Slovinština

Slovinština se píše upravenou latinkou s přidanými znaky č, š a ž. Po dlouhých sporech (tzv. abecedna vojna) mezi slovinskými vzdělanci byla v polovině 19. století přejata chorvatská abeceda Ljudevita Gaje, ze které byly odstraněny znaky, které slovinština nepoužívá. Ta nahradila předchozí tzv. metelčici a bohoričici, tedy písma, která nepoužívala diakritiku, ale pokoušela se hlásky, které nemají v latince ekvivalent, nahradit zcela novými znaky – mnohdy výpůjčkami z cyrilice nebo tvorbou ligatur písmen latinky.

• i neměkčí d, t, n
• h se čte jako ch
• v a l před souhláskou, na konci slova (i jednopísmenného) se čte jako /ʊ/
• mluvená slovinština rozlišuje úzké e /e/ a široké e /ɛ/, dále pak úzké o /o/ a široké o /Ɔ/
• oproti češtině může rozdílná výslovnost rozlišovat význam stejně psaných slov, např. hotel /hotel/ označuje hotel, kdežto hotel /hoteʊ/ označuje sloveso chtěl; podobně slovo zadovoljen znamená ve čtené podobě /zadovóljen/ spokojen, ktežto v podobě /zadovoljén/ uspokojen

Jinak je výslovnost stejná jako v češtině. Spolu se skutečností, že slovinština je vzhledem k češtině plna nepravých homonym (a to jak homofonních, tak homografních), bývají tyto rozdíly příčinou častých nedorozumění mezi Čechy a Slovinci.

Příklad:

• Píšeme: Hitri otroci so kuhali jed v vrtu na Dunaju.
• Čteme: Chitri otro:ci so kuchali jɛd ʊ vŕtu na Du:naju
• Přeloženo do češtiny: Rychlé děti vařily jídlo na zahradě ve Vídni.

Slovinština užívá v minulém čase pomocné sloveso ve všech osobách (podobně jako chorvatština), na rozdíl od češtiny nebo slovenštiny, kde pomocné sloveso ve 3. osobě jednotného i množného čísla vymizelo, nebo od ruštiny, která neužívá pomocné sloveso vůbec. Příklad: Bil je še majhen – Byl ještě malý.

Budoucí čas používá stejný tvar jako čas minulý, pouze pomocný tvar slovesa být (biti) se liší. Příklad: Pomagal ti bom – Pomůžu ti.

Slovinština rozlišuje dokonavost, avšak pouze u některých sloves. Příklad: brati (číst) × prebrati (přečíst)

Slovinština jako jeden z mála jazyků na světě zná (a prakticky bez výjimek používá) duál, tedy dvojné číslo, ve slovinštině někdy též označovaná jako řeč milenců.^[zdroj?] Příklad:

• Jaz sem šel – já jsem šel
• Midva sva šla – já a ty (přičemž alespoň jeden z nás je mužského rodu) jsme šli
• Midve sva šli – já a ty (obě ženského rodu) jsme šly
• Mi smo šli – my (tři a více osob, z toho alespoň jedna mužského rodu) jsme šli
• Me smo šle – my (tři a více osob ženského rodu) jsme šly
• Srečala sem te – Potkala jsem tě
• Srečala sem vaju – Potkala jsem vás dva
• Srečala sem vas – Potkala jsem vás
• Okni sta umazani – (Právě) dvě okna jsou špinavá

• Zámuřština

• Obrázky, zvuky či videa k tématu slovinština na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo slovinština ve Wikislovníku
• Kategorie Slovinština ve Wikislovníku