Ilja Prachař

Narodil se jako prostřední ze tří synů úředníka okresní nemocenské pojišťovny ve Zlíně Františka Prachaře (1899–2001) a jeho ženy Ludmily (1901–1981). Starší bratr Drahomír (1922–2008) pracoval později v podniku zahraničního obchodu, mladší Kamil (1931–2020) se stal divadelním hercem a téměř celou profesní kariéru působil v chebském divadle. Rodiče se ve Zlíně a v Malenovicích čile věnovali spolkovému životu a hráli ochotnické divadlo. Manželka Jana (* 1937) je loutkoherečka, jeho syn David (* 1959), vnuk Jakub (* 1983) i vnučka Mariana (* 1994) se věnují herectví.

Svou hereckou kariéru zahájil jako člen dramatické skupiny Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1945–1947), v Divadle pracujících ve Zlíně (1947–1952) a v divadle v Ostravě (1952–1954).[1] Od roku 1954 účinkoval v pražském Divadle S. K. Neumanna a v letech 1959 až 1990 v Divadle na Vinohradech.[2] Jeho nejznámější filmovou rolí je pravděpodobně chamtivý a lakomý statkář Trautenberk ve večerníčkovém seriálu Krkonošské pohádky.

Je autorem několika divadelních her a televizních scénářů. Již v roce 1951 obdržel za hru „Hádajú se o rozumné“ Státní cenu a za své herectví byl oceněn vyznamenáním Za vynikající práci (1967), titulem zasloužilý umělec (1983) a Cenou Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu (1997).

Ilja Prachař byl členem Komunistické strany. V listopadu 1989 pronesl na Letné projev jako zástupce herců z Divadla na Vinohradech.

V osobním životě byl Ilja Prachař velkým příznivcem fotbalového klubu Slavia. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byl dokonce sedm let předsedou občanského sdružení Odboru přátel Slavie.[3][4]

Rodinný hrob Prachařů na kunratickém hřbitově

Zemřel ve vinohradské nemocnici 10. srpna 2005. Pohřben je na kunratickém hřbitově v Praze v rodinném hrobě.