Královské Uhersko

Královské Uhersko (maďarsky Királyi Magyarország, rumunsky Ungaria Regală, slovensky Kráľovské Uhorsko) je historické označení části území Uherska, které nebylo obsazeno Osmanskou říší během let 1536–1541, oficiálně Uherské království. Název Královské Uhersko se postupně přestal používat koncem 17. století po znovudobytí bývalého území Uherska, kdy ho vytlačil pojem Uherské království.

Uherské království Magyar Királyság Königreich Ungarn Regnum Hungariae ←  ←  ←  1526–1867  →  → vlajka znak
Hymna: Himnusz
Motto: Regnum Mariae Patrona Hungariae
geografie Královské Uhersko (modře) v Karpatské kotlině v roce 1572 a Chorvatsko (červeně)
hlavní město:	Budín (1526–1536) Bratislava (1536–1848) Pešť (1848–1867)
obyvatelstvo
národnostní složení:	Maďaři, Slováci, Rumuni, Rusíni, Němci, Srbové, Chorvati, Slovinci
jazyky:	úřední: latina (před 1784, 1790–1844), němčina (1784–1790, 1849–1867), maďarština (1844–1849) ostatní: rumunština, slovenština, chorvatština, slovinština, srbština, italština, rusínština
náboženství:	římskokatolické, reformované, luteránské, ortodoxní, řeckokatolické, unitářské, judaistické
státní útvar
státní zřízení:	absolutní monarchie
mateřská země:	Habsburská monarchie Habsburská monarchie (do 1804) Rakouské císařství Rakouské císařství
měna:	forint
státní útvary a území
předcházející: Uherské království (1301–1526) Hornouherské knížectví Maďarský stát (1849) následující: Rakousko-Uhersko Země Koruny svatoštěpánské

Královskému Uhersku odpovídalo území dnešního Slovenska (bez menších osmanských teritorií na jihu středního Slovenska, jako např. Fiľakovo), Burgenland, západní Chorvatsko (chorvatské Záhoří), a přilehlé části severozápadního a severovýchodního Maďarska, dnešní Zakarpatské Ukrajiny a Rumunska. V důsledku neustálých válek s Osmanskou říší se hranice navíc všemožně posouvaly.

Rozmach habsburských území v Evropě

Dobytá uherská území, mezi které patřila většina současného Maďarska (mimo úzkého pásu na západě země), Baranja, Bačka a značná část dnešního Chorvatska byla spravována jako Budínský pašalík, který byl pod kontrolou Osmanské říše. Sedmihradsko se stalo vazalským státem, formálně nezávislým, nicméně rovněž pod tureckou kontrolou.

Královské Uhersko bylo formálně nepřerušeným pokračovatelem Uherska, ale de facto šlo o provincii habsburské monarchie, tedy Rakouska (Habsburkové se na uherský trůn dostali právě v době vzniku Královského Uherska). Hlavním městem byla Pošeň (dnes Bratislava). Všechny podstatné události, například Protihabsburská stavovská povstání, se odehrávaly na území Slovenska, které tvořilo jeho jádro.

Královské Uhersko bylo vojensky-správně rozděleno na hlavní kapitanáty a území chorvatsko-slavonského bána. Vedle nich existovaly tradiční uherské župy.