Aischylos

Aischylos (řecky Αἰσχύλος; 525 př. n. l. Eleusína v Attice456 př. n. l. Gela na Sicílii) byl první z řady velkých řeckých dramatiků, píšících tragédie (dalšími byli Sofoklés a Euripidés).

Aischylos
Narození525 př. n. l.
Eleusis
Úmrtí456 př. n. l. (ve věku 68–69 let)
Gela
Příčina úmrtíZvířecí útok
Povoláníautor tragédií, válečník a dramatik
NárodnostŘekové
Žánrřecká tragédie
Významná dílaAgamemnon
The Libation Bearers
Eumenides
Peršané
Upoutaný Prométheus
 více na Wikidatech
DětiEuphorion
Eueon
RodičeEuphorion of Eleusis
PříbuzníAeschylus' sister, Cynaegirus a Ameinias of Athens (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byl synem bohatého statkáře Euforióna z Eleusíny, později žil v Athénách. Původním povoláním byl voják, bojoval v řecko-perských válkách – tyto zásluhy vyzdvihl v nápise na hrobě, který si sám napsal. Účastnil se bitev u Marathónu a Salamíny. Určitý čas žil v sicilských Syrakusách, kde také zemřel. Podle mýtu mu orel, který považoval jeho holou lebku za kámen, svrhl na hlavu želvu.

Je považován za zakladatele antické tragédie, zavedl druhého herce a stal se tak tvůrcem evropské dramatické tradice. Jeho náměty byly téměř vždy mytologické, jen občas historické (Peršané). Prosazoval demokratické ideály, svobodu a obětavou lásku k vlasti, zastával názor, že svět je řízen božskou spravedlností. Základním rysem tragična podle Aischyla je lidské jednání plné nebezpečí, které každou chvíli přivádí člověka do bezvýchodných situací, v nichž tentýž čin je nutností, povinností, zásluhou ale současně největším proviněním. Aischylos používal slavnostní jazyk plný básnických obratů a novotvarů. Pro zvýšení obliby her jako jeden z prvních užíval výpravné dekorace, krásné kostýmy, masky atd.

Aischylos byl zbožný člověk, takže podle něj byla moc bohů neomezená. V jeho hrách vystupuje Zeus jako spravedlivý vládce, který nesnáší lidskou domýšlivost a stíhá ji zaslepením, ve kterém se člověk dopustí hříchu a provinění a je za něj potom potrestán.

Po Aischylovi je pojmenována např. planetka 2876 Aeschylus.

Dílo

Napsal 90 tragédií, avšak pouze sedm z nich se dochovalo v celém znění, mezi nimi i jeho nejslavnější hra a také jediná úplná dochovaná trilogie Oresteia. Dalších 72 tragédií známe alespoň podle názvu. Nejvíc se proslavil změnami v koncepci řeckého dramatu. Zavedením druhého herce umožnil dialog a dramatickou akci. Jeho hrdinové jsou řečtí bojovníci a vojáci. Aischylovské látky a příběhy byly velmi často zpracovávány v 19. a 20. století (O’Neill, P. B. Shelley, G. G. Byron a jiní) a jejich aktuálnost přetrvává dodnes.

  • Prosebnice (Hiketidés) Příběh 50 dcer Danaových, které prchají z Egypta, aby se nemusely provdat za své bratrance. Pronásledované Egypťany se dostávají do Argu, kde se král rozhoduje, zda je přijme a vyvolá tak válku s Egyptem, nebo je odmítne a vyvolá tak hněv boha pohostinství Dia. Nakonec dívky přijme, ale když za několik dní dorazí i rozzuřených 50 ženichů, dohodne mezi nimi svatbu. Nicméně zapřisáhlé nevěsty slíbí svému otci, že všechny zabijí své manžely o svatební noci. 49 z nich svůj slib splní, jen jedna z Danaových dcer se do svého chotě zamiluje a nechá ho naživu. Tento pár se stal symbolem manželské lásky.
  • Sedm proti Thébám (Hepta epi Thébás) z roku 467 př. n. l. O výpravě Oidipova syna Polyneika proti Thébám, aby jeho bratra zbavil vlády; příběh končí smrtí obou bratrů. Jejich sestra Antigona se nakonec i přes zákaz svého strýce vládce Théb rozhodne pohřbít Polyneika. Vnitřní konflikt pokory k tradicím a bohům a poslušnosti k vládci města nakonec vyústí ve smrt Antigony, manželky vládce Théb i jeho syna.
  • Upoutaný Prométheus (Spoutaný Prométheus, Prométheus desmótés) – první část trilogie, z dalších částí dochovány jen fragmenty. Titán Prométheus dal i přes Diův zákaz lidem oheň a umožnil jim tak pokrok. Za to byl připoután ke Skythské skále, a když nechtěl prozradit, jak je možné zahubit Dia, byl svržen do nitra země.
  • Oresteia, jediná úplně dochovaná antická trilogie, její části jsou Agamemnon, Oběť na hrobě a Usmířené lítice. Děj začíná tím, že král Agamemnón obětuje svoji dceru Ífigeneii, aby mohl odjet válčit a po návratu domů z trójské války je zabit svojí ženou Klytaimnéstrou a jejím milencem Aigisthem. Jeho syn Orestés ho na radu bohů pomstí (zabije vraha i svou matku), ale stane se horším vrahem, než jeho matka. Pronásledují ho božské Lítice, z čehož zešílí a hledá pomoc u bohyně Athény, která předsedá soudu a nakonec Lítice usmíří a Orestovi je odpuštěno. Pomsta patří do rukou bohů, člověk sám není schopen odhadnout, kam ho jeho čin pomsty může zavést. Dílo pochází z roku 458 př. n. l.

Citát

Aeschyli Tragoediae septem, 1552
Aischylos! Jedna ze tří hvězd, které ještě dnes svým jasem zapalují a rozechvívají obecenstvo. Athéňan, který bojoval za svobodu a velikost své obce u Marathonu, u Salaminy a na dalších bojištích! Dramatik ryze angažovaný, jak bychom dnes řekli, právě tak jako Sofokles a Euripides, další dva autoři ze slavné trojice tragických básníků řeckého jeviště...Všichni ti tři velikáni se dotýkali nejživějších problémů své doby a vždy stáli na straně pravdy, mravnosti a cítění s člověkem.
 Ladislav Boháč[1]

Odkazy

Reference

  1. Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 195

Literatura

  • Thomson, George: Aischylos a Athény: O původu umění ve starověkém Řecku, Praha 1952.
  • Aischylos. Upoutaný Prometheus : tragoedie Aischylova. Překlad Josef Král. Praha: Česká akademie císaře Fr. Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1914. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.