Stonávka

Povodí horní Stonávky odvodňuje nejseverozápadnější cíp Moravskoslezských Beskyd mezi výběžky Prašivé na západě a Goduly na východě. Sama říčka pramení v nadmořské výšce kolem 750 m na jihovýchodních svazích vrchu Čupel; celý následující tok pak směřuje zhruba k severu. Po třech kilometrech Stonávka u stejnojmenné osady vystupuje z horského údolí a v Komorní Lhotce se slévá s potokem Ráztoka, čímž více než zdvojnásoubuje svůj objem. Dále Stonávka protéká obcemi Hnojník a Třanovice, postupně přibírá drobnější přítoky Černý potok, Mušalec, Sušovský potok, Hornodvorský potok a Zavadovický potok. U obce Těrlicko zadržuje vody Stonávky vodní nádrž Těrlicko, vybudovaná v letech 1955 až 1964. Sypaná zemní hráz Těrlické přehrady je schopna zadržet až 27 milionů krychlových metrů vody, délka vzdutí přesahuje 5 km, plocha hladiny 267 ha. Hlavním účelem vybudování nádrže bylo zásobování průmyslových podniků užitkovou vodou, kromě toho je využívána i k rekreaci a ochraně před povodněmi. Pro zvýšení dostupného množství vody je nad nádrží ze sousedního povodí do Stonávky převáděna menší část průtoku Ropičanky v průměrném objemu 0,07 m³/s. Pod přehradou leží na Stonávce obec Albrechtice, za níž ústí zprava poslední z významnějších přítoků, potok Chotěbuzka. Následuje obec Stonava a po dalších pěti kilometrech toku rovinatou a lidskou činností silně pozměněnou krajinou se Stonávka v nadmořské výšce 220 m v Karviné z levé strany vlévá do řeky Olše, která její vody odnáší dál do Odry.

Hlásný profil:[1]