Námořnictvo Čínské republiky
Námořnictvo Čínské republiky (čínsky: 中華民國海軍) je námořní složkou ozbrojených sil Čínské republiky. Jeho hlavním úkolem je bránit území Čínské republiky a její teritoriální vody, především Tchajwanský průliv, proti případné blokádě, útoku či invazi ze strany Čínské lidové republiky. Lodě námořnictva Čínské republiky nesou označení ROCS (Republic of China Ship). Námořnictvo tvoří asi 68 000 osob, z toho 30 000 vojáků námořní pěchoty.[1]
Námořnictvo Čínské republiky | |
---|---|
Vlajka námořnictva Čínské republiky | |
Země | Čínská republika |
Vznik | 1924 |
Velikost | 4 torpédoborce 22 fregat 2 korvety 31 raketových člunů 12 hlídkových člunů 10 minolovek 3+ výsadkových lodí 4 ponorky 2 bojové podpůrné lodě + další |
Účast | |
Války | Druhá čínsko-japonská válka Čínská občanská válka |
Historie
Původní Námořnictvo Čínské republiky vzniklo v kontinentální Číně po pádu Dynastie Čching v roce 1911. V následujících dekádách bylo námořnictvo věrné Kuomintangu. Za druhé světové války toto slabé a špatně vybavené námořnictvo operovalo zejména na čínských řekách.
Po válce získalo některé vyřazené spojenecké a ukořistěné japonské lodě. Znovuvypuknutí čínské občanské války však přineslo porážku Kuomintagu, který byl čínskými komunisty v roce 1949 vytlačen na ostrov Tchaj-wan. Evakuace, při které hrálo námořnictvo zásadní roli, skončila 8. prosince 1949. Evakuovat se podařilo též většinu válečných lodí. Ve stejné době byla vyhlášena Čínská lidová republika, jejímž velkou prioritou se stalo připojení Tchaj-wanu pod svou vládu. Mimo ostrov Chaj-nan, dobytý v roce 1950, se ale Tchaj-wanu podařilo své teritorium ubránit. Velkou roli v tom hrály USA, které námořnictvu Čínské republiky zajistily naprostou většinu techniky ze svých bohatých rezerv lodí, postavených za druhé světové války.
Po nástupu prezidenta Nixona se USA pokusily o zlepšení vztahu s ČLR. Diplomatická podpora Tchaj-wanu oslabila a země se dostala do silné izolace. Na druhou stranu USA zesílily dodávky svých vyřazených válečných lodí, zejména řady torpédoborců tříd Fletcher, Allen M. Sumner a Gearing. Ty byly, za cenu rozsáhlých modernizací, provozovány až do 90. let. Dodání jiných moderních válečných lodí, s výjimkou dvou nizozemských ponorek třídy Zwaardvis, zabránila čínská diplomacie. Řadu menších lodí si proto Tchaj-wan stavěl ve vlastních loděnicích.
Až do 70. let přitom bylo námořnictvo Čínské republiky zaměřeno na boj proti ponorkám, kterých měla kontinentální Čína značné množství. Teprve intenzivní stavba čínských hladinových lodí v následujících letech donutila námořnictvo Čínské republiky klást větší důraz na případné ničení hladinových lodí.[2]
V posledních 20 letech však námořnictvo Čínské republiky prodělalo řadu modernizací. O nizozemských ponorkách byla zmínka již výše. V domácích loděnicích bylo rovněž postaveno osm fregat americké třídy Oliver Hazard Perry, dalších osm starších fregat třídy Knox dodaly USA ze svých rezerv a ve Francii bylo konečně zakoupeno šest supermoderních stealth fregat třídy La Fayette. Tchaj-wan měl rovněž velký zájem o dodání nejmodernějších amerických torpédoborců třídy Arleigh Burke, vybavených zbraňovým systémem Aegis, odpor Číny ale nakonec vedl k dodání o generaci starších lodí třídy Kidd, původně stavěných pro Írán.[3]
Složení
Torpédoborce
- Třída Kee Lung – americká třída Kidd
- Kee Lung (基隆, DDG-1801)
- Tso Ying (左營, DDG-1803)
- Su Ao (蘇澳, DDG-1802)
- Ma Kong (馬公, DDG-1805)
Fregaty
- Třída Cheng Kung – licenční verze americké třídy Oliver Hazard Perry (8 ks)
- Třída Oliver Hazard Perry (2 ks)
- Třída Chi Yang – americká třída Knox (6 ks)
- Třída Kang Ding – licenční verze francouzské třídy La Fayette (6 ks)
Ponorky
- Třída Hai Lung – nizozemská třída Zwaardvis
- Hai Lung (SS-793)
- Hai Hu (SS-794)
- Třída Hai Shih – americká třída Tench
- Hai Shih (SS-736) – ex USS Cutlass (SS-478)
- Hai Pao (SS-794) – ex USS Tuck (SS-426)
Raketové čluny
- Třída Kuang Hua VI (31 ks)
Hlídkové čluny
- Třída Jing Chiang (12 ks)
Minolovky
- Třída Osprey (2 ks)
- Třída Aggressive (4 ks)
- Třída Yung Feng (4 ks)
Výsadkové lodě
- Třída Newport – tanková výsadková loď
- Chong He (LST-232) – ex USS Manitowoc (LST-1180)
- Chong Ping (LST-233) – ex USS Sumter (LST-1181)
- Třída Anchorage – výsadková doková loď
- Hsu Hai (LSD-193) – ex USS Pensacola (LSD-38)
- ROCK Kao Hsiung (ex USS Dukes County, LST-735) – tanková výsadková loď třídy LST-542 (status dalších nejasný)
Plánované akvizice
- Třída Tuo Chiang – 11 ks, korvety
- Třída Min Jiang – 4 ks, rychlé minonosky
- Třída Jü-šan - 2 ks, dokových výsadkových lodí[4]
- záchranná loď ponorek - 1 k
- Roku 2020 zahájen program stavby domácích ponorek. Plánována je stavba až osmi jednotek. Prototyp má být dokončen roku 2025.[5] Klíčové komponenty (bojový řídící systém, sonarový komplex aj.) mají být dodány z USA.[6]
Odkazy
Reference
- Navy - Overview [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-19 [cit. 2010-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 337. (česky)
- Navy Modernization [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-19 [cit. 2010-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
- Taiwan’s CSBC Lays Keel for ROC Navy’s First LPD [online]. Navalnews.com, rev. 2020-06-11 [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- Taiwan Begins Construction of Indigenous Submarine [online]. Defpost.com, rev. 2020-11-24 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Key components for Taiwan’s first indigenous submarine approved by USA for export [online]. Navyrecognition.com, rev. 2021-03-16 [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Námořnictvo Čínské republiky na Wikimedia Commons
- (anglicky) Oficiální webová stránka