Dřevohostice (zámek)

Zámek byl postaven v 16. století.[3]

Nevýmznamnějším stavebním zásahem tohoto zámku byla renesanční přestavba, která začala roku 1595 a trvala dvaadvacet let, a kterou započal Karel starší ze Žerotína, moravský zemský hejtman.[4]

V polovině 17. století se uskutečnila raně barokní úprava. V 18. století byly některé zámecké místnosti vyzdobeny freskami. V 19. století byla ale odstraněna větší část opevnění.

Do roku 1897 byl zámek majetkem Skrbenských z Hříště. Poslední majitelka Leonie Skrbenská z Hříště jej prodala městysu za 255 000 zlatých.

Zámek se pak ale moc dobrých časů nedočkal. Roku 1902 tu byl založen ústav pro mravně narušenou mládež s názvem Ochranovna pro mládež zpustlou a mravně narušenou. Ten tu byl až do let 1919.[5]

Roku 1920 zde byla otevřena újezdní měšťanská škola a až roku 1961 byl zámek používán místním JZD.

Posléze zámek převzal Okresní ústav sociálních služeb Přerov, jenž budovu využíval až do roku 2002.

Dnes zámek slouží jako kulturní centrum maloměsta, vedou se zde prohlídky, v létě je tu i biograf a každoročně se zde koná setkání dechových hudeb a výtvarné symposium jako Výtvarné léto Dřevohostice.[6]

Po dřevohostickém zámku prý každou noc chodí Bílá paní,[7] k níž se v místním zámku vážou hned dvě pověsti:

• Na zámku žila prý jedna velmi zlá paní, jež svůj lid tak sužovala, že ji místní rolníci prokleli a ona za trest bloudí po místních lesích; jednou ji viděl osadník z Bezuchova; z úst jí sršel oheň a mezi zuby měla klíč a prosila osadníka ať jej vytáhne, ten se však polekal a utekl; Bílá paní pak zabědovala, že musí ještě dalších padesát let bloudit.

Tak zní pověst, jež byla s ostatními zveřejněna záhorským páterem Thdr. Františkem Přikrylem úplně v prvním vydání z roku 1891 v Záhorské kronice.[8]

• Jednou prý na hradě uzřel večer jeden sedlák Bílou paní; ta mu řekla ať nikomu neřekne, že ji viděl, neboť by dalších sto let na zámku strašila, za odměnu mu pak slíbila poklad; sedlák ale vše řekl své ženě, poklad nedostal a paní dalších sto let bloudila, dokud ji nikdo nevysvobodil.