Městské divadlo Zlín

Už na konci 30. let 20. století uvažoval Jan Antonín Baťa o zřízení stálého divadla ve Zlíně, snahy však překazila druhá světová válka. Profesionální divadlo tak bylo založeno až dne 14. srpna 1946 pod názvem Divadlo pracujících. Svou činnost zahájilo divadlo slavnostně dne 17. září 1946 v budově adaptovaného Komorního kina (dnes Malá scéna), a to inscenací Jana Drdy s názvem Hrátky s čertem.

Především z finančních důvodů bylo divadlo od svého vzniku v roce 1946 součástí národního podniku Baťa jako jeho kulturní zařízení. V provozu továrny bylo vedeno jako dílna č. 9472 a všichni umělečtí i techničtí pracovníci byli vedeni jako zaměstnanci národního podniku Baťa. Až v roce 1951 se divadlo stalo zařízením Krajského národního výboru v Gottwaldově, v roce 1957 přešlo pod správu Městského národního výboru v Gottwaldově a v roce 1963 pak pod správu Krajského národního výboru v Brně. V roce 1957 byl zaveden nový typ předplatného, tzv. Divadlo mladým.

Prvním ředitelem se stal Jindřich Trousil (1946–1948), brzy následovali další: Zdeněk Míka (1948–1949), Jiří Dalík (1949–1952), Jiří Svoboda (1952–1956) a Alois Lhotský (1956–1970). Už během první divadelní sezony 1946/1947 přicházejí do Zlína herci jako například Jiří Adamíra, Věra Kubánková, Josef Langmiler, Jaroslav Moučka, Ilja Prachař, Otto Šimánek či Vítězslav Vejražka. K nim pak během 50. let 20. století přibyla řada dalších významných hereckých osobností jako Václav Babka, Božena Böhmová, Valerie Kaplanová, Jan Libíček, Bohuš Pastorek, Marie Rovenská a František Řehák. Pro většinu z nich se stalo zlínské divadlo „startovacím můstkem“ ke kariéře v pražských divadlech. V 50. a zejména v 60. letech dokázala dramaturgie společně s inscenátory vytvořit pestrý repertoár otevírající se světu, který se projevil velkým nárůstem návštěvnosti.[1]

V roce 1959 byla po dlouhých dohadech vyhlášena soutěž na projekt nové divadelní budovy, z níž jako vítěz vyšel návrh architektů Miroslava a Karla Řepových, který pak zpracoval tým pod vedením Františka Rozhona. Výstavba probíhala s několika přestávkami v letech 1960 až 1967. Dne 21. října 1967 se odehrálo poslední představení ve staré budově. Po tomto představení se uskutečnil veselý smuteční průvod, kterým se zaměstnanci divadla rozloučili s prostory dřívějšího Komorního kina (dnes Malá scéna). Nová budova v centru města (na dnešní třídě Tomáše Bati) byla slavnostně otevřena dne 11. listopadu 1967 premiérou hry Jiřího Mahena s názvem Janošík v titulní roli s Miroslavem Moravcem a v režii Karla Pokorného. V nové budově vznikla také menší scéna, nazvaná Divadélko v klubu, která zahájila svou činnost dne 25. listopadu 1967 premiérou inscenace Román služky v režii Václava Beránka.

Herecký soubor dále posílili Věra Nováková, Vladuna Polanská, Dana Klášterecká, Libuše Štědrá, Hynek Kubasta, Zdeněk Hradilák, Steva Maršálek, Gustav Opočenský, Jana Hliňáková, Jarmila Doležalová, Stanislav Tříska nebo Karel Semerád. Od začátku 60. let 20. století se na repertoár divadla dostávají soudobí domácí autoři Vratislav Blažek, Pavel Kohout, Peter Karvaš, Milan Kundera či Josef Topol. V dubnu 1965 byla uvedena premiéra hry Václava Havla s názvem Zahradní slavnost.

