Městský národní výbor

Městský národní výbor (MěNV nebo MěstNV) - ( na Slovensku MsNV, Mestský národný výbor) je označení národních výborů, které vykonávaly v Československu v letech 1945–1990 správu měst. Byly podřízené okresním národním výborům (ONV).

Platební výměra vyúčtovaná teplickým národním výborem

V Praze však byl zřízen Národní výbor hlavního města Prahy (NVP) a byl postavený na úroveň krajským národním výborům. Podobně i v některých dalších velkých městech měly národní výbory vyšší pozici.

V roce 1990 se městské národní výbory transformovaly na městské úřady a městská zastupitelstva, u statutárních měst na úřady města (později magistráty) a zastupitelstva města.[1]

Kategorie

Od roku 1983

Městské národní výbory se od 1. ledna 1983 podle nového vymezení měst a obcí městského charakteru v § 10 novelizovaného zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, rozdělovaly do několika kategorií.[2] V první kategorii, mimo měst se zvláštním postavením, byla krajská města, další významná velká města se zvlášť rozvinutou hospodářskou, politickou, kulturní, sociální a správní činností a významná lázeňská města (stanovila je nařízením vláda). Ve druhé kategorii okresní města a další města, která byla významnými středisky osídlení a byla vybavena zařízeními a provozovnami pro zabezpečování služeb a potřeb svých obyvatel i jejich spádového území (určoval je krajský národní výbor).

Kategorie[2] v ČSR[3]v SSR[3]
hl. město Praha, hl. město SSR Bratislava11
ostatní města se zvláštním postavením: Brno, Ostrava, Plzeň, Košice31
města s MěNV 1. kategorie239
města s MěNV 2. kategorie18183
obce městského charakteru s MěNV 3. kategorie22430
celkem432124

Počty MěNV v Československu k 1. lednu 1983 (mezi 1. lednem 1983 a 1. lednem 1988 došlo k několika změnám v kategoriích u několika měst).[4] Městy v první kategorii byly: Kladno, Mladá Boleslav, České Budějovice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Ústí nad Labem, Děčín, Chomutov, Liberec, Most, Teplice, Hradec Králové, Pardubice, Gottwaldov, Jihlava, Prostějov, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Olomouc, Opava, Přerov a Třinec.[5]

Odkazy

Reference
  1. § 27 odst. 2 a § 58 odst. 4 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
  2. Sborník ČGS, str. 108–109
  3. Sborník ČGS, str. 110
  4. Sborník ČGS, str. 113
  5. Nařízení vlády č. 152/1982 Sb.

Externí odkazy
  • ANDRLE, Alois; SRP, Vladimír. Nová koncepce pojmů město a venkov a její význam pro geografii. In: Sborník Československé geografické společnosti. [s.l.]: [s.n.], 2/1988. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.