Burgenland

Burgenland je tvořen územím, které od středověku až do 20. století patřilo k Uhrám, a je tak jedinou částí Rakouska, která nikdy nebyla součástí Svaté říše římské, Rakouského arcivévodství ani Předlitavska. Hranice Burgenlandu se zbytkem Rakouska odpovídá právě někdejší rakousko-uherské hranici.

Toto převážně (tehdy 74 %) Němci osídlené území připadlo Rakousku teprve po první světové válce v rámci Pařížských dohod, roku 1921. Pouze město Sopron se zázemím, původně zamýšlené středisko oblasti, zůstalo rozhodnutím plebiscitu součástí Maďarska. Poté, co území dnešního Burgenlandu opustila maďarská armáda, nakrátko zde vznikl samozvaný maďarský stát jménem Litavský banát (Lajtabánság, Leitha-Banat), než bylo území 5. 11. 1921 fakticky ovládnuto Rakouskem. Náhradním hlavním městem země byl roku 1925 určen Eisenstadt.

O pás území, který propojoval Západní a Jižní Slovany a byl i Slovany (hlavně Chorvaty) zčásti obydlen, měla zájem i československá diplomacie, která zde chtěla zřídit tzv. Český koridor, který by fyzicky odděloval německý živel od podunajského prostoru a naopak posílil slovanskou jednotu. Tyto návrhy byly ovšem zamítnuty.

Název nové spolkové země, která neměla v Rakousku žádnou tradici, byl původně navržen jako Vierburgenland ("Čtyřhradsko"), podle toho, že měla být tvořena částmi území čtyř uherských žup, jejichž německé názvy obsahovaly -burg ("hrad") - Ödenburg (Šoproňská župa), Wieselburg (Mošoňská župa), Eisenburg (Vas) a Pressburg (Prešpurská župa). Po zmenšení skutečného území byl ponechán název Burgenland, který měl odkazovat také obecně k velkému množství hradů v této pomezní krajině. Odsud je pak odvozen chorvatský název Gradišće. Maďarské pojmenování Őrvidék znamená "strážní kraj" (odkaz na pohraniční polohu) a označuje vlastně širší území i na maďarské straně hranic. Proto se v Maďarsku pro rakouskou spolkovou zemi běžně užívá i nepřeložený název Burgenland.

V době připojení (anšlusu) Rakouska k nacistickému Německu byl Burgenland jako samostatná jednotka zrušen a jeho území bylo rozděleno mezi Dolnodunajskou župu a Štýrsko. Spolková země Burgenland byla obnovena 1. října 1945.

Burgenland má protáhlý tvar zhruba směru SSV-JJZ. Šoproňským výběžkem Maďarska je téměř rozpolcen, v nejužším místě má šířku jen 5 km. Hraničí na východě s Maďarskem, na severním konci se Slovenskem (Bratislava) a na jižním konci se Slovinskem. Vnitrostátní hranici má na severozápadě s Dolními Rakousy a na západě se Štýrskem.

Geomorfologicky je území Burgenlandu nejednotné a svým klínovitým tvarem zasahuje do rozličných krajinných celků. Na severovýchodě se prostírá svým západním okrajem Malá dunajská kotlina, plochá nížina, jíž dominuje mělké stepní Neziderské jezero, největší vodní plocha v Rakousku. Východně od něj v oblasti Seewinkel ("Jezerní kout") se nachází nejnižší bod Rakouska (114 m n.m.). Severozápadně nad jezerem se zvedají Litavské hory se svahy pokrytými vinicemi. Dále na severu přetíná území Burgenlandu řeka Litava (Leitha), která výše na svém toku tvoří část zemské hranice s Dolními Rakousy.

Do střední části Burgenlandu zasahuje podhůří Alp, svažující se k východu do Maďarska a rozbrázděné řadou údolí. Zde v masivu Kyseckých hor (Günser Gebirge) leží nejvyšší bod Burgenlandu, pohraniční kopec Geschriebenstein (884 m). Jižní část země pak pokrývá zvlněná pahorkatina na horním povodí Ráby, přecházející plynule mezi Štýrskem a Zadunajím.

Kromě severní části, která je pod vlivem Vídně, Bratislavy a dalších větších center, je Burgenland převážně zemědělskou, řídce zalidněnou oblastí. Kromě zmíněného vína se pěstuje hlavně kukuřice, pšenice, cukrovka a ovoce.

Burgenland se administrativně člení na 7 okresů a 2 statutární města.

Okresy (Bezirke):

• Eisenstadt-okolí (Eisenstadt-Umgebung)
• Güssing
• Jennersdorf
• Mattersburg
• Neusiedl am See
• Oberpullendorf
• Oberwart

Statutární města (Statutarstädte)

• Eisenstadt
• Rust

Burgenland je svou povahou zejména tranzitní území ve směru východ-západ. Nejsevernější částí procházejí dálnice A4 (Ostautobahn, E60) a A6 (Nordostautobahn, E58), propojující Vídeň a Budapešť, resp. Bratislavu, jižněji vede dálnice A3 (Südostautobahn) z Vídně k Eisenstadtu (dále pokračuje státní silnice B16 směr Sopron). Ta se zde kříží se silnicí B50, dopravní osou Burgenlandu, která vede z Kopčan u Bratislavy přes Nezider, Eisenstadt, Mattersburg, Oberpullendorf a Oberwart a u Markt Allhau se napojuje na dálnici A2 (Südautobahn, E59). Silnici B50 doplňuje v úseku Eisenstadt–Oberpullendorf rychlostní silnice S31 (Burgenland Schnellstrasse). Dále na jih Burgenlandu pokračují silnice B56 (podél hranic) a B57, které se setkávají v Güssingu a dále v Heiligenkreuz im Lafnitztal křižují silnici B65 na trase Graz–Székesfehérvár (E66). Do nejjižnějšího cípu země vede přes Jennersdorf silnice B58.

Krajinná a historická nesourodost Burgenlandu se ještě výrazněji promítá do rozmístění jeho železnic, které jsou roztříštěny do několika izolovaných částí. Ucelená síť existuje pouze na severu, kudy prochází mezinárodní trať Vídeň–Budapešť. Z ní ve stanici Parndorf vychází trať do Bratislavy-Petržalky (přes Kittsee) a trať směr Nezider–Eisenstadt–Wulkaprodersdorf. Na tyto tratě ÖBB navazují tratě rakousko-maďarské společnosti Győr-Sopron-Ebenfurti Vasút (Raaberbahn) z Ebenfurtu do Sopronu a z Nezideru přes Pamhagen do Fertőszentmiklóse. Od Vídeňského Nového Města vede opět trať ÖBB do Mattersburgu a peáží přes Sopron do Deutschkreuzu. V celé jižní polovině Burgenlandu pak dnes najdeme železnici pouze jako krátký úsek trati ÖBB 530 Graz–Feldbach–Szentgotthárd vedoucí přes Jennersdorf.

• 
  Seewinkel
• 
  Neziderské jezero
• 
  zámek Esterházy v Eisenstadtu
• 
  Kysacké hory v zimě, v popředí městečko Rechnitz
• 
  Rozhledna na vrcholu Geschriebenstein/ Írott-kő
• 
  dvojjazyčná cedule německo-chorvatská
• 
  dvojjazyčná cedule německo-maďarská