Také do chodu divadla zasahuje okupace Československa v srpnu 1968. Dochází k úpravě repertoáru – v září 1968 proběhly premiéry inscenací Bílá nemoc od Karla Čapka a Filosofská historie od Aloise Jiráska, v listopadu 1968 byly uvedeny Čarodějky ze Salemu od Arthura Millera. Do Divadélka v klubu byla připravena inscenace Náš dobrý voják Švejk a pořad Koncert pro pana Masaryka.[1]

V roce 1970 byl z funkce odvolán dramaturg Otakar Roubínek, zanedlouho po něm byli nuceni odejít i režisér Karel Pokorný, ředitel divadla Alois Lhotský a někteří členové hereckého souboru. Na místo nového ředitele byl vybrán Miloš Slavík (1970–1986). O rok později přichází do angažmá režisér Alois Hajda a budoucí opora hereckého souboru Roman Mecnarowski. V roce 1972 nastupují dramaturgové Miroslav Plešák a Lidmila Kraváková.

Během 70. let přišla do Zlína řada umělců, oporou souboru se stávají mladí herci – Jan Honsa, Zdena Kružíková, Pavel Leicman, Vlasta Mecnarowská, Ondřej Mikulášek, Antonín Navrátil, Jana Tomečková nebo Marcela Večeřová. V březnu 1972 proběhla československá premiéra hry Balada o Hilébii od Erika Kraga v režii hostujícího Zdeňka Kaloče, čímž začala spolupráce divadla s „utajeným dramaturgem“ Ludvíkem Kunderou. Roku 1973 hostovalo divadlo s inscenací hry Muž jako muž od Bertolta Brechta jako jedna z mála evropských scén na festivalu v Berlíně. Brechtovské a shakespearovské inscenace se pak staly základem "Hajdovy éry" v Divadle pracujících Gottwaldov.[1]

Na počátku 80. let vystřídali ve stálém angažmá Aloise Hajdu režiséři Miloš Hynšt a Ivan Balaďa. V této době se mezi herci objevila jména jako například Helena Čermáková, Pavel Majkus, Milena Marcilisová, Rostislav Marek, Miloslav Mejzlík, Luděk Randár, Ivan Řehák, Dušan Sitek, Radoslav Šopík, Lubor Tokoš a Jana Kafková. V roce 1986 byl z postu ředitele divadla odvolán Miloš Slavík, na jeho místo nastupuje Jaromír Roštínský (1986–1990).

V roce 1989 proběhla rekonstrukce Velkého sálu divadla. Jako náhradní prostor byla upravena zkušebna č. 1 a divadelní sál pro 100 diváků, který byl nazván Studio G (Gottwaldov) a později přejmenován na Studio Z (Zlín). Vznikla tak třetí scéna zlínského divadla. Během sametové revoluce v listopadu a prosinci 1989 se dočasně ujal vedení divadla stávkový výbor. Je upraven repertoár, z iniciativy souboru vzniklo představení Půjdem spolu do Betléma v režii Karla Semeráda.[1]

V roce 1990 je Divadlo pracujících přejmenováno na Městské divadlo Zlín, jehož zřizovatelem se stalo statutární město Zlín. V letech 1990 až 1997 byl ředitelem divadla Ivan Kalina, v roce 1998 jej nahradil Antonín Sobek. Na postu uměleckého šéfa se postupně vystřídali čtyři muži: Stanislav Tříska, Jakub Korčák, Josef Morávek a Petr Veselý. Po roce 1990 posílili herecký soubor Eva Daňková, Milan Hloušek, Zdeněk Julina, Romana Julinová, Tamara Komínková, Radovan Král, Jaroslav Plesl, Gustav Řezníček, Tomáš Stolařík nebo Jeanette Zapletalová.

V roce 1991 se uskutečnil první ročník česko-slovenského divadelního festivalu Setkání – Stretnutie, který se orientuje na původní dramatickou a inscenační tvorbu českých a slovenských divadel. Svým zaměřením se jedná o jedinou akci svého druhu v České republice i na Slovensku a patrně i ve středoevropském kulturním prostoru; od roku 2003 se festival otevřel i pro zahraniční soubory. V roce 1994 byla založena Zlínská soukromá vyšší odborná škola umění, kde se pedagogy dramatického ateliéru stali někteří členové uměleckého souboru divadla.

