Urban I.
Svatý Urban I., latinsky Urbanus, byl 17. papežem katolické církve. Jeho pontifikát se datuje do let 222–230. Zemřel 23. května 230.
Svatý Urban I. | |
---|---|
17. papež | |
Církev | římskokatolická |
Pontifikát začal | ca. 222 |
Pontifikát skončil | 230 |
Předchůdce | Kalixt I. |
Nástupce | Poncián |
Osobní údaje | |
Datum narození | ??? |
Místo narození | Řím, Římská říše |
Datum úmrtí | 23. května 230 |
Místo úmrtí | Řím, Římská říše |
Svatořečení | |
Svátek | 25. května |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Údajů o jeho životě je známo velmi málo, o to více o sv. Urbanovi vzniklo legend. Problémem je jeho občasná záměna s galským biskupem, svatým Urbanem z Langres, který se liší biskupskou korunou. Urban I. byl papežem v období vlády Alexandra Severa, které bylo pro křesťany obdobím relativního klidu bez přílišného pronásledování. Podle Liber Pontificalis pocházel z Říma a jeho otec se jmenoval Pontianus.
Za Urbanova pontifikátu pokračovaly spory se vzdoropapežem Hippolytem, neboť Urban I. zastával postoje svých předchůdců Zefyrina a Kalixta I. Podle legendy také obrátil na víru Valeriána, manžela svaté Cecilie, a jeho bratra Tiburtia. Zdá se však, že právě v tomto případě jde o shodu jmen a zmíněný Urban nebyl papež Urban I.
Urban I. zemřel 23. května 230, ale jeho památku katolická církev uctívá v den jeho pohřbu 25. května. Protože za vlády Alexandra Severa prakticky nedocházelo k pronásledování křesťanů, zdají se být legendy o mučednické smrti Urbana I. málo pravděpodobné.
Podle Liber Pontificalis byl Urban pohřben na Pretestatově hřitově (Coemetarium Praetextati), kde stojí hrobka s jeho jménem. Při výzkumu v Kalixtových katakombách však italský archeolog Giovanni dei Rossi nalezl víko sarkofágu s označením Urban a předpokládal, že Urban pohřbený na Pretestatově hřitově byl patrně jiným biskupem. Přesto pochybnosti o místě posledního odpočinku Urbana I. zůstávají, protože seznam Sixta III., obsahující jména svatých pohřbených v Kalixtových katakombách, neudává Urbana jako nástupce papežů, ale jako cizího biskupa.
Odkazy
Související články
Literatura
- GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0.
- MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2.
- RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
- VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. Praha: Ladislav Kuncíř, 1930.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Urban I. na Wikimedia Commons
- Katolická encyklopedie (angl.)
- Documenta Catholica Omnia - www.documentacatholicaomnia.eu latinsky