Zaolzie

Zaolzie [zaolže] je polský název (v překladu do češtiny Záolží nebo nověji a jazykově nekorektně Zaolzí či Záolší, tj. území za řekou Olší/Olzou) východního dílu české části Těšínska, kde žije autochtonní polská národnostní menšina. Název je polonocentrický (označuje oblast z pohledu polské části Těšínska, tj. na levém břehu řeky Olše) a ne zcela přesný (malá část oblasti se nachází i na pravém břehu řeky Olše, např. větší část města Karviná).

Historie
Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Po roce 1920, ve kterém došlo rozhodnutím arbitráže ve Spa k rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko, zůstala v československé části Těšínska silná polská menšina, která území jí obývané začala nazývat Zaolzie.

Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 Polsko na základě ultimáta Zaolzie vojensky obsadilo a anektovalo. De iure se jednalo z tehdejšího pohledu o anexi, nicméně de facto šlo spíše o okupaci.

Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války se toto území stalo součástí německého okresu Katovice (Regierungsbezirk Kattowitz) v rámci Velkoněmecké říše. V prosinci 1941 bylo obyvatelstvo vyzváno, aby podávalo žádosti o zapsání do Volkslisty (Volksliste). Nositelé 1. a 2. stupně Volkslisty nabyli k 26. říjnu 1939 státní občanství Velkoněmecké říše a museli nastoupit do německých ozbrojených sil. Do těchto oddělení Volkslisty byli zařazení etničtí Němci a tzv. Šlonzáci. Do 3. stupně byli zařazeni obyvatele určeni na převýchovu, ale i ti byli zařazovaní do tzv. pomocných sil branné moci. Šlonzáci byli často posíláni do Francie a na západní frontu kvůli obavám z dezerce.[1][2] České a zejména polské obyvatelstvo bylo německou státní správou perzekvováno.

Po roce 1945 se hranice vrátila do předmnichovských časů a v roce 1958 se Polsko svých územních nároků na Zaolzie s konečnou platností vzdalo.

Mužský chór Goralů z Jablunkova hlásících se k polské národnosti na festivalu PZKO v Karviné v roce 2007
Sídlo místního klubu PZKO v Českém Těšíně v bývalé synagoze
Česká a polská tabule při vjezdu do Českého Těšína
Dvojjazyčné česko-polské názvy ulic v Českém Těšíně
Divadlo v Českém Těšíně s českou a polskou scénou

Současnost

Zaolzie je centrem polské národnostní menšiny v Česku – žije zde většina příslušníků této menšiny a má zde (v Českém Těšíně) sídlo i Kongres Poláků v České republice a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, hlavní organizace této národnostní menšiny.

Tabulka níže uvádí všechny obce, kde podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili Poláci více než 10 % obyvatel, a výsledky sčítání lidu v roce 2011 tamtéž. Všechny uvedené obce leží v české části Těšínska a v roce 2011 v nich žilo dohromady 19 054 Poláků[3]:

