AEIOU

AEIOU či A.E.I.O.U. je zkratka, jež jako svou osobní devizu používal na listinách, knihách, mobiliáři i budovách rakouský vévoda a římskoněmecký císař Fridrich III. Habsburský (1440–1493). Její výklad není jednoznačný, kromě nejznámějších interpretací existuje i několik stovek (!) dalších; Fridrich sám totiž význam svého oblíbeného vlastnického znamení nikdy nikomu neřekl – vysvětlující záznam ve Fridrichově zápisníku byl dopsán později cizí rukou. Kromě císaře Fridricha III. sice ještě tuto zkratku užíval o století později saský vévoda a durynský lantkrabě Jan-Fridrich II. (a to v podobě A.E.I.O.V.),[1][2] nicméně zůstala spojená především s Fridrichem, během staletí se rozšířila do nižších vrstev a stala se jedním ze symbolů dnešního Rakouska.

Možné výklady

První list Fridrichova zápisníku (se zápisky z let 1437–39) zobrazuje poprvé jak zkratku, tak i její vysvětlení (drobné písmo mezi 1. a 2. zápisem odshora v prostředním sloupci)

Latinsky

AUSTRIAE EST IMPERARE ORBI UNIVERSO – Rakousku náleží panovat celému světu
AUSTRIA ERIT IN ORBE ULTIMA – Rakousko bude na světě poslední (tj. jeho existence potrvá nejdéle)
AQUILA ELECTA IUSTE OMNIA VINCIT[1] – Vyvolený (vznešený) orel právem vše přemáhá
AMOR ELECTIS INIUSTIS ORDINOR ULTOR[3] – Jsem milován vyvolenými a ustanoven, abych trestal nespravedlivé

Německy

ALLES ERDREICH IST OESTERREICH UNTERTHAN – Veškerá půda (svět) je poddána Rakousku
AUF ERDEN IST OESTERREICH UNSTERBLICH – Na zemi je Rakousko nesmrtelné
ALLER EHREN IST OESTERREICH VOLL[1] – Všech ctností je Rakousko plné
ALLEIN EVANGELIUM IST OHNE VERLUST – Jedině evangelium je beze ztráty (verze Jana-Fridricha II. Saského)

Existovaly i kritické či ironické interpretace, z nichž nejznámější jsou:

ALLE ESSEL IUBELN OHNE UNTERLASS – Každý osel (ať) jásá bez ustání
ALLER EHRGEIZ IST OESTERREICH UNBEKANNT – Vší ctižádosti je Rakousko prosté

Odraz v kultuře

Heslo a nejistota ohledně jeho výkladu hraje důležitou roli v románu Mlýn na mumie českého spisovatele Petra Stančíka, oceněného cenou Magnesia Litera 2015 v kategorii Litera za prózu.

Galerie

Nejtypičtější provedení hesla/zkratky (včetně pozdněgotického ozdobného podtržení po straně ve formě jakéhosi „L“), vymalované na příručních registrech Fridricha III. (1446)
Na štítu kaple Tereziánské vojenské akademie (původně rezidence Fridricha III.) ve Vídeňském Novém Městě
Na slunečních hodinách v italském (jihotyrolském) Meranu
Oltářní predela z roku 1449 v kostele sv. Ducha ve štýrském Bad Aussee (donátorem oltáře byl Fridrich, tehdy ještě římský král)
Výzdoba a datační pomůcka (1480) pod obloukem Kamenné brány (Steiner Tor) v dolnorakouské Kremži

Poznámky

V klasické latině neexistoval znak „U“, ale bylo psáno jako „V“, což se podle potřeby využívalo (zaměňovalo) i v humanistickém období, kdy už byla do abecedy zavedena obě písmena
Bulletin de la Classe des beaux-arts. 1943, roč. 25, čís. 1, s. 14–15. ISSN 0378-0716. (francouzsky)
https://www.habsburger.net/en/chapter/aeiou

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu AEIOU na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo A. E. I. O. U. v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
AEIOU Das Lexikon aus Österreich (německy) – rakouská kulturně-historická encyklopedie (v rámci širšího projektu Austria-Forum)
MUTSCHLECHNER, Martin. AEIOU [online]. Die Welt der Habsburger, 2011 [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. (německy)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[U=V-1] V klasické latině neexistoval znak „U“, ale bylo psáno jako „V“, což se podle potřeby využívalo (zaměňovalo) i v humanistickém období, kdy už byla do abecedy zavedena obě písmena

[2] Bulletin de la Classe des beaux-arts. 1943, roč. 25, čís. 1, s. 14–15. ISSN 0378-0716. (francouzsky)

[3] ttps://www.habsburger.net/en/chapter/aeiou