Oldřich Wenzl

Oldřich Wenzl (3. října 1921, Mělník7. srpna 1969, Mělník) byl český básník, blízký mladým básníkům surrealistické skupiny Ra.

Oldřich Wenzl
Narození3. října 1921
Mělník
Úmrtí7. srpna 1969 (ve věku 47 let)
Mělník
Místo pohřbeníMělník
Povoláníspisovatel, básník, právník a překladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Otec JUDr. Oldřich Wenzl st. byl mělnickým advokátem. Oldřich Wenzl vystudoval v roce 1940 gymnázium na Mělníku. Od roku 1945 pracoval na ředitelství Škodových závodů v Praze a současně studoval práva. Studium ukončil úspěšně v roce 1948. Po promoci pracoval jako advokátní koncipient v kanceláři svého otce a v advokátní poradně. V letech 1952–1956 byl zaměstnán na Státním úřadu plánovacím a 1957–1958 v neratovické Spolaně.[1]

Už v 50. letech trpěl roztroušenou sklerózou a od roku 1960 do smrti byl hospitalizován, převážně v mělnické léčebně Na Podolí, kde zemřel. Většinu svých básní napsal nebo diktoval v nemocnici.[2][3]

Je pochován na hřbitově v Chloumku u Mělníka.[3]

Dílo

Oldřich Wenzl začal psát poezii už jako student mělnického gymnázia, tehdy ovlivněnou francouzskými surrealistickými básníky Paulem Eluardem a Benjaminem Péretem. Roku 1938 debutoval v levicovém časopisu Mladá kultura básní Kterýkoliv odstín modré. Roku 1946 vyšly Wenzlovy překlady jednadvaceti Eluardových básní ve výboru, který sestavil Jindřich Heisler.

Ludvík Kundera zhodnotil v roce 1963 dílo Oldřicha Wenzla, tehdy již nemocného, takto:

Zná ho u nás stěží pět šest lidí. Lyrik, který má u nás nejvíc smyslu pro humor, je zhola neznámý. Napsal dvě sbírky ... a liší se natolik od běžné, to jest poněkud zapšklé představy o poezii, že redaktoři jen krčí rameny.
 Ludvík Kundera[4]

Poezie

  • Yehudi Menuhin (předmluva Ludvík Kundera: O třech ctnostech neboli Sólo na basu s doprovodem flétny, Praha, Mladá fronta, 1964)
  • Hřích ublížit,  Mladá fronta, Praha 1966
  • Veliký požár, Mladá fronta, Praha 1968
  • Lento (Il. Eva Bednářová), Mladá fronta, Praha 1971
  • Veškerá poezie (uspoř., textově připravil a ediční zprávu naps. Ludvík Kundera, doslov Milan Blahynka, il. Jindřich Pileček), Mladá fronta, Praha 1982
  • Pohodlný život (výbor z veršů, vybral, uspoř. a doslov napsal Ludvík Kundera, obr. Jindřich Štyrský, typografie Milan Pašek), Československý spisovatel, Praha 1990
  • Veškerá poezie (uspořádal, textově připravil, doslov napsal Michal Huvar), Carpe diem, V Brumovicích 2000

Zvukový záznam

  • Oldřich Wenzl (CD, produkce M. Huvar, zvukový záznam nahrávky z roku 1943, Wenzlův pěvecký přednes básně Chanson, kterou zhudebnil, a Wenzlův přednes básně Žalm Karla Hlaváčka, Brumovice, Carpe diem, 2001)

Divadelní inscenace

Od šedesátých letech 20. století inscenovala jeho verše divadla malých forem a poezie: 1964 Takzvané divadlo poezie, 1967, Malé divadlo hudby Brno, 1972 Viola Praha, 1975 a 1980 Divadlo Orfeus, 1983 Malé divadlo v Ústí nad Labem, 1987 Divadlo Protoč Praha), 1987 Divadlo poezie Teplice, 1989 Divadlo hudby Olomouc, 2012 Hadivadlo Brno.[2]

Knihy vydané v zahraničí

Posmrtné ocenění

  • Na zdi zahrady vily, ve které Oldřich Wenzl v Mělníku žil, byla v roce 2016 umístěna pamětní deska.[6]

Zajímavost

Tzv. Wenzlova vila ve které Oldřich Wenzl žil, stojí v Mělníku, Radniční ulici č.p. 2. Secesní vila, kterou navrhl architekt Bohumil Hypšman, přešla sňatkem do rodiny Wenzlů. Je označena jako regionální památka.[7] V roce 2017 se město Mělník pokusilo získat vilu v dražbě, ale neuspělo.[8]

Odkazy

Reference

  1. Šmejkal F, 1988, s. 144
  2. Oldřich Wenzl – heslo ve Slovníku české literatury po roce 1945
  3. SÍGL, Miroslav. Kdo byl a kdo je kdo, Mělnicko, Kralupsko, Neratovicko. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-351-0. Kapitola Wenzl Oldřich, s. 515.
  4. Od humoru k tragedii. Kulturní tvorba. 7. 3. 1963, s. 6. Dostupné online.
  5. Biblionetka.pl: Słyszę kroki ementalera
  6. Mělnického básníka Wenzla připomíná pamětní deska. Mělnicko. 29. 11. 2016, s. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
  7. Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Wenzlova vila
  8. RTV plus: Mělník Žilkovu vilu v dražbě nezískal

Literatura

  • František Šmejkal, Skupina Ra, Galerie hl. města Prahy 1988
  • M. Blahynka, Tichá vzpomínka. Doslov k soubornému vydání poezie Oldřicha Wenzla: Veškerá poezie, Mladá fronta, Praha 1982
  • Ludvík Kundera, Vzpomínka na Oldřicha Wenzla, SUPŠ Brno, 1970
  • Z. Pešat, Oldřich Wenzl, Orientace 6/IV, 1966

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.