Lev Skrbenský z Hříště
Lev kardinál Skrbenský, svobodný pán z Hříště, pokřtěn jako Lev Karel Anna Filip (12. června 1863 Hukovice[1] – 24. prosince 1938 Dlouhá Loučka u Uničova) byl duchovním na Moravě a v Čechách a moravský šlechtic, z rodu Skrbenských z Hříště. Sloužil římskokatolické církvi jako 29. arcibiskup pražský (1899–1916), 9. arcibiskup olomoucký (1916–1920) a kardinál (od roku 1901).
Jeho Eminence Lev kardinál Skrbenský | |
---|---|
29. pražský arcibiskup 9. olomoucký arcibiskup 17. primas český | |
Lev Skrbenský z Hříště | |
Církev | římskokatolická |
Arcidiecéze | pražská |
Předchůdce | František Schönborn |
Nástupce | Pavel Huyn |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1889 |
Biskupské svěcení | 1899 |
Kardinálská kreace | 1901 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 12. června 1863 |
Místo narození | Hukovice, |
Datum úmrtí | 24. prosince 1938 (ve věku 75 let) |
Místo úmrtí | Dlouhá Loučka u Uničova (Langendorf), |
Místo pohřbení | Katedrála svatého Václava v Olomouci |
Rodiče | Filip Skrbenský z Hříště, Leonie Czeike z Badenfeldu |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Lev Skrbenský pocházel ze starobylé šlechtické rodiny Skrbenských z Hříště.
Narodil se 12. června 1863 na zámku v Hukovicích jako druhorozené dítě. Dětství strávil na zámku v Dřevohosticích, který matka roku 1877 zdědila po smrti své ovdovělé matky, baronky von Badenfeld, rozené hraběnky von Erdödy, která zemřela rok před tím.
Gymnazijní studia započal na státním gymnáziu u benediktinů v Kremsmünsteru. Studoval pak na gymnáziu v Kroměříži, kde složil maturitní zkoušku. Na popud svých rodičů studoval právo v Innsbrucku, odkud pak za dva roky přešel do služby u šestého dragounského pluku se sídlem v Brně. Později se přihlásil do arcibiskupského semináře v Olomouci a posléze studoval církevní práva na Gregoriánské univerzitě a Animě v Římě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1889.
Poté působil jako kaplan v Dubu nad Moravou, Moravské Ostravě a Uherském Ostrohu, a v roce 1895 se stal farářem v Melči.
Roku 1899 se stal kanovníkem olomoucké kapituly a téhož roku byl také zvolen do funkce pražského arcibiskupa. V roce 1901 byl jmenován kardinálem, jeho titulárním kostelem byl chrám Santo Stefano Rotondo al Celio. V průběhu války vyjádřil císař František Josef I. nespokojenost s jeho nedostatečně burcujícím postojem ve věcech válečných a přinutil jej přejít do úřadu arcibiskupa olomouckého. V roce 1920 na tuto funkci rezignoval. Pobýval na zámku v Horní Dlouhé Loučce, kde na Štědrý den roku 1938 zemřel. Pohřben byl v katedrále sv. Václava v Olomouci.[2]
Snažil se zavést v arcidiecézi v platnost závěry prvního vatikánského koncilu a zvýšit malý počet kněží, který mu bránil v realizaci jeho plánu. Před první světovou válkou byl předsedou biskupské konference rakouské části monarchie.
Liturgické knihy
Za Skrbenského působení na pražském arcibiskupském stolci došlo k novému vydání některých provinčních liturgických knih:
- Manuale rituum ecclesiasticae provinciae Pragensis (1916) Dostupné online
- Officia propria provinciae Pragensis (1915, čtyři části jako přívazky jednotlivých dílů breviáře)
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu
- STIBOR, Jiří; FUKALA, Radek; TRAPL, Miloš. Skrbenští z Hřiště. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. Opava ; Ostrava: Optys ; Ostravská univerzita, 1995. ISBN 80-85819-45-7. S. 124–125.
Literatura
- STIBOR, Jiří; FUKALA, Radek; TRAPL, Miloš. Skrbenští z Hřiště. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. Opava ; Ostrava: Optys ; Ostravská univerzita, 1995. ISBN 80-85819-45-7. S. 118–125.
- JONOVÁ, Jitka. Kapitoly ze života Lva Skrbenského z Hříště pohledem Svatého Stolce. Uherské Hradiště: Historická společnost Starý Velehrad, 2013. 125 s. ISBN 978-80-86157-37-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lev Skrbenský z Hříště na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lev Skrbenský z Hříště
- Životopis na stránkách pražského arcibiskupství
- Záznam o narození v matrice na stránkách Zemského archivu v Opavě
Předchůdce: František Schönborn |
29. arcibiskup pražský 1899–1916 |
Nástupce: Pavel Huyn |
Předchůdce: František Saleský Bauer |
9. arcibiskup olomoucký 1916–1920 |
Nástupce: Antonín Cyril Stojan |