Luisa Hannoverská
Luisa Hannoverská (anglicky: Louise of Great Britain; 7. prosince 1724, Londýn – 19. prosince 1751, Kodaň) byla britská princezna a jako manželka dánského krále Frederika V. v letech 1746–1751 dánská a norská královna.
Luisa Hannoverská | |
---|---|
královna dánská a norská | |
Královna Luisa kolem roku 1745 | |
Doba vlády | 1746 – 1751 |
Manžel | Frederik V. |
Tituly | vévodkyně šlesvicko-holštýnská, a hraběnka oldenburská |
Narození | 7. prosince 1724 Londýn |
Úmrtí | 19. prosince 1751 (ve věku 27 let) Kodaň, |
Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
Předchůdce | Žofie Magdalena Braniborská |
Následník | Juliana Marie Brunšvická |
Potomci | Kristián (1745–1747) Žofie Magdalena Karolina Vilemína Kristián VII. Luisa |
Rod | Welfové |
Dynastie | Hannoverská |
Otec | Jiří II. |
Matka | Karolina z Ansbachu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Luisa se narodila 7. prosince 1724 v Leicester House v Londýně jako nejmladší z osmi dětí budoucího krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, v té době prince a princezny z Walesu. Pokřtěná byla 22. prosince. Když jí bylo dva a půl roku, nastoupil její otec na britský trůn.
Manželství
10. listopadu roku 1743 se Luisa v Hannoveru provdala za dánského korunního prince Frederika (1723–1766), pozdějšího krále Frederika V. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Společně se svým manželem nastoupila 6. srpna 1746 na dánský a norský trůn.
Inteligentní a laskavá královna měla na svého muže dobrý vliv a velmi pozitivně ho inspirovala i ve věcech vlády, což se silně projevilo především ve vztahu k vědě a umění. Zajímala se o hudbu, tanec a divadlo; královský dvůr získal zcela jinou, volnější a lehkomyslnější podobu na rozdíl od striktně náboženského charakteru za vlády jejího tchána Kristiána VI. V roce 1747 např. angažovala pro divadlo královského dvora soubor italské opery Pietra Mignotiho.
Na rozdíl od své předchůdkyně (Žofie Magdaleny Braniborské) se Luisa učila dánštině a zveřejnila rozhodnutí vychovávat své děti v tomto jazyku; to i její pozitivní vlastnosti jí získaly velkou popularitu mezi jejími poddanými.
Trpěla nicméně prostopášným charakterem a chováním svého manžela, uchýlila se k péči o své děti a k charitativní činnosti. Po její předčasné smrti byla její památka stále jasná a oslavovaná (to byl posléze velký hendikep pro další dánskou královnu z hannoverské dynastie, Karolinu Matyldu Hannoverskou).
Potomci
Z manželství vzešlo pět potomků, z nichž čtyři se dožili dospělosti.
- Kristián (1745–1747)
- Žofie Magdalena (1746–1813), jako manželka švédského krále Gustava III. švédská královna.
- Karolina Vilemína (1747–1820) – manželka hesenského kurfiřta Viléma I.
- Kristián (1749–1808), následník trůnu, pozdější král Kristián VII.
- Luisa (1750–1831). Provdána za Karla Hesensko-Kasselského; jejich dcerou byla Luisa Hesensko-Kasselská, matka budoucího dánského krále Kristiána IX.
Dánskou královnou byla Luisa pouhých pět let. 19. prosince 1751, nedlouho po svých 27. narozeninách, v průběhu svého šestého těhotenství nečekaně v paláci Christiansborg v Kodani zemřela (příčinou smrti byly komplikace po potratu) a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Její malé děti zůstaly v péči její starší sestry Marie Hannoverské, provdané hesensko-kasselské lankraběnky, jež se přestěhovala z Hesenska do Dánska.
Vývod z předků
Jiří Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Jiří I. | ||||||||||||
Fridrich Falcký | ||||||||||||
Žofie Hannoverská | ||||||||||||
Alžběta Stuartovna | ||||||||||||
Jiří II. | ||||||||||||
Joachim Arnošt Oettingenský | ||||||||||||
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Anna Sibylla Solmsko-Sonnenwaldská | ||||||||||||
Žofie Dorotea z Celle | ||||||||||||
Alexandr II. Desmier d'Olbreuse | ||||||||||||
Éléonore Desmier d'Olbreuse | ||||||||||||
Jacquette Poussard de Vandré | ||||||||||||
'Luisa Hannoverská' | ||||||||||||
Joachim Arnošt Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
Žofie Solmsko-Laubachská | ||||||||||||
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Žofie Markéta Oettingenská | ||||||||||||
Éléonore Desmier d'Olbreuse | ||||||||||||
Karolina z Ansbachu | ||||||||||||
Vilém Sasko-Výmarský | ||||||||||||
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský | ||||||||||||
Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská | ||||||||||||
Eleonora Sasko-Eisenašská | ||||||||||||
Arnošt Saynsko-Wittgensteinský | ||||||||||||
Johana ze Sayn-Wittgensteinu | ||||||||||||
Lujza Juliana Erbašská | ||||||||||||
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Hannoverská na Wikimedia Commons
- http://www.rosenborgslot.dk/ (anglicky nebo dánsky)
- http://genealogy.euweb.cz/welf/welf7.html#LG2
Dánská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746–1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
Norská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746–1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
Šlesvická vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746–1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
Holštýnská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská, Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská |
1746–1751 s Žofií Frederikou Anhaltsko-Zerbstskou Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická, Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská |
Oldenburská hraběnka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746–1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |