Anežka Hrůzová
Anežka Hrůzová (16. dubna 1879 Malá Věžnice[1] – 29. března 1899 Polná[2]) byla česká švadlena, křesťanská panna a oběť vraždy, za kterou byl v nestandardním procesu[3] odsouzen Žid Leopold Hilsner. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě[4] a vlnou antisemitismu se nazývá hilsneriáda.
Anežka Hrůzová | |
---|---|
Narození | 16. dubna 1879 Věžnička Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. března 1899 (ve věku 19 let) Polná Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | vykrvácení |
Místo pohřbení | Polná |
Povolání | krejčová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Anežka Hrůzová byla dívka římskokatolického vyznání z vesnice Malá Věžnice nedaleko od Polné. Pracovala v Polné jako švadlena. Ve středu 29. března 1899 odešla jako každý den z práce, vracela se po pěšině do Věžničky okolo lesa Březina,[5] domů však již nedošla. Její tělo bylo nalezeno po třech dnech v sobotu 1. dubna v lese Březina. Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem, tělo ukryl do mlází a zmizel.[5] Měla roztrhané oblečení, ale nebyly shledány známky znásilnění – neměla protrženou panenskou blánu. Příčinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení těla byly stopy krve. Řada stop ovšem byla zničena davem při objevení.
V den nálezu byla provedena pitva a ve čtvrtek 5. dubna 1899 byla Anežka Hrůzová pohřbena u kostela svaté Barbory v Polné.[2][6] Místo vraždy a hrob Anežky Hrůzové jsou oblíbeným místem připomínkových akcí antisemitů a neonacistů.[7]
Fotografie spojovaná s Anežkou Hrůzovou ve skutečnosti zobrazuje její sestřenici neznámého jména, což v roce 2019 potvrdili historici. Samotná Hrůzová zřejmě nebyla nikdy vyfotografována.[8][9]
Galerie
- Náhrobek Anežky Hrůzové na hřbitově v Polné
- Údajný portrét Anežky Hrůzové, na kterém je ve skutečnosti její sestřenice
- Zápis z knihy zemřelých zveřejněný v digitálním archivu matriky v Moravském zemském archivu v Brně.
Odkazy
Reference
- Matrika farnosti Ždírec u Polné 1849–1915, s. 46 (pův. 44)
- Actapublica - Matriky - Moravský zemský archiv Brno [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- Adam Drda: Leopold Hilsner nebyl obětí justičního omylu, ale justiční zvůle.. HlídacíPes.org [online]. 2016-02-21 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online.
- Masaryk T. G.: "Význam procesu polenského pro pověru rituelní", Praha 1900, německy Vídeň 1900
- MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Hilsneriáda a jiné židovské příběhy, s. 147–155.
- Hilsneriáda (chronologický přehled událostí)
- Neonacisté hajlovali nad hrobem zavražděné Anežky Hrůzové. iDNES.cz [online]. 2008-01-11 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- Polenská vražda Anežky Hrůzové: falšovala se podobizna, byla na ní její sestřenice. Novinky.cz [online]. 2016-02-07 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- HORÁK, Jan; CHRIPÁK, Denis. 120 let od soudu za hrůznou vraždu. Co zbylo v Polné z kauzy, jež hýbala společností [online]. Aktualne.cz, 2020-10-24 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.