Fridrich I. Bádenský (velkovévoda)

Fridrich I. se stal následníkem trůnu velkovévodství po smrti svého otce v roce 1852, když se stal jeho starší bratr Ludvík II. velkovévodou. Protože však byl jeho bratr duševně nemocný, byl Fridrich v letech 1852-1855 regentem ad interim (prozatím). V roce 1856 se stal namísto svého bratra velkovévodou. Ludvík II. zemřel dva roky poté, v roce 1858.

Byl považován za relativně liberálního zastánce konstituční monarchie. Během jeho vlády byla zavedena v Bádensku možnost občanských sňatků, stejně jako přímé volby do dolní komory bádenského parlamentu v roce 1904. Byl také posledním suverénním bádenským panovníkem.

Byl také přítomen na vyhlášení německého císařství ve Versailles v roce 1871, kde byl jediným švagrem císaře Viléma I. a jedním z vládnoucích německých panovníků.

Velkovévoda Fridrich I. zemřel na svém letním sídle na ostrově Mainau v jižním Německu dne 28. září 1907. Po jeho smrti se stal velkovévodou jeho syn Fridrich II.

V roce 1856 se oženil s princeznou Luisou Pruskou, dcerou pruského krále Viléma I., s níž měl tři děti:

• Fridrich II. Bádenský (1857-1907) – poslední bádenský velkovévoda, zemřel bezdětný
• Viktorie Bádenská (1862-1930) – ∞ 1881 švédský princ Gustav, budoucí švédský král Gustav V., švédská královna
• Ludvík Bádenský (1865-1888) – zemřel v třiadvaceti letech svobodný a bezdětný (oficiálně na zápal plic, neoficiální prameny však uvádějí jako příčinu smrti zranění utržená v souboji)

• Bádensko
• Bádenské velkovévodství
• Zähringenové

Předchůdce: Ludvík II. Bádenský

bádenský velkovévoda 1856 – 1907

Nástupce: Fridrich II. Bádenský

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich I. Bádenský na Wikimedia Commons
• Zahringenové (de)
• Hrad Zähringer Archivováno 27. 2. 2009 na Wayback Machine
• Rodokmen rodu v němčině