Ráj (Karviná)

Obec je zmiňovaná již počátkem 14. století. V polovině 16. století zde postavil fryštátský kníže Bedřich Kazimír svůj druhý zámek, v osmdesátých letech 20. století značně zchátralý a zbořený. Od konce 16. století byl Ráj centrem samostatného stavovského panství Ráj. V 19. století zde baron Jiří Bees náhodou objevil léčivé prameny, které daly základ vzniku známých Lázní Darkov. Původně zamýšlel provést geologické vrty, které měly potvrdit existenci černého uhlí na jeho pozemcích, místo uhlí však na několika místech vytryskly gejzíry slané vody. Místní lidé vodu začali používat a zpozorovali kladné účinky těchto pramenů. Po odborném průzkumu v laboratořích ve Vídni se potvrdila léčivá síla těchto jodobromových pramenů a poprvé vodu k léčení začal používat fryštátský lékař dr. Alois Fiedler. Později zde vzniklo lázeňské místo Ráj, jež se pak změnilo na Lázně Darkov a roku 1868 začala první lázeňská sezóna. Léčilo se zde mnoho příslušníků rakouské aristokracie a populárních osobností ze světa politiky, kultury a sportu.

Výšková budova Drubyd je hlavní dominantou Ráje

Za nacistické okupace byla obec Ráj územně spojena s Fryštátem a Karvinnou v jeden celek s německým názvem Karwin-Freistadt a po válce se toto spojení obnovilo, ale již s českým názvem Karviná. Rájem vedla místní dráha KFNB, spojující hlavní karvinské nádraží s nádražím Karviná město a nádražím v Petrovicích u Karviné. Železniční zastávka Ráj byla zrušena, ale objekt čekárny ve Fryštátské ulici poblíž krajské nemocnice je zachován. Dnes je budova bývalé železniční zastávky administrativně přičleněna ke Karviné-Fryštátu a je součástí městské památkové a lázeňské zóny Karviná-Fryštát a Lázně Darkov.

Zámek Ráj nechal postavit jako své druhé sídlo fryštátský kníže Bedřich Kazimír. Kníže, člen rodové linie těšínských Piastovců, stejně jako i jiní příslušníci tohoto rodu, rád pobýval ve Fryštátě. Zdejší zámek mu ale nevyhovoval, proto dal v polovině 16. století postavit zámek v nedalekém Ráji. Zámek byl atriový s vyhlídkovou věží a obklopený zahradou. Poněvadž výstavbou tohoto zámku Bedřich Kazimír značně fryštátské knížectví zadlužil, bylo po jeho smrti, jež ho krátce nato zastihla (1572) poblíž Českého Brodu na služební cestě do Prahy k císaři Maxmiliánovi, fryštátské panství s oběma zámky prodáno a navždy vyčleněno z Těšínského područí.

V 19. století vlastnil zámek slezský baron Jiří Bees, který jej na přelomu 19. a 20. století odprodal fryštátskému hraběti Larisch-Monnichovi. Ten zámek opravil a zřídil kolem něj nádherný zámecký park s jezerem. Během druhé světové války zámek Ráj obsadili Němci a po válce byl zámek se vším Larischovým majetkem zkonfiskován. Zřídila se zde nemocnice. V padesátých letech 20. století, po výstavbě velké nemocnice s poliklinikou, se nemocniční zařízení ze zámku přestěhovalo a budova začala chátrat. Nevhodné stavební úpravy daly rychlý spád zkáze a po požáru byl zámek počátkem 80. let 20. století zbořen. Zůstaly zde jen nepatrné trosky, sklepení a park. Jezero, které bylo opředeno pověstí o rájecké víle, zcela zaniklo. Dnes je někdejší zámecký park zámku Ráj součástí krajské nemocnice s poliklinikou.

Karvinské předměstí Ráj z Univerzitního náměstí

Po roce 1963 se v Ráji vybudovalo velké sídliště Karviná-Ráj a Mizerov, ve kterém dnes žije polovina obyvatel města Karviné. Dnešní předměstí Karviné, Ráj, má své vlastní centrum, kulturní vyžití, obchodní domy i rekreační zóny, především Rájský kopec, řeku Olši a blízké jezero Darkov. V Ráji je Městský stadion, kde se hraje prvoligový fotbal (MFK Karviná). Na ulici Kubiszova sídlí KSČM Karviná, na této ulici se nachází i kulturní stánek polské menšiny, přírodovědná stanice, katolický kostel a sál Království svědků Jehovových.

V části Mizerov má sídlo regionální knihovna Karviná, základní umělecká škola Bedřicha Smetany s koncertním sálem, v části Vydmuchov stojí v místě bývalého zámku Ráj krajská nemocnice s poliklinikou, kde k procházkám pacientů slouží bývalý zámecký park. Pod vrcholem Rájského kopce je Centrální hřbitov města Karviné. Původně budova hřbitovní správy a obřadní síně byla postavena jako kulturní dům budoucího sídliště pro dalších 27 000 obyvatel, které mělo stát v místě přilehlého zemědělského pole. Ačkoli již těžká technika připravovala výstavbu, revoluce v listopadu 1989 záměr výstavby sídliště zastavila.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ráj na Wikimedia Commons
• Ráj v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)