Viktor Amadeus III.
Viktor Amadeus III. (celým jménem Vittorio Amedeo Maria di Savoia, 26. června 1726, Turín – 16. října 1796, tamtéž) byl sardinský král a savojský vévoda od roku 1773 až do své smrti. V politice se prezentoval jako konzervativec a během své vlády uskutečnil několik administrativních reforem, od roku 1792 navíc vedl válku s Francouzskou republikou. Byl otcem všech tři posledních sardinských králů z dynastie savojských.
Viktor Amadeus III. | |
---|---|
Král sardinský a vévoda savojský | |
Portrét Viktora Amadea III. | |
Sardinský král a savojský vévoda | |
Období | 20. února 1773 – 16. října 1796 |
Předchůdce | Karel Emanuel III. |
Nástupce | Karel Emanuel IV. |
Úplné jméno | Vittorio Amedeo Maria di Savoia |
Narození | 26. června 1726 |
Turín | |
Úmrtí | 16. října 1796 |
Turín | |
Manželka | Marie Antonie Španělská |
Potomci | Karel Emanuel Marie Josefína Marie Tereza Marie Anna Viktor Emanuel Mořic Marie Karolína Karel Felix Josef |
Dynastie | Savojští |
Otec | Karel Emanuel III. |
Matka | Polyxena Hesensko-Rotenburská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Mládí
Viktor Amadeus se narodil 26. června 1726 v královském paláci v Turíně jako syn krále Karla Emanuela a jeho manželky Polyxeny, lankraběnky Hesensko-Rotenburské. Již od narození měl titul vévoda savojský, také se očekávalo, že jako prvorozený syn bude jasným nástupcem otce Karla Emanuela. Karel Emanuel již sice měl syna se svou první manželkou Annou Kristýnou Falcko-Sulzbašskou, který se rovněž jmenoval Viktor Amadeus, ten ale roku 1725 zemřel. Vychovatelem Viktora Amadea se stal Hyacinthe Sigismond Gerdil a vzdělávání budoucího krále mělo být zaměřeno především na vojenství.
Jako mladý princ se Viktor Amadeus obklopoval mistry a učenci, z nichž mnozí se v době jeho panování dostali do popředí. Již jako mladý byl velice zbožný a stranil se veřejného života. Byl popisován jako dobromyslný, až naivní.[1]
Sňatek
31. května 1750 v Oulx si Viktor Amadeus vzal španělskou infantku Marii Antonii (1729-1785), nejmladší dceru Filipa V. a jeho manželky Alžběty Parmské. Jejich manželství bylo harmonické, láskyplné a vzešlo z něj dvanáct dětí. Samotný sňatek zosnovoval Ferdinand VI. Španělský. Marie Antonie měla nabídky na sňatek i od francouzského dauphina Františka a dalších významných šlechticů, ale odmítala je. Navíc, jejich sňatek měl původně politický podtext: měl usmířit Turín a Madrid, jejichž vládci bojovali ve válkách o rakouské dědictví na opačných stranách.
Nástup na trůn a vláda
Roku 1773 nastoupil Viktor Amadeus na sardinský trůn a hned se pustil do vydávání nových vyhlášek a zlepšování vojenské situace Sardinie. Pro chudé zavedl placené veřejné práce, začal přestavbu města Nice, nechal postavit vodní přehrady a rozšiřoval i silnice.
Roku 1786 pak nechal přemístit ostatky mnoha svých předků do baziliky Superga v Turíně, kde byl nakonec sám pohřben. 21. května 1793 založil nové vyznamenání pro vojáky.
Když vypukla ve Francii Velká revoluce, dal na přání své snachy Marie Klotildy a poskytl přístřeší pro francouzské princezny Marii Adélu a Viktorii Luisu a tehdejšího hraběte z Provence, později známého jako Ludvík XVIII. Po čtyřech letech bojů Francouzi pod vedením Napoleona Bonaparta porazili Viktorovu armádu v bitvě u Montenotte, bitvě u Millesima a nakonec i v bitvě u Mondovì. Na okupovaných územích pak Napoleon vyhlásil Republiku Albu. Nicméně, s Cherascoským příměřím se území vrátila zpět Viktoru Amadeovi. Podmínkami smlouvy bylo zastavení strategických měst Cuneo, Ceva, Alessandria a Tortona. Viktor Amadeus města skutečně Napoleonovi dal a byl nucen i k podepsání Pařížského míru (1796). Napoleon ale nepolevil a po zchudlém králi chtěl i Savojsko a Nice; i tentokrát se Viktor Amadeus podvolil. Musel také umožnit průchod francouzské armády dále do italského vnitrozemí.
Ještě toho roku, kdy byl Viktor Amadeus III. nucen zastavit svá města a země, konkrétně 16. října 1796, prodělal sedmdesátiletý král mrtvici a zemřel. Jeho království zůstalo ekonomicky nestabilní, chudé a rozvrácené. Byl pohřben v bazilice Superga v Turíně.[2]
Potomci
Ze sňatku se španělskou infantkou Marií Antonií vzešlo dvanáct dětí, z nichž devět (pět synů, čtyři dcery) se dožilo dospělosti.
- Karel Emanuel (1751–1819), následník Viktora Amadea ∞ Marie Klotilda Francouzská
- Marie Alžběta Šarlota (1752–1755), zemřela v dětství
- Marie Josefína (1753–1810) ∞ Ludvík XVIII.
- Amadeus Alexandr (1754–1755), zemřel v dětství
- Marie Tereza (1756–1805) ∞ Karel X.
- Marie Anna (1757–1824) ∞ Benedetto z Chablais
- Viktor Emanuel (1759–1824) ∞ Marie Tereza Rakouská-Este
- Marie Kristýna Ferdinanda (1760–1768), zemřela v dětství
- Mořic (1762–1799), zemřel na malárii
- Marie Karolína (1764–1782) ∞ Antonín Saský
- Karel Felix (1765–1831) ∞ Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská
- Josef (1766–1802), zemřel na malárii
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victor Amadeus III of Sardinia na anglické Wikipedii.
- BOTTA, Carlo. Storia d'Italia Dal 1789 al 1814. Torino: [s.n.], 1837. S. 105.
- BERTOLOTTI, Davide. Istoria della R. Casa di Savoia. [s.l.]: Antonio Fontana, 1830. S. 289.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Amadeus III. na Wikimedia Commons