Obec
český název		polský názevpodíl Poláků
na obyvatelstvu v r. 2001[p 1]		podíl Poláků
na obyvatelstvu v r. 2011[3][p 2]		Poznámka
AlbrechticeOlbrachcice23,5 %[4]17,6 %
BocanoviceBoconowice30,9 %[5]27,9 %
BukovecBukowiec33,6 %[6]25,4 %
BystřiceBystrzyca29,7 %[7]24,1 %
Český TěšínCzeski Cieszyn16,1 %[8]13,7 %
Dolní LomnáŁomna Dolna31,0 %[9]22,4 %
HnojníkGnojnik11,5 %[10]10,9 %
Horní LomnáŁomna Górna28,5 %[11]19,3 %
Horní SucháSucha Górna23,2 %[12]17,1 %
HrádekGródek42,8 %[13]31,3 %[p 3]
ChotěbuzKocobędz21,3 %[14]15,9 %
JablunkovJabłonków23,0 %[15]15,7 %
Komorní LhotkaLigotka Kameralna21,5 %[16]14,9 %[p 4]
KošařiskaKoszarzyska38,7 %[17]27,1 %
MilíkovMilików41,0 %[18]30,4 %
Mosty u JablunkovaMosty koło Jabłonkowa18,3 %[19]14,6 %
NávsíNawsie24,0 %[20]19,1 %[p 4]
NýdekNydek26,6 %[21]19,0 %
Petrovice u KarvinéPiotrowice koło Karwiny16,2 %[22]12,8 %
PísečnáPioseczna26,8 %[23]18,6 %[p 4]
PísekPiosek21,0 %[24]16,4 %
RopiceRopica28,9 %[25]24,2 %
ŘekaRzeka21,5 %[26]13,9 %
SmiloviceŚmiłowice26,4 %[27]21,7 %
StonavaStonawa25,8 %[28]19,4 %
StřítežTrzycież18,8 %[29]13,0 %[p 4]
TěrlickoCierlicko12,9 %[30]9,7 %
TřanoviceTrzanowice21,2 %[31]16,7 %
TřinecTrzyniec17,7 %[31]13,4 %
VendryněWędrynia35,3 %[32]26,1 %
VělopolíWielopole19,0 %[33]13,2 %

Poznámky
  1. Podíl nezjištěné národnosti v tomto sčítání byl 1,7 %; viz Tab. č. 152 Obyvatelstvo podle národnosti a podle pohlaví a věku.
  2. Podíl těch, kteří v tomto sčítání nedeklarovali národnost, byl 25,3 %.
  3. Největší procentuální poměr Poláků k ostatním obyvatelům ze všech obcí v Česku.
  4. Obec, kde počet Slezanů dosahuje alespoň 2%, přičemž takových obcí je v Česku 27.

Reference
  1. Archivovaná kopie. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2010-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
  2. http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=1816
  3. Obyvatelstvo, domy, byty a domácnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů - ČR, kraje, okresy, SO ORP, správní obvody Prahy a města (sídla SO ORP) - 2011; tab. 152 Obyvatelstvo podle národnosti, pohlaví a podle věku [online]. Český statistický úřad, rev. 2013-06-14 [cit. 2016-08-02]. Dostupné online.
  4. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Albrechticích v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 31-07-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-11-2004.
  5. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bocanovicích v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2004.
  6. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bukovci v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2004.
  7. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-06-2011.
  8. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Českém Těšíně v roce 2001
  9. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Dolní Lomné v roce 2001
  10. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hnojníku v roce 2001
  11. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Lomné roce 2001
  12. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Suché v roce 2001
  13. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hrádku v roce 2001
  14. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Chotěbuzi v roce 2001
  15. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Jablunkově v roce 2001
  16. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Komorní Lhotce v roce 2001
  17. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Košařiskách v roce 2001
  18. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Milíkově v roce 2001
  19. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Mostech u Jablunkova v roce 2001
  20. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Návsí roce 2001
  21. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Nýdku v roce 2001
  22. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Petrovicích u Karviné v roce 2001
  23. Údaje ČSÚo sčítání lidu v Písečné v roce 2001
  24. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Písku v roce 2001
  25. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Ropici v roce 2001
  26. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Řece v roce 2001
  27. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Smilovicích v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2004.
  28. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stonavě v roce 2001
  29. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stříteži v roce 2001
  30. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Těrlicku v roce 2001
  31. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
  32. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vendryni v roce 2001
  33. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vělopolí v roce 2001

Související články

Externí odkazy

Bibliografie
  • Valenta, Jaroslav: Dějiny Zaolzí ve 20. století: skutečnosti versus legendy. Slovanský přehled. 87, č. 1, (2001,) s. 27-42.
  • Martinek, Libor: Současná překladatelská aktivita polských spisovatelů na Záolží. In: Česká a slovenská literatura dnes. Ústav pro českou literaturu AV ČR Praha – Slezská univerzita Opava, 1997, s. 155–160.
  • jot-Drużycki, Jarosław: Hospicjum Zaolzie – Wydawnictwo Beskidy/Nakladelství Beskydy, Vendryně 2014.(ISBN 978-80-87431-28-3)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.