky; jeho dílo bylo ovlivněno tvorbou světových autorů (Ibsen, Strindberg, Barlach, Dostojevskij). Až do osvobození byl jediným soustavně píšícím slovenským dramatikem.

Přestože jeho hry jsou na českých scénách k vidění poměrně zřídka, v posledních letech bylo v českých divadlech uvedeno několik jeho dramat:

  • v sezóně 2002-2003 uvedlo Středočeské divadlo hru Matka[2]
  • v roce 2010 uvedl studentský divadelní festival Zlomvaz hru 3000 ľudí[3]
  • v sezóně 2013-2014 uvedlo Divadlo na Vinohradech hru Dvaja,[4] přičemž šlo o první profesionální nastudování tohoto díla v Česku.[5]

Dílo

Náhrobek v Martině

Próza

  • 1933Pohádka, sbírka povídek
  • 1940Predposledný život, sbírka novel
  • 1948Železné ruky, román
  • 1950Cesta ďaleká
  • 1957Husličky z javora, posmrtně vydaný román
  • 1968Úsmev bolesti, posmrtně vydaná sbírka novel z let 1945–1948
  • 1971Cesta myšlienky, posmrtný výběr publicistiky

Drama

  • 19343000 ľudí (knižně vyšlo v roce 1935)
  • 1936Človek, ktorého zbili (knižně vyšlo v roce 1964)
  • 1936Pevec boží, hra čerpající ze života J. Třanovského
  • 1938Diktátor, prošla cenzurou (knižně vyšlo v roku 1981)
  • 1939Na konci cesty (knižně vyšlo v roku 1942)
  • 1940Mastný hrniec, satirická komedie; prošla cenzurou (knižně vyšlo v roku 1941)
  • 1943Matka
  • 1944Neznámy
  • 1945Dvaja (česky Dva)
  • 1947Veža (knižně vyšlo v roku 1948)
  • 1948Koniec, divadelní hra (pouze rukopis)
  • 1950Poeta laureatus, divadelní hra (knižně vyšlo v roku 1981)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Július Barč-Ivan na slovenské Wikipedii.

  1. Július Barč-Ivan [online]. Literárne informačné centrum [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. (slovensky)
  2. Nebezpečné známosti v divadle [online]. Město Kladno [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.
  3. Multižánrová kulturní smršť Zlomvaz 2010. Nekultura.cz [online]. 2010-04-27 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.
  4. Vinohrady objevují slovenského dramatika. Novinky.cz [online]. 2013-09-21 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.
  5. Dva [online]. Divadlo na Vinohradech [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.