V roce 1992 realizovalo divadlo velmi úspěšný muzikál Frankenstein. S divadlem začal spolupracovat Jan Antonín Pitínský, a to když v roce 1995 režíroval inscenaci Osm a půl (a půl) v hlavní roli s Bolkem Polívkou (jako host). O rok později nastudoval Pitínský hru Gabriely Preissové s názvem Její pastorkyňa, která se zúčastnila několika přehlídek, získala cenu Zlomená závora na těšínském Mezinárodním divadelním festivalu Na hranici a Helena Čermáková byla za svou roli Kostelničky nominována na Cenu Alfréda Radoka.

V roce 1999 se poprvé konal minifestival Naráz, který byl interní přehlídkou inscenací Městského divadla Zlín, a divácká anketa Aplaus, v níž diváci zlínské scény každoročně hodnotí výkony uměleckého souboru ve třech kategoriích – Nejlepší ženský herecký výkon sezony, Nejlepší mužský herecký výkon sezony a Inscenace sezony.[1]

V letech 1998 až 2010 byl ředitelem divadla Antonín Sobek; na postu uměleckého šéfa se postupně vystřídali Silvester Lavrík (2000–2003), Miroslav Plešák (2003–2006), Dodo Gombár (2006–2009) a Petr Veselý (2009–2011). Herecký soubor po roce 2000 posílili například Petra Hřebíčková, Petra Králová (roz. Domžalová), Jan Leflík, Pavel Vacek, Kateřina Liďáková, Zdeněk Lambor nebo Josef Koller.

V roce 2000 získalo divadlo první Cenu Thálie, konkrétně se jednalo o Cenu Thálie 1999 pro Helenu Čermákovou za roli Júdit ve stejnojmenné hře. Další Thálie získali bývalý člen hereckého souboru Lubor Tokoš (za celoživotní mistrovství, Cena Thálie 2001) a Petra Hřebíčková (v oboru činohra, Cena Thálie 2008 za roli Maryši ve stejnojmenné hře). Na Thálii byli také nominováni Helena Čermáková (2004 a 2006), Petra Hřebíčková (2005) a Dušan Sitek (2008).[2]

V rámci společného projektu Městského divadla Zlín a Filharmonie Bohuslava Martinů vznikla v roce 2006 v režii J. A. Pitínského a pod taktovkou dirigenta Romana Válka inscenace melodramatu Jaroslava Vrchlického a Zdeňka Fibicha s názvem Smrt Hippodamie. Inscenaci byla udělena Divácká cena přidružená k Cenám Alfréda Radoka. Městské divadlo Zlín získalo rovněž Cenu Českého divadla 2009 v kategorii Divácká anketa za divácky nejúspěšnější inscenaci Maryša v režii Martina Františáka.

V roce 2006 se uskutečnila první Klevetivá středa aneb divadlo v Arše, tedy neformální setkání divadelníků a diváků před každou sobotní premiérou. Od roku 2007 se v divadle konají otevřené zkoušky.[1]

Soubor Městského divadla Zlín v současnosti hraje na třech scénách – hlavní Velký sál (kapacita 687 míst), komorní Studio Z (kapacita 200 míst) a klubová Dílna s barem (kapacita 100 míst).[4]

V roce 2018 navštívilo Městské divadlo Zlín 131 375 diváků[5], v roce 2019 pak 133 287 diváků.[6]

• 1999 Helena Čermáková, v oboru činohra, za roli Júdit ve stejnojmenné hře (režie Věra Herajtová; autoři Rostislav Křivánek a Vladimír Franz)
• 2001 Lubor Tokoš, v oboru celoživotní mistrovství
• 2008 Petra Hřebíčková, v oboru činohra, za roli Maryši ve stejnojmenné hře (režie Martin Františák; autoři Alois a Vilém Mrštíkovi)

