Námořnictvo Čínské lidové republiky

Námořnictvo Čínské lidové republiky, oficiálně Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády, zkráceně NČLOA (čínsky v českém přepisu Čung-kuo Žen-min Ťie-fang-ťün Chaj-ťün, pchin-jinem Zhōngguó Rénmín Jiěfàngjūn Hǎijūn, znaky zjednodušené 中国人民解放军海军) je námořní složkou Čínské lidové osvobozenecké armády, tedy ozbrojených sil Čínské lidové republiky. Námořnictvo ČLOA bylo založeno 23. dubna 1949 v době Čínské občanské války.[2] Od poloviny 90. let 20. století je Námořnictvo ČLOA postupně modernizováno v rámci širšího modernizační úsilí ČLOA, přičemž v současnosti představuje mnohem schopnější a modernější vojenskou sílu.[3] V roce 2020 svou velikostí překonalo námořnictvo Spojených států amerických, takže je s více než 350 plavidly kvantitativně největším námořnictvem světa.[4] V současnosti v Námořnictvu ČLOA slouží přibližně 250 000 vojáků.[5]

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády
中国人民解放军海军
Vlajka Námořnictva ČLOA
Vlajka Námořnictva ČLOA
ZeměČína Čína
Vznik23. dubna 1949[1]
TypNámořnictvo
Velikost2 letadlové lodě
3 vrtulníkové výsadkové lodě
8 výsadkových lodí
50 torpédoborců
49 fregat
109 raketových člunů
94 stíhačů ponorek
66 ponorek
a další
Veliteléadmirál Šen Ťin-lung (velitel)
admirál Čchin Šeng-siang (politický komisař)
Nadřazené jednotkyČínská lidová osvobozenecká armáda
Účast
VálkyČínská občanská válka
Čínsko-vietnamská válka
Pirátství v Somálsku
Insignie
Znak

V roce 2012 byla uvedena do služby v Námořnictvu ČLOA první letadlová loď Liao-ning, původně starší sovětská letadlová loď Varjag. V prosinci 2019 byla uvedena do provozu druhá letadlová loď Šan-tung, která je zároveň první čínskou letadlovou lodí domácí výroby.[6] Třetí letadlová loď typu 003 se údajně blíží dokončení a její spuštění na vodu se očekává v roce 2021; pravděpodobně se také již zahájila výstavba čtvrté letadlové lodi.[7] Námořnictvo ČLOA v současné době disponuje 66 ponorkami.[8]

Námořnictvo ČLOA sestává z pěti složek: Hladinové síly NČLOA, Ponorkové síly NČLOA, Síly pobřežní obrany NČLOA, Námořní pěchota NČLOA a Letectvo NČLOA.[9][10][11][12][13]

Námořnictvo ČLOA bylo doposud nasazeno především v Čínské občanské válce, Čínsko-vietnamské válce a v operacích proti pirátství v Somálsku.

Historie
Nedostavěná letadlová loď Varjag po dodání do Číny
Fregata třídy Jianghu V
Jaderná ponorka třídy Han

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády vzniklo 23. dubna 1949 během Čínské občanské války[2], přičemž po vítězství komunistů v roce 1949 a stažení kuomintangských sil na ostrov Tchaj-wan, vytvořily základ jeho sil ukořistěné jednotky námořnictva Kuomintangu a lodě dodané ze Sovětského svazu (například fregaty třídy Riga, torpédové čluny či ponorky třídy Romeo[14]). SSSR přitom do Číny poslal rovněž své vojenské poradce.

Až do 70. let byla hlavním úkolem povrchového námořnictva obrana pobřeží (zejména proti SSSR a USA) se silnou podporou letectva, takže se stavěly hlavně fregaty, torpédové a raketové čluny. Čína přitom rovněž postavila velké množství ponorek, čímž výrazně ovlivnila doktrínu námořnictev Japonska či Tchaj-wanu. Od 80. let však začalo se stavbou dalších tříd lodí, včetně torpédoborců a jaderných ponorek, nesoucích balistické rakety, umožňujících vybudovat námořnictvo schopné oceánských operací.[15]

První raketové torpédoborce reprezentoval typ 051, technologicky zastaralý, přesto stavěný od konce 60. až do počátku 90. let. V 80. letech čínskému námořnictvu výrazně pomohla technologická pomoc Francie, která Číně dodala například protiletadlové řízené střely Crotale, protilodní střely YJ-8 (odvozené od typu Exocet) a řadu dalších systémů.[16]

Po rozpadu Sovětského svazu získala Čína některé z ruských válečných lodí, například čtyři torpédoborce třídy Sovremennyj a nedostavěnou letadlovou loď Varjag.[17]

Organizace

Operační velení nově spadá pod velitelství jednotlivých válčišť (战区), zatímco samotné Velitelství Námořnictva ČLOA je zodpovědné za organizaci, výcvik a vyzbrojování jednotlivých složek NČLOA.[18]

Organizační struktura

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády se dělí na tři floty:[19]

Každou flotu tvoří hladinové síly, ponorkové síly, námořní letectvo a síly pobřežní obrany.

