Mantov
Mantov je část obce Chotěšov v okrese Plzeň-jih. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od Chotěšova. Prochází zde silnice II/230. V roce 2011 zde trvale žilo 488 obyvatel.[2]
Mantov | |
---|---|
Kaplička | |
Lokalita | |
Charakter | část obce |
Obec | Chotěšov |
Okres | Plzeň-jih |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°38′53″ s. š., 13°12′33″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 488 (2011)[1] |
Katastrální území | Mantov (4,22 km²) |
Nadmořská výška | 340 m n. m. |
PSČ | 333 01 |
Počet domů | 155 (2011)[1] |
Mantov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 53180 |
Kód k. ú. | 653187 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mantov je také název katastrálního území o rozloze 4,22 km².[3] V katastrálním území leží i osada Pančava.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1272.[4]
Černé uhlí se u Mantova začalo dobývat okolo roku 1780. Postupně zde vzniklo mnoho drobných dolů. K větším podnikům patřily doly Hermann a Dittrich, které byly otevřeny dědici Hermanna Dietricha Lindheima roku 1862 a původně těžily tři sloje v hloubce do sta metrů. Poté, co je roku 1863 převzalo Mantovské těžařstvo, byly prohloubeny na 166 metrů a vlečkou napojeny do Stoda. Časem se staly majektem Západočeského horního a hutního spolku a Západočeského báňského akciového spolku. Po roce 1890 sloužily jako větrací šachty dolu Austria a uzavřeny byly okolo roku 1921. Okolo roku 1850 založila hrabata Waldstein a Schönborn důl Josef, který o tři roky později koupil Hermann Dietrich Lindheim a roku 1863 jej převzalo Mantovské těžařstvo. V blízkosti dolu Josef se nacházely doly Leopold a Petr.[5]
Západně od dolu Hermann, přibližně u silážních jam, býval pod poloviny devatenáctého století důl Mariahilf I. a jižně od něj Mariahilf II. Také tyto doly v roce 1853 koupil Hermann Lindheim. Posledním dolem v okolí byl důl Radbuza u osady Pančava. V roce 1877 patřil Löwovi ze Stoda, později se stal majetkem Západočeského báňského akciového spolku a uzavřen byl po roce 1920. Další velký důl Austria se nacházel v průmyslovém areálu Metálka východně od vesnice. Dosáhl hloubky 250 metrů a byl propojen s šachtou Hůrka u Losiny, která sloužila jako větrací jáma. Dne 28. srpna 1918 v dole došlo k výbuchu, při kterém zemřelo třináct horníků. Součástí dolu byla v letech 1892–1916 koksovna. Důl Austria byl uzavřen v roce 1920. O kilometr dál na severovýchod býval v letech 1912–1924 důl Ruska.[5]
Pamětihodnosti
- Dům dělnické kolonie – hornická kolonie Werk, z toho jen: čp. 35 a 40
Osobnosti
- Martin Krippner (23. září 1817 Mantov – 1894 Warkworth, Nový Zéland), zakladatel novozélandské obce Puhoi[6]
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 243.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 306.
- DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 163–195.
- NEKOLA, Martin. Po stopách Čechů na Novém Zélandu: ...za dlouhým bílým oblakem. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství Machart, 2021. 191 s. ISBN 978-80-7656-027-7. S. 7–23.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mantov na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Mantov na webu ČÚZK