Antonie Lucemburská
Antonie Lucemburská (7. října 1899 – 31. července 1954) byla členkou lucemburské větve dynastie Nassau-Weilburg a sňatkem s Ruprechtem Bavorským poslední bavorskou korunní princeznou.
Antonie Bavorská | |
---|---|
bavorská korunní princezna | |
princezna Antonie (1918) | |
Sňatek | 7. dubna 1921 |
Manžel | Ruprecht Bavorský |
Úplné jméno | Antoinette Roberta Žofie Vilemína |
Narození | 7. října 1899 Schloss Hohenburg, Lenggries, Bavorsko |
Úmrtí | 31. července 1954 (54 let) Lenzerheide, Švýcarsko |
Potomci | Jindřich Bavorský Irmingard Bavorská Edita Marie Gabriela Anna Bavorská Hilda Hildegarda Marie Gabriela Bavorská Gabriela Adelgunda Marie Terezie Antonie Bavorská Žofie Marie Tereza Bavorská |
Dynastie | Nassau-Weilburg |
Otec | Vilém IV. Lucemburský |
Matka | Marie Anna Portugalská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rodina
Antonie se narodila ve Schloss Hohenburg, v Lenggries, v Horním Bavorsku jako čtvrtá dcera Viléma IV. Lucemburského, vládnoucího v letech 1905-1912, a Marie Anny, princezny z portugalskédynastie Braganza.
Byla mladší sestrou dvou budoucích lucemburských velkovévodkyň: Marie Adély a Šarloty. Rodina Antonii říkala "Toni".
Manželství a potomci
Antonie se stala druhou manželkou Ruprechtem Bavorským. Pár byl zasnouben 26. srpna 1918. Ruprecht byl generálním polním maršálem v císařské německé armádě a úspěšně velel německému šestému vojsku v bitvě o Lotrinsko. To v době německé okupace Lucemburska vedlo ke kritice úzkých vazeb mezi lucemburskou velkovévodskou rodinou a Německým císařstvím. 10. ledna 1919 byla velkovévodkyně Marie Adéla nucena abdikovat. I přesto se mladší sestra Marie Adély, Antonie, provdala 7. dubna 1921 za Ruprechta Bavorského.
Antonie měla s Ruprechtem šest dětí:
- Jindřich Bavorský (1922-1958)
- Irmingarda Bavorská (1923-2010)
- Edita Marie Gabriela Anna Bavorská (1924–2013)
- Hilda Hildegarda Marie Gabriela Bavorská (1926-2002)
- Gabriela Adelgunda Marie Terezie Antonie Bavorská (1927)
- Žofie Marie Tereza Bavorská (1935)
Pozdější život
Jako odpůrci Nacismu byla Antonie s Ruprechtem v roce 1939 nucena odejít do exilu v Itálii. Odsud odešli do Maďarska. Když Německo v roce 1944 obsadilo Maďarsko, byla Antonie s dětmi zatčena, zatímco Ruprecht, zůstávající v Itálii, se zatčení vyhnul. Byli vězněni v koncentračním táboře Sachsenhausen. Na začátku dubna 1945 byli přemístěni do koncentračního tábora Dachau. Přestože byli v tomtéž měsíci osvobozeni, vězení podlomilo Antoniino zdraví; což vedlo k jejímu slibu, že již nikdy nevstoupí na německou půdu a zemřela o devět let později v Lenzerheide ve Švýcarsku.
Tituly a vyznamenání
Tituly
- 7. října 1899 – 7. dubna 1921: Její Velkovévodská Výsost princezna Antonie Lucemburská
- 7. dubna 1921 - 18. října 1921: Její Královská Výsost bavorská korunní princezna
- 18. října 1921 - 31. července 1954: Její Královská Výsost korunní princezna Antonie Bavorská, princezna lucemburská
Národní vyznamenání
- : Nassavský domácí řád zlatého lva
- : Řád Adolfa Nasavského
- : Vojenský záslužný řád (Bavorsko)
- : Řád Terezin
- : Řád svaté Alžběty
Zahraniční vyznamenání
- : Řád hvězdového kříže
- Prusko: Řád Luisin
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Antonia of Luxembourg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonie Lucemburská na Wikimedia Commons