Arthur Miller

Arthur Miller (17. října 191510. února 2005) byl americký dramatik a esejista. V letech 19561961 byl manželem Marilyn Monroe. V roce 1962 se oženil potřetí. Jeho manželkou a celoživotní partnerkou se stala Inge Morath – původem Rakušanka, významná fotografka, členka fotografické agentury Magnum Photos, představitelka humanistické fotografie (viz Henri Cartier-Bresson).

Arthur Miller
Rodné jménoArthur Asher Miller
Narození17. října 1915
New York
Úmrtí10. února 2005 (ve věku 89 let)
Roxbury
Příčina úmrtísrdeční selhání, kardiovaskulární onemocnění a rakovina
Místo pohřbeníConnecticut
NárodnostPoláci ve Spojených státech amerických
Alma materAbraham Lincoln High School (do 1932)
Michiganská univerzita (do 1938)
Povolánídramatik, esejista, scenárista, novinář, autor, romanopisec, spisovatel a prozaik
RodičeIsidore Miller a Augusta Barnett
Manžel(ka)Mary Slattery (1940–1956)
Marilyn Monroe (1956–1961)
Inge Morath (1962–2002)
DětiRebecca Miller
Jane Ellen Miller
PříbuzníJoan Copeland (sourozenec)
Daniel Day-Lewis (zeť)[1]
Ronan Day-Lewis a Cashel Day-Lewis (vnoučata)
Významná dílaSmrt obchodního cestujícího
Zkouška ohněm
Pohled z mostu
Všichni moji synové
Po pádu
OvlivněnýHenrik Ibsen
William Shakespeare
Sofoklés
OceněníTony Award for Best Author (1947)
Pulitzerova cena za drama (1949)
Tony Award for Best Play (1949)
Tony Award for Best Author (1949)
Tony Award for Best Play (1953)
St. Louis Literary Award (1980)
Primetime Emmy Award for Outstanding Writing for a Miniseries, Movie or a Dramatic Special (1981)
 více na Wikidatech
Podpis
Webová stránkawww.ibiblio.org/miller/
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Patřil mezi autory, kteří se programově snažili rozbít představy o Americe jako o ráji. Byl členem Komunistické strany USA, v padesátých letech se stal terčem Výboru pro neamerickou činnost. Odmítnul prozradit jména svých přátel, kteří také sympatizovali s komunismem. Později se angažoval ve prospěch uvězněných spisovatelů v nesvobodných zemích, byl také předsedou Mezinárodního PEN klubu.

Dílo

Jeho společenskokritické hry byly zpočátku psány klasickou formou, byl ovlivněn H. Ibsenem. V pozdějších hrách spojil realismus a symbolismus do expresívní formy.

Divadelní hry

  • Ohnisko nenávisti 1945
  • Všichni moji synové 1947
  • Smrt obchodního cestujícího 1949, (získal za ni Pulitzerovu cenu). Hlavním hrdinou je Willy Loman, člověk, který naplnil americké sny mít (ve smyslu vydělat) peníze a úspěch. Dílo se odehrává v okamžiku, kdy ho opouštějí síly, tím se stává nevýkonným a firma ho propouští. Nakonec spáchá sebevraždu (autonehoda), aby vyplacením pojistky umožnil svým dědicům úspěšný start. Hra je kritikou americké (západní) společnosti. Roku 1985 byl dle hry natočen režisérem Volkerem Schlöndorffem televizní film s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli.
  • Hrdelní pře
  • Zkouška ohněm 1953, (česky i pod názvem Čarodějky ze Salemu). Tématem této hry je salemský proces proti čarodějnicím (konec 17. stol.). Hra se však dotýkala dění v USA, kde probíhalo vyšetřování Výboru pro neamerickou činnost, Miller byl také odsouzen za pohrdání soudem.
  • Pohled z mostu 1955
  • Vzpomínka na dva pondělky 1955
  • Mustangové 1961, dílo bylo použito jako filmový scénář (hlavní role Marilyn Monroe) – stejnojmenný snímek Mustangové, autor tvrdí, že nejde ani o scénář ani hru, ani román. Tvrdí, že pouze radí kameře, hercům atd. co mají dělat. Toto dílo potvrzuje spjatost literatury a filmu. Miller se zde zabývá tématem odchytu divokých koní, kteří jsou pak prodáváni řezníkům a dělají se z nich konzervy pro psy. Autor se ani tak nezabývá koňmi, ale lidmi živící se tímto řemeslem. Český překlad této povídky vyšel pod názvem Ztracenci.
  • Po pádu 1964 – tato hra obsahuje autobiografické prvky, hrdina se zde snaží překonat životní krizi.
  • Incident ve Vichy 1964
  • Cena 1968
  • Strop v arcibiskupském paláci 1977 (odehrává se v komunistickém Československu v domě spisovatele Jiřího Muchy)
  • Americké hodiny 1980

Odkazy

Reference

Literatura

  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.