• 2004 Helena Čermáková, v oboru činohra, za roli Lady Torrancové ve hře Sestup Orfeův (režie Vladimír Kelbl; autor Tennessee Williams)
• 2005 Petra Hřebíčková, v oboru činohra, za roli Zuzanky ve hře Figarova svatba (režie Zdeněk Dušek; dle pana de Beaumarchais)
• 2006 Helena Čermáková, v oboru činohra, za roli Hippodamie ve hře Smrt Hippodamie (režie Jan Antonín Pitínský; autoři Zdeněk Fibich a Jaroslav Vrchlický)
• 2008 Dušan Sitek, v oboru činohra, za roli Lízala ve hře Maryša (režie Martin Františák; autoři Alois a Vilém Mrštíkovi)
• 2010 Kateřina Liďáková (tehdy Králová), v oboru činohra, za roli Jeleny ve hře Strýček Váňa (režie Martin Františák; autor Anton Pavlovič Čechov)
• 2012 Radovan Král, v oboru činohra, za roli Oresta ve hře Oresteia (režie Jan Antonín Pitínský; autor Aischylos)
• 2014 Hana Tomáš Briešťanská, v oboru činohra, za roli Dory Idesové ve hře Žítkovské bohyně (režie Dodo Gombár; autoři Kateřina Tučková a Dodo Gombár)
• 2015 Tomáš David, v oboru muzikál, opereta nebo jiný hudebnědramatický žánr za roli Jánošíka ve hře Malované na skle (režie Hana Mikolášková; autoři Ernest Bryll a Katarzyna Gärtnerová)
• 2016 Jana Tomečková, v oboru činohra, za roli Violet Westonové ve hře Srpen v zemi indiánů (režie Petr Štindl; autor Tracy Letts)
• 2017 Kateřina Liďáková, v oboru činohra, za roli Uny ve hře Blackbird (režie Petr Michálek; autor David Harrower)
• 2020 Zdeněk Julina, v oboru činohra, za roli Jožky Slováka ve hře Osobní poplach (režie Břetislav Rychlík; autor Josef Holcman a Břetislav Rychlík)

• 2006 hra Smrt Hippodamie (režie Jan Antonín Pitínský; autoři Zdeněk Fibich a Jaroslav Vrchlický)

• 2009 hra Maryša, v kategorii Divácká anketa (režie Martin Františák; autoři Alois a Vilém Mrštíkovi)

zdroj[2]

• Testosteron / Andrej Saramonowicz / premiéra 22. září 2018
• Saturnin / Zdeněk Jirotka, Jan Bártek / premiéra / 30. března 2019
• Pat a Mat / Tereza Volánková, Martin Dědoch / premiéra / 29. září 2019
• Poprask na laguně / Carlo Goldoni, Matěj Randár, Hana Mikolášková / odložená premiéra 5. září 2020
• Pohádka o Palečkovi / Jiří Jelínek / odložená premiéra 17. října 2021
• Šakalí léta / Petr Šabach, Petr Jarchovský, Jan Hřebejk, Ivan Hlas / odložená premiéra 25. září 2021
• Pýcha a předsudek / Jane Austenová, Anna Saavedra / premiéra 3. září 2021
• Trnky a hvězdy / Martin Františák / premiéra 27. listopadu 2021
• Společenstvo vlastníků / Jiří Havelka / premiéra 5. února 2022
• Donaha! / Terrence McNally, David Yazbek / premiéra 2. dubna 2022

• Splašené nůžky / Paul Pörtner / premiéra 4. prosince 2010
• Dnes večer nevařím / Norm Foster / odložená premiéra 15. září 2021
• Poslední ze žhavých milenců / Neil Simon / neveřejná premiéra 21. prosince 2020
• Harold a Maude / Colin Higgins / premiéra 2. června 2021

• Dobrý proti severáku / Daniel Glattauer, Ulrike Zemme / premiéra 3. února 2018
• Řidič slečny Daisy / Alfred Uhry / neveřejná premiéra 19. prosince 2020
• Válka Roseových nebude! / Petr Michálek / premiéra 27. prosince 2021

• Seznam divadel v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské divadlo Zlín na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky MDZ
• Facebook MDZ
• Instagram MDZ
• YouTube MDZ
• Soundcloud MDZ
• TACE – heslo v databázi TACE