Stod
Město Stod (německy Staab) je rozloženo v mírném údolí podél řeky Radbuzy 20 km jihozápadně od Plzně v okrese Plzeň-jih. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel. Součástí města Stod je přidružená ves Lelov (německy Lellowa), která se nachází cca 3 km na jih.
Stod | |
---|---|
Řeka Radbuza a kostel ve městě Stod | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0324 558389 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Stod |
Okres (LAU 1) | Plzeň-jih (CZ0324) |
Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°38′21″ s. š., 13°9′53″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 531 (2022)[1] |
Rozloha | 20,04 km² |
Nadmořská výška | 337 m n. m. |
PSČ | 333 01 |
Počet domů | 821 (2021)[2] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | nám. ČSA 294 333 01 Stod [email protected] |
Starosta | Bc. Jiří Vlk |
Oficiální web: www | |
Stod | |
Další údaje | |
Kód obce | 558389 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie města
První písemná zmínka pochází z roku 1235, kdy král Václav I. daroval ves Stod, rozloženou na levém břehu řeky Radbuzy při důležité bavorské cestě, ženskému premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Král Jan Lucemburský povolil 14. května 1315 klášteru proměnit ves v městečko s týdenním trhem každý pátek. K roku 1363 Stod získal od Karla IV. další práva a svobody jako právo dědičné, soudní (podle kterého mohl městský soud rozsuzovat vše kromě těžkých zločinů) a užívání městské pečetě.
V roce 1850 se stal Stod městem, ve kterém žilo přibližně 1500 obyvatel ve více než 180 domech. Pracovalo zde 79 cechovních mistrů, mezi nimi bylo 8 pekařů, 12 řezníků a šenkýřů, 10 obuvníků, 10 hrnčířů a mnoho dalších řemeslníků. V této době existovaly ve Stodě dvě cihelny a dva pivovary.
Za druhé světové války byl převážně Němci osídlený Stod součástí Velkoněmecké říše, na samých hranicích s Protektorátem Čechy a Morava.[3] Po druhé světové válce byla většina obyvatel nuceně vysídlena. V letech 1949–1960 byl Stod okresním městem, v současné době je obcí s rozšířenou působností.
Obchody a Zaměstnání
Ve Stodě bylo postaveno několik velkých obchodů, jako je Penny a na přelomu roku 2017/2018 i Mountfield. Mezi oblastí zaměstnání je zde několik firem, které zaměstnávají lidi ze Stodu a z oblastí ostatních okolních měst včetně Plzně.
Kultura
Ve městě je kulturní dům.
Sport
Ve Stodě se nachází stadion s atletickou dráhou, fotbalovým hřištěm, nohejbalovými, volejbalovými a tenisovými kurty, hřištěm na basketbal. Na stadionu je i sportovní hala, ve které se cvičí gymnastika, atletika a florbal. Sportovní vyžití zajišťuje také oddíl stolního tenisu. Městem prochází cyklotrasa Praha - Plzeň - Regensburg. [4]
Pamětihodnosti
- Kostel svaté Máří Magdalény
- Pošta - náměstí Komenského 12
- Hammerschmiedův dům Muzejní 161
- Kaple na ulici Domažlická
- Pohřebiště umučených s památníkem
Slavní rodáci
Galerie
- kostel sv. Máří Magdaleny
- Suvorovův dům - stará poštovna
- domy na ulici Plzeňská
- pamětní deska ruského generála A. V. Suvorova
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Sudetenland- Böhmen - Mähren, mapa z roku 1941. www.oahshb.cz [online]. [cit. 2016-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-25.
- Cyklotrasa 3 do Regensburgu se v Plzeňském kraji mění - plzenskonakole.cz. www.plzenskonakole.cz [online]. [cit. 2019-03-11]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stod na Wikimedia Commons
- Stod v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- oficiální stránka města Stod