Mutěnice (okres Hodonín)

Mutěnice (německy Mutenitz, ve středověku také Kreuz, či Crux (česky Kříž) [3]) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 10 km severozápadně od Hodonína. Obcí protéká Mutěnický potok. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel. Mutěnice jsou cílem vinařské turistiky, nachází se ve Slovácké vinařské podoblasti (viniční tratě: Mutěnská hora, Vyšicko, Dubňanská hora, Úlehle, Hraničky). Obcí prochází Mutěnická vinařská stezka. Raritou největší vinařské obce Slovácké podoblasti jsou Búdy, areál téměř 500 vinných sklepů pod Zárybnickými vinohrady.

Mutěnice
Ulice Vincence Bednáře a kostel sv. Kateřiny
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0645 586412
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHodonín
Okres (LAU 1)Hodonín (CZ0645)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice48°54′15″ s. š., 17°1′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 672 (2022)[1]
Rozloha32,36 km²
Katastrální územíMutěnice
Nadmořská výška183 m n. m.
PSČ696 11
Počet domů1 143 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMasarykova 200
696 11 Mutěnice
[email protected]
StarostaMVDr. Dušan Horák
Oficiální web: www.mutenice.cz
Mutěnice
Další údaje
Kód obce586412
Kód části obce100447
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Obec Mutěnice vznikla patrně vnější kolonizací, na níž participovali v oblasti i templáři, jimž Mutěnice pravděpodobně náležely ve 13. století společně s Čejkovicemi. První písemná zmínka o obci pochází z 26. ledna 1348, v níž se uvádí, že šlechtic Jan Chunanův z Velkých Bílovic a patricij Pavel Goblinův z Brna „kdysi posednuti nerozvážným vztekem“ zranili bratra Zdimíra, komtura domu v Kříži z řádu sv. Jana Jeruzalémského. S těmito útočníky se komtur Zdimír z Kladrubce (u Strakonic) vyrovnal. Oba útočníci byli exkomunikováni a protože se nemohli dostavit do Říma, byl sejmutím exkomunikace pověřen olomoucký biskup. Protože Zdimír je uváděn již roku1348 jako komtur v Přibicích, muselo se tak stát asi dva tři roky předtím[4]. Okolí obce bylo dříve mnohem hustěji osídleno. Jižně od obce stávaly ve středověku vesnice Vsisko[5] a Kapanice [6]a na západ se nacházela vesnice Kuničky[7]. Další písemná zmínka o Mutěnicích z roku 1367 uvádí, že Mutěnice patřily řádu Johanitů se sídlem ve Strakonicích. Johanité měli v Mutěnicích svoji komendu, která se měla nacházet v místech současného mutěnského hřbitova a obory. Podle legendy měla být mutěnická komenda spojena chodbou s templářskou tvrzí v sousedních Čejkovicích. Z roku 1367 je také záznam v Moravských zemských knihách v Brně, že Alžběta Herburská, jeptiška z kláštera augustiniánek v Brně, darovala mutěnickému faráři pozemky.[8]

Etymologie

Místní jméno Mutěnice vzniklo z původního jména Mutinice. V průběhu času došlo ke změně „i“ na „e“, a to patrně pod vlivem jiných místních jmen zakončených na „-enice“. Jméno obce se vykládá jako "ves lidí Mutinových", vzniklo z osobního jména Mutina, což byla patrně domácí podoba osobního jména s komponentem Mut-, jako byl např. Mutimír.[9] [10] Stejnojmenná obec Mutěnice se nachází také v okrese Strakonice v Jihočeském kraji.

Pamětihodnosti a významná místa

Galerie


Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historie farnosti. Římskokatolická farnost Mutěnice [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.
  4. Historie farnosti. Římskokatolická farnost Mutěnice [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné online. (česky)
  5. https://pdfs.semanticscholar.org/c414/8f85a0d9100de9b9a40f43a069161be49949.pdf
  6. Zaniklou osadu připomíná jméno lesa Hodonínský deník 24.11.2009
  7. ŠMÝD, Zdeněk. Zaniklé Kuničky leží na dně rybníku. hodoninsky.denik.cz. 2010-01-27. Dostupné online [cit. 2019-10-06]. (česky)
  8. Historie obce : mutenice.cz. mutenice.cz [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online.
  9. A. Profous, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, III. M-Ř, Praha 1951, s. 158-159
  10. L. Hosák - R. Šrámek, Místní jména na Moravě a ve Slezsku, II. M-Ž, Praha 1980, s. 107-180

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.