Marie Tereza Rakouská-Este (1849–1919)

Marie Tereza Rakouská (2. července 1849, Brno3. února 1919, zámek Wildenwart, Německo) byla rakouská arcivévodkyně, princezna modenská a bavorská královna v letech 19131918, manželka posledního bavorského krále Ludvíka III.

Marie Tereza Rakouská-Este
královna bavorská
Arcivévodkyně Marie Tereza
okolo roku 1913
Doba vlády19131918
ManželLudvík III. Bavorský
Narození2. července 1849
Brno
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. února 1919 (ve věku 69 let)
zámek Wildenwart Bavorsko
Německá říše Německá říše
PohřbenaChrám Panny Marie V Mnichově
PotomciRuprecht
Adelgunda
Marie Ludvika
Karel
František
Matylda
Wolfgang
Hildegarda
Notburga
Wiltrud
Helmtrud
Dietlinda
Gundelinda
DynastieHabsbursko-Lotrinská
Wittelsbachové
OtecFerdinand Karel Viktor Rakouský-Este
MatkaAlžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život na Moravě

Marie Tereza Rakouská se narodila roku 1849 v Brně. Byla dcerou rakouského arcivévody a modenského prince Ferdinanda Karla Rakouského-Este (z vedlejší habsbursko-lotrinské linie Rakouských d'Este) a jeho manželky Alžběty Františky Rakouské. Vyrůstala v Brně a kromě německého jazyka ovládala i češtinu a maďarštinu. Její budoucností se měl stát sňatek s ovdovělým toskánským velkovévodou Ferdinandem IV.
Nakonec se však zasnoubila s princem Ludvíkem Bavorským, což byl syn prince Luitpolda Bavorského a vnuk bavorského krále Ludvíka I. K zásnubám došlo na zámku v Židlochovicích. Věnem nevěsty Marie Terezy Rakouské se stal kromě finančního obnosu rovněž zámek v Ivanovicích na Hané a uherský zámek Sárvár u města Szombathely. Svatba arcivévodkyně Marie Terezy a prince Ludvíka se konala 20. 2. 1868 ve vídeňském Hofburgu za osobní přítomnosti císaře Františka Josefa I.

Život v Bavorsku

Mladí manželé se usídlili v Mnichově v Leuchtenberském paláci a většinu času trávili na zámku Wildenwart v Chiemgau nebo ve vile v Lindau u Bodamského jezera. Od roku 1875 trávili část roku i v zámečku na břehu Starnberského jezera. Marie Tereza se věnovala charitativní činnosti, botanice, zoologii a byla náruživou milovnicí horské turistiky. Botaniku a zoologii studovala na královské univerzitě v Mnichově. V průběhu manželství se stala matkou třinácti dětí. Její dcery byly provdány za prince z rodu Hohenzolernského, Sasko-Koburského a Bourbonsko-Sicilského, vévodu z Urachu a hraběte z Preysingu-Lichtenecku-Moosu[1]

Bavorská královna

Po smrti prince regenta Luitpolda, v roce 1912, se stal manžel Marie Terezy regentem a vládl za duševně nemocného krále Otu I. O rok později, roku 1913, se po změně ústavy stal jako Ludvík III. bavorským králem a jeho manželka Marie Tereza královnou. V té době jí bylo již čtyřiašedesát let. Královský titul byl ale již jen formální, jelikož Bavorské království se stalo roku 1871 součástí Německého císařství a veškerá výkonná moc byla soustředěna v Berlíně. Královna Marie Tereza se i nadále věnovala charitativní činnosti, podílela se na založení ženské kliniky a školy pro porodní báby, byla protektorkou Spolku mnichovských umělkyň a bavorského Červeného kříže a velmistryní několika ženských řádů.

Útěk z Bavorska

Těsně před koncem první světové války, 7. 11. 1918, bylo v Mnichově vyhlášeno stanné právo a královská rodina město opustila. Při útěku do bezpečí sjelo auto s králem a královnou ve tmě a mlze ze silnice, ale nikdo nebyl při této nehodě zraněn. Král s královnou však díky tomu dorazili do bezpečí na zámek Wildenwart v Chiemgau jako poslední z prchající skupiny. V Bavorsku mezitím vypukla revoluce a byla vyhlášena republika. Po několika dnech pobytu se královská rodina rozdělila a pokračovala v útěku. Král Ludvík s královnou a dcerou Helmtrud uprchli do Rakouska, kde Ludvík 13. 11. 1918 podepsal prohlášení, že mu vnější okolnosti neumožňují vykonávat vládu. Toto Ludvíkovo prohlášení bylo tiskem v Bavorsku označeno jako „zřeknutí se trůnu“. Po několika dnech se král s královnou vrátili zpět na zámek Wildenwart, kde Marie Tereza 3. 2. 1919 zemřela na následky rakoviny, kterou trpěla již delší čas.
Poslední bavorská královna Marie Tereza byla pochována v zámecké kapli a v roce 1921 byly její ostatky převezeny do Mnichova, kde je dnes pohřbena i se svým manželem Ludvíkem III. v dómě Zur unseren lieben Frau. Po převozu ostatků posledního královského páru do Mnichova byl bavorskou vládou vyhlášen 5. 11. 1921 státní smutek a pohřbu se zúčastnily desetitisíce obyvatel.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
 
František IV. Modenský
 
 
 
 
 
 
Ercole III. d'Este
 
 
Marie Beatrice d'Este
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Cybo-Malaspina
 
 
Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este
 
 
 
 
 
 
Viktor Amadeus III. Sardinský
 
 
Viktor Emanuel I.
 
 
 
 
 
 
Marie Antonie Španělská
 
 
Marie Beatrice Savojská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
Marie Tereza Rakouská-Este
 
 
 
 
 
 
Marie Beatrice d'Este
 
Marie Tereza Rakouská-Este
 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
 
Josef Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
Ludvík Württemberský
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
Marie Dorotea Württemberská
 
 
 
 
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
Henrietta Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 

Odkazy

Reference

  1. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 314.

Literatura

Externí odkazy

Bavorská královna
Předchůdce:
Marie Frederika Pruská
19131918
Marie Tereza Rakouská-Este (1849–1919)
Nástupce:
Monarchie zrušena
TITULÁRNÍ
bavorská královna
Předchůdce:
Vyhlášena republika
19181919
Marie Tereza Rakouská-Este (1849–1919)
Nástupce:
Antonie Lucemburská
Jakobitské následnictí
Předchůdce:
František V. Modenský
18751919
Marie Tereza Rakouská-Este (1849–1919)
Nástupce:
Ruprecht Bavorský
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.