Válka proti Islámskému státu

Válka proti Islámskému státu byla série leteckých úderů koalice amerických ozbrojených sil a dalších armád v Iráku a Sýrii proti pozicím Islámského státu, provedených v reakci na jeho územní zisky v Iráku a Sýrii. Vojenská intervence vedená Západem se nazývá anglicky Operation Inherent Resolve (česky Operace Bytostné odhodlání).[9] 8. srpna 2014 americký prezident Barack Obama autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu a humanitární pomoc jazídským uprchlíkům v pohoří Sindžár. Cílem úderů byla kromě prevence genocidy také ochrana amerických zájmů v Iráku.[10] Vojenská operace byla později rozšířena kvůli ochraně irácké infrastruktury a letecké podpoře irácké armády. Po rozšíření úderů proti Islámskému státu, byly kurdské a irácké jednotky schopné zvrátit islámistický postup a znovu obsadit Mosulskou přehradu, která je největším vodním dílem v Iráku.[11]

Válka proti Islámskému státu
konflikt: Válka proti terorismu, Povstání v Iráku a Občanská válka v Sýrii, dále Druhá občanská válka v Libyi, Povstání Boko Haram, Povstání na Sinaji a Konflikt na Filipínách.
Vojenská situace v Iráku a Sýrii:      Území pod kontrolou irácké vlády      Území pod kontrolou syrské vlády      Území pod kontrolou Islámského státu      Území pod kontrolou Fronty an-Nusrá      Území pod kontrolou syrské opozice      Území pod kontrolou iráckých Kurdů      Území pod kontrolou syrských Kurdů
trvání: 8. srpna 2014 – 23. března 2019 (4 roky, 7 měsíců a 15 dnů) místo: Irák a Sýrie výsledek: porážka Islámského státu
strany
Operation Inherent Resolve USA USA Francie Francie[1] Austrálie Austrálie Nizozemsko Nizozemsko Belgie Belgie[2] Dánsko Dánsko[2] Spojené království[2] Španělsko Španělsko Itálie Itálie Maroko Maroko Jordánsko Jordánsko Polsko Polsko[3] Německo Německo[4] Pouze Sýrie: Bahrajn Bahrajn Saúdská Arábie Saúdská Arábie Spojené arabské emiráty Turecko Turecko[5] Katar Katar Koalice Ruska, Sýrie, Íránu a Iráku Rusko Rusko Sýrie Sýrie Írán Írán Jednotky Quds Irák Irák Lidové mobilizační síly ší'itských milicí Asyrské milice obranné jednotky plání Ninive Hizballáh Intervence vedená Egyptem Egypt Egypt Libye Libye Alžírsko Alžírsko Intervence vedená Nigérií Nigérie Nigérie Kamerun Kamerun Čad Čad Niger Niger Burundi Burundi USA USA Lokální síly Rojava (Syrský Kurdistán) Lidové obranné jednotky Svobodná syrská armáda Irácký Kurdistán Pešmerga Strana kurdských pracujících Vojenská podpora: Spojené království Francie Francie Německo Německo Itálie Itálie Česko Česko[6][7][8] Slovensko Slovensko Nizozemsko Nizozemsko Albánie Albánie Lokální síly Libanon Libanon Hizballáh Libanonská komunistická strana	Islámský stát Boko Haram Vilájet Sinaj Vilájet Barka Vilájet Chorásán Abú Sajjáf Al-Káida Fronta an-Nusrá Chorásán Jund al-Aksá Ansar al-Islám (dříve) Ahrar aš-Šám
velitelé
Donald Trump Fuád Masúm Masúd Barzání	Abú Bakr al-Bagdádí Abú Omar al-Šišáni ---- Abú Mohammad al-Golani

10. září americký prezident Barack Obama oznámil, že autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu v Sýrii, pokud je schválí americký kongres. Zároveň oznámil, že navýší počet úderů v Iráku.[12][13] 19. září provedlo francouzské letectvo nálet na muniční sklad Islámského státu.[1] 22. září provedly ozbrojené síly USA, Bahrajnu, Jordánska, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů nálety na pozice Islámského státu v Sýrii.[14]

2. října 2014 schválil turecký parlament možnost nasazení vojsk na území Iráku a Sýrie proti silám Islámského státu.[5][15]

Dne 6. února 2015 po oznámení upálení jordánského pilota Maáze Kasásby prohlásil jordánský král Abdalláh II. „Vymažeme Islámský stát z povrchu země“.^[zdroj?!] Jordánsko v rámci koalice provedlo asi pětinu útoků proti Islámskému státu. Spojenecké nálety zničily téměř 20 procent kapacit radikálů. Jordánské letectvo provedlo 56 náletů na cíle za tři dny. 8. února se Jordánci zaměřili na logistická centra, skladiště zbraní a úkryty radikálů.^[zdroj?!]

Poté co v roce 2014 britský premiér Cameron prohlásil, že chce zničit Islámský stát, RAF provedla v jednom roce 1300 útoků proti Islámskému státu z toho 300 náletů. Cílem útoků byly mimo jiné kamiony, bunkry, zákopy či budovy Islámského státu.[16]

23. března 2019 ztratil Islámský stát poslední území v Sýrii [17][18][19] a tím prohrál tuto válku.