Marie Dorotea Württemberská

Byla nejstarší dcerou württemberského vévody Ludvíka Fridricha a jeho druhé ženy, kněžny Henriety, dcery Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského. Její výchova probíhala v přísně puritánském, luteránsko-evangelickém duchu.[1] Učila se teologii, četla řecky a latinsky, ale také anglicky a francouzsky. Měla tři mladší sestry a bratra. Sestra Pavlína se provdala za würtemberského krále Viléma I.[2] Její sestřenicí z matčiny strany byla např. Hermína, druhá manželka Josefa Antonína.

Roku 1819 se provdala za dvakrát ovdovělého uherského palatina Josefa Antonína (1776–1847). I po svatbě zůstala věrna své víře a podporovala evangelické kazatele. Jejími hosty často bývali kazatel evangelické obce v Pešti, básník a spisovatel Jószef Székács a Pál Török.[3] Mezi jejími důvěrníky byli kazatel v Soproni, G. Bauhofer a G. A. Wimmer z Felsö-Lövö. Evangelického kazatele Jánose Zapfa pověřila roku 1846 sbíráním pramenů k dějinám protestantismu v Uhrách. Založila evangelickou obec a v hradní části Budína nechala postavit kostel. Věnovala se dobročinnostem a v roce 1828 v Pešti založila „Andělskou zahradu“, první dětský domov v Uhrách.

Po smrti svého muže roku 1847, nesměla vychovávat syna Josefa a byla donucena opustit Uhry. Žila ve vídeňském Augartenu, kde jí sledovala policie.[3] Do Uher mohla pouze na zvláštní povolení, nebo na vlastní riziko. Zemřela v roce 1855, při jedné z cest do Uher. Pohřbena byla v Budapešti.

S manželem měla Marie Dorotea pět dětí. Matkou byla i Hermíně a Štěpánovi, dětem z předchozího Josefova manžeství.

• Alžběta (*/† 1820)
• Alexandr (1825–1837)
• Alžběta Františka Marie (1831–1903)
  • ∞ 1847 Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este (1821–1849), syn Františka IV.
  • ∞ 1854 Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (1818–1874)
• Josef Karel Ludvík (1833–1905) ∞ 1864 Klotylda Sasko-Kobursko-Saalfeldská (1846–1927)
• Marie Jindřiška (1836–1902) ∞ 1853 král Leopold II. Belgický (1835–1909)