Další čínské základny jsou Lü-šun-kchou (dříve znám jako Port Arthur), Chu-lu-tao, Šanghaj, Čou-šan, Wen-čou, Sia-men, Kanton a Jü-lin.[15]

Složení

Letadlové lodě

Torpédoborce
Torpédoborec typu 052B

Fregaty[20]
Fregata typu 054A

Korvety

Útočné ponorky s jaderným pohonem
Ponorka třídy Kilo

Raketonosné ponorky s jaderným pohonem

Dieselelektrické ponorky
Ponorka třídy Song

Výsadkové lodě

Minolovky
Minolovka typu 081
  • Minolovka typu 082 – v kódu NATO Wosao
  • Minolovka typu 082I – v kódu NATO Wosao II
  • Minolovka typu 082II – v kódu NATO Wozang
  • Minolovka typu 081 – v kódu NATO Wochi

Hlídkové lodě

Pomocné lodě
Zásobovací loď typu 903

Cvičné lodě
Čeng Che (81)
  • Čeng Che (81) – v kódu NATO Daxin
  • Čchi Ťi-kuang (83) – v kódu NATO Dadu

Víceúčelová cvičná lodě
  • Š'-čchang (82) – v kódu NATO Dashi

Plánované akvizice

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ships of the People's Liberation Army Navy na anglické Wikipedii a People's Liberation Army Navy na anglické Wikipedii.

  1. PLA Navy marks founding anniversary [online]. 22. dubna 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ZHAO, Lei. PLA Navy marks founding anniversary. China Daily [online]. 2019-22-04 [cit. 2021-13-04]. Dostupné online.
  3. O'ROURKE, Ronald. China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilities—Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 24. 4. 2020 [cit. 2020-04-13]. S. 9. Dostupné online.
  4. US DoD releases annual report on Chinese Military Power [online]. Navalnews.com, 2019-09-02 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
  5. LENDON, Brad. China has built the world's largest navy. Now what's Beijing going to do with it?. CNN [online]. 6. 3. 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
  6. China's first domestically built aircraft carrier enters service. The Straits Times [online]. 17. 12. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
  7. STASHWICK, Steven. Third Chinese Aircraft Carrier Nears Completion Amid Shipyard Expansion. The Diplomat [online]. 6. 1. 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
  8. O'ROURKE, Ronald. China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilities—Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 9. 3. 2021 [cit. 2021-04-13]. S. 8–9. Dostupné online.
  9. The PLA Navy in 60 seconds: The Surface Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 16. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
  10. The PLA Navy in 60 seconds: The Submarine Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 15. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
  11. The PLA Navy in 60 seconds: The Coastal Defense Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 19. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
  12. The PLA Navy in 60 seconds: The Naval Air Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 17. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
  13. The PLA Navy in 60 seconds: The Marine Corps. news.cgtn.com [online]. CGTN, 18. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
  14. VALKOVIČ, Radek. Čínské ponorky [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (česky)
  15. Naval Forces [online]. SinoDefence [cit. 2010-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-10. (anglicky)
  16. VALKOVIČ, Radek. Čínské torpédoborce [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (česky)
  17. Chinese navy urged to go from coastal waters to oceans [online]. News.cn, rev. 2009-03-07 [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (anglicky)
  18. Military and Security Developments Involving the People’s Republic of China 2020 [online]. Office of the Secretary of Defense, 2020 [cit. 2021-04-14]. S. 44. Dostupné online.
  19. SHELDON-DUPLAIX, Alexandre. China’s Auxiliary Fleet: Supporting a Blue-Water Navy in the Far Seas?. In: DUTTON, Peter; MARTINSON, Ryan D. China’s evolving surface fleet. Newport, Rhode Island: Naval War College Press, 7. 2017. ISBN 978-1-935352-45-7. ISSN 1943-0817. S. 95.
  20. VALKOVIČ, Radek. Čínské fregaty [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.