Štěnovice

Jméno Štěnovice vzniklo podle jazykovědců buď ze jména zakladatele vsi či ze jména prvního osadníka, který měl příjmí Štěně (psí mládě), nebo se jmenoval Štěňa (domácky Štěpán).

Podle archeologických nálezů doloženo u obce neolitické osídlení před 6 tisíci lety (šest kamenných sekyrek), osídlení 1000–500 před našim letopočtem (keramické střepy, pravěký hrob). Ojedinělé střepy ze střední doby hradištní dokládají osídlení v devátém až desátém století. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1327. Na přelomu dvanáctého a třináctého století vzniklo raně středověké hradiště, na jehož místě byla ve čtrnáctém století postavena štěnovická tvrz. Ta zůstala panským sídlem až do počátku šestnáctého století, kdy byla za Štěnovských z Kadova opuštěna. Nové panské sídlo bylo postaveno za Arnošta Bernklaua ze Schönreuthu, plzeňského krajského hejtmana, před rokem 1564. Pravděpodobně „v okolí staré panské sýpky“ za vsí, dnes farní dům s kostelem svatého Prokopa.[3]

Farní dům s vestavěným kostelem sv.Prokopa, srpen 2019

Budova bývalého panského dvora

Na starší vznik fary odkazují nejen nálezy keramických střepů z posledních let, placení daně ze 3 komínů Adamem Hennigarem roku 1603, ale především popis patrové budovy z roku 1620. Zámeček ve Štěnovicích se nacházel mezi kopci na břehu malého rybníka, při jehož jedné straně byly domy poddaných a uprostřed velký dvůr (Pietro della Madre di Dio). Dne 11. října 1620, na který připadala neděle, nalezl bosý karmelitán Dominik à Jesu Maria při tažení ligistického vojska pod vedením bavorského vévody Maxmiliána proti českým stavům ve zpustošené kapli zdejší tvrze („palazzetto“ či „casale“), kterou měl v držení rytířský rod Hennigarů ze Seebergu, zohavený obraz Adorace Narozeného Krista.[4] Obraz vzal Dominik sebou a povzbuzoval jím katolické vojáky před bitvou bitvě na Bílé hoře. Později, uctívaný již jako zázračný obraz Panny Marie Vítězné jej vzal s sebou do Říma, kde byl vystaven v římském kostele Santa Maria della Vittoria. Barokní kopie obrazu se nachází v kostele kostele Panny Marie Vítězné v Praze, také v poutním kostele Panny Marie Vítězné na Bílé hoře, nebo v děkanském kostele svatého Prokopa ve Strakonicích. Farní dům s vestavěným kostelem (někdejší klášter Trinitářů) je zapsán v seznamu kulturních památek.

V obci žila do druhé světové války židovská komunita s vlastní synagogou a hřbitovem. Synagoga byla v sedmdesátých letech dvacátého století zbourána.

Rychlý rozvoj obce souvisí s vybudováním spádového zdravotního střediska s lékárnou v sedmdesátých letech dvacátého století a mezníkem se stal 29. srpen 1983, kdy došlo k otevření nové moderní pavilonové základní školy se sportovišti. Dlouhou tradici má vlastní mateřská školka.

V 90. letech dokončena kanalizace a plynofikace. Obec byla připojena na plzeňský vodovod. V obci je pošta, několik obchodů, restaurací.

Středisková funkce sídla Štěnovice je založena především na jeho funkci obslužné (školství, zdravotnictví apod.) a obytné. Jeho funkce výrobní a pracovištní jsou omezené, což dokumentuje i vysoký stupeň vyjížďky za prací (z obce Štěnovice vyjíždí za prací více než polovina z celkového počtu ekonomicky aktivních), i když v posledních letech^[kdy?] je zřetelné posilování ekonomické základny obce.^[zdroj?!]

V obci proběhla v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století rozsáhlá výstavba rodinných domků a několika bytovek. Rozsáhlá výstavba rodinných domků pokračuje do současnosti. Obec je díky poloze na hranici města Plzně a rychlé dostupnosti dálnice D5 jednou z nejrychleji rostoucích obcí v plzeňské aglomeraci.

Židovský hřbitov

• Nad soutokem Úhlavy s Losinským potokem stávala nejstarší štěnovická tvrz a ještě před ní pravděpodobně raně středověké hradiště.[5]
• Zámek Štěnovice
• Sochy svatého Iva, svatého Floriána a svatého Josefa u zámku
• Dřevěný krytý most přes řeku Úhlavu byl stržen povodní v roce 2002.
• Klášter Štěnovice
• Židovský hřbitov[6]
• Tunel Valík na dálnici D5

• Josef Vykoukal (1861–1927), statkář, podnikatel v cukrovarnictví a politik, moravský zemský poslanec, od počátku dvacátého století majitel velkostatku v Štěnovicích