Adolf I. Fridrich

Adolf I. Fridrich pocházel z německého rodu Holstein-Gottorp. Narodil se jako druhý syn Kristiána Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského a jeho manželky Albertiny von Baden-Durlach;; jeho matka byla pravnučkou Kateřiny Švédské, dcery švédského krále Karla IX.. Se švédským královským domem byl spojen i přes svého strýce Fridricha IV. Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského, jenž byl švagrem švédského krále Karla XII. jako manžel jeho sestry Hedviky Žofie.

V letech 1727–1750 byl knížetem-biskupem lübeckým a poručníkem neplnoletého vévody holštýnského Karla Petra Ulricha (pozdějšího ruského cara Petra III.). V roce 1743 ho strana klobouků vybrala a švédský Riksdag zvolil za nástupce švédského trůnu. Poté, co 25. března roku 1751 zemřel král Frederik I., nezůstaviv žádného legitimního potomka a následníka, se ujal vlády a korunován králem byl 26. listopadu 1752.

Za jeho panování prakticky úplně vláda spočívala v rukou Riksdagu. V roce 1755 se pokusil s pomocí své manželky Luisy Ulriky Pruské, sestry pruského krále Fridricha Velikého posílit svou pozici, ale taktak nepřišel o trůn úplně. V roce 1766 vládu převzala strana čapek, jež usilovala moc krále minimalizovat. V roce 1769 na štěstí pro krále vládu získala zpět umírněnější strana klobouků.

17. července roku 1744 se v Berlíně zasnoubil s pruskou princeznou Luisou Ulrikou Pruskou (1720–1782), dcerou pruského krále Fridricha Viléma I. a jeho manželky Žofie Dorotey Hannoverské. Svatba se uskutečnila v paláci Drottningholm ve Švédsku 29. srpna roku 1744. Z jejich manželství vzešli (kromě prvního dítěte mrtvě narozeného v roce 1745) čtyři potomci – tři synové a dcera:

• Gustav III. (* 24. ledna 1746; † 29. března 1792), švédský král;
• Karel XIII. (* 7. října 1748; † 5. února 1818), švédský král;
• Fridrich Adolf (* 18. července 1750; † 12. prosince 1803), vévoda Östergötland;
• Žofie Albertina (* 8. října 1753; † 17. března 1829), švédská princezna a poslední abatyše kláštera v Quedlinburgu;

Adolf Fridrich byl měkké a dobrosrdečné povahy, nerozhodný a netečný, jeho oblíbenou činností bylo zhotovování tabatěrek. Oproti tomu jeho manželka Luisa Ulrika byla povahy výbušné a samolibé; díky tomu ho zcela podřídila své vůli.

Král zemřel 12. ledna roku 1771 na srdeční mrtvici, která ho ranila po opulentní večeři: zkonzumoval tehdy humra, kaviár, uzené sledě, kysané zelí, zelnou polévku, šampaňské a čtrnáct porcí svého oblíbeného desertu – semla (tradiční švédský moučník – kulatá bulka z bílého těsta, plněná sladkou nádivkou), máčených v horkém mléce. (Švédským školním dětem je připomínán jako král, který se ujedl k smrti.) V posledních okamžicích života ho na rukou držel jeho ministr Axel von Fersen. Pochován byl v kostele Riddarholmen, v místě posledního odpočinku švédských králů.

Adolf I. Fridrich započal se stavbou kostela Adolfa Fridricha (Adolf Fredriks kyrka) ve Stockholmu. Dnes je vzpomínán především proto, že jeho dílem bylo zrušení cenzury ve Švédsku v roce 1766.

Třebaže byl považován za slabého vládce, závislého na jiných, byl dobrým manželem a otcem; vedl aktivní život rodinný i společenský a byl milovníkem umění. Jako dobrosrdečný člověk a vzorný manžel se těšil lásce svých poddaných a jeho smrt vyvolala všeobecný smutek a žal.