Východní katolické církve

Východní katolické církve je souhrnné označení pro 23 katolických církví sui iuris, které na rozdíl od římskokatolické církve užívají ve své liturgii některý z východních ritů. Vznikly během 12. až 20. století, a to většinou odtržením od některé pravoslavné nebo starobylé východní církve, na rozdíl od nich však uznávají papežský primát, výjimku tvoří Maronitská katolická církev, která jako jediná zachovala společenství s římským biskupem i po Velkém schizmatu (1054). Řídí se Kodexem kánonů východních církví (CCEO), vydaným v roce 1990. Ty z nich, které používají byzantský ritus, se nazývají řeckokatolické církve.

Země, které mají sídla východních katolických partikulárních církví (červená: byzantský obřad, zelená: alexandrijský obřad, žlutá: ostatní)

Liturgie se člení na tzv.rity (obřady) a katolická církev se dělí na západní (latinskou) a východní (orientální) církev.

Západní církev:

• latinský ritus (římskokatolická církev, v rámci níž se užívá partikulárních a monastických ritů.)

Partikulární rity:

• Římský ritus: (užívá se s výjimkami v celé římskokatolické církvi, vychází ze vzorové papežské liturgie)

• Ambrosiánský ritus (užívá se na většině území milánské arcidiecéze a v několika italských a švýcarských farnostech)
• Mozarabský ritus (užívá se ve Španělsku, především v toledské arcidiecézi a v několika španělských farnostech)
• zvláštní partikulární rity v Lyonu a Braze
• zaniklé rity (severoafrický ritus, galikánský ritus, keltský ritus...)

Monastické rity:

• dominikánský ritus (dominikáni se na rozdíl od františkánů považovali za kanovníky s bohatou chórovou modlitbou a na základě pařížské liturgie rozvinuli bohatý bohoslužebný život s mnoha procesími)
• karmelitánský ritus (obutí karmelitáni staré observance si udrželi z palestinské kolébky svého řádu zvláštní ritus Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě)
• premonstrátský ritus (jakožto řeholní kanovníci si podrželi mnoho z bohoslužeb laonského biskupství, kde se nacházel jejich 1.klášter)
• kartuziánský ritus
• františkánský ritus
• a další...

Východní církve:

• koptský ritus (koptská církev)
• západosyrský ritus (syrská církev)
• východosyrský ritus (chaldejská církev)
• malankarský ritus (syrsko-malankarská církev)
• malabarský ritus (syrsko-malabarská církev)
• arménský ritus (arménská církev)
• maronitský ritus (maronitská církev)
• etiopský ritus (etiopská církev a eritrejská církev)
• byzantský ritus (ukrajinská církev, běloruská církev, chorvatská a srbská církev, albánská církev, maďarská církev, rusínská církev, rumunská církev, melchitská církev, řecká církev, bulharská církev, ruská církev, makedonská církev, italo-albánská církev a slovenská církev)

Východní katolické církve se tradičně rozdělují do 5 liturgických tradic:

• tradice alexandrijská (církve koptská, etiopská a eritrejská)
• tradice antiošská (církve syrská, maronitská a syro-malankarská)
• tradice arménská (církev arménská)
• tradice chaldejská (církve chaldejská a syro-malabarská)
• tradice konstantinopolská: (církve albánská, běloruská, chorvatsko-srbská, bulharská, řecká, melchitská, italo-albánská, makedonská, rumunská, ruská, ruténská, slovenská, ukrajinská a maďarská)

Východní katolické církve se dělí na:

• patriarchální církve (v čele stojí patriarcha, volený synodou biskupů patriarchální církve) - církev koptská (1 alexandrijský patriarchát), církev melchitská (1 antiošský patriarchát, 15 archieparchií, 5 eparchií, 5 exarchátů a 2 patriarchální závislé území-misie), církev maronitská (1 antiošský patriarchát, 8 archieparchií, 17 eparchií a 3 exarcháty), církev syrská (1 antiošský patriarchát, 6 archieparchií, 3 eparchie, 5 exarchátů a 1 patriarchální závislé území-misie), církev chaldejská (1 babylonský patriarchát, 4 metropolitní archieparchie, 5 archieparchií, 13 eparchií a 2 patriarchální závislé území-misie) a církev arménská (1 kilikijský patriarchát, 4 archieparchie, 6 eparchií a 6 exarchátů)
• církve arcibiskupské větší (v čele stojí tzv. "větší arcibiskup", volený stejně jako patriarcha a následně potvrzen papežem, na rozdíl od patriarchy, který žádá jen o tzv.communio) - církev syro-malankarská (1 větší archieparchie, 1 archieparchie a 10 eparchií), církev syro-malabarská (1 větší archieparchie, 3 metropolitní archieparchie, 1 archieparchie a 31 eparchií), církev ukrajinská (1 větší archieparchie, 7 archieparchií, 21 eparchií a 7 exarchátů) a církev rumunská (1 větší archieparchie a 6 eparchií).
• metropolitní církve sui iuris (v čele stojí metropolita, jmenovaný papežem ze 3 kandidátů navržených Radou hierarchů) - církev etiopská (1 metropolitní archieparchie a 3 eparchie), církev ruténská (tato církev nemá společný synod, resp.společného metropolitu, v tomto konkrétním případě výraz ruténská církev znamená to, že mají společnou byzantskou tradici a liturgii. Tato církev se dělí na 3 samostatné církve sui iuris, které jsou přímo podřízené Svatému stolci: Metropolitní církev sui iuris v Pittsburghu zahrnující všechny katolíky byzantského obřadu v USA (1 metropolitní archieparchie a 3 eparchie), dále eparchie sui iuris v Mukačevu na území Zakarpatské Ukrajiny a Apoštolský exarchát (sui iuris) v České republice.), církev slovenská (1 metropolitní archieparchie v Prešově a 3 eparchie v Bratislavě, Košicích a kanadském Torontu), církev maďarská (od r.2015 - 1 metropolitní archieparchie a 2 eparchie) a církev eritrejská (od r.2015 1 archieparchie a 3 eparchie).
• ostatní církve sui iuris (v čele stojí hierarcha, kterého jmenuje papež) - církev albánská (1 sufragánní apoštolská administratura římskokatolické arcidiecéze v Tiranë), církev běloruská (bez hierarchie, pouze římskokatolická), církev chorvatská a srbská (2 eparchie), církev bulharská (1 apoštolský exarchát), církev řecká (2 apoštolské exarcháty v Athénách a Istanbulu-sede vacante od r.1957), církev italo-albánská (2 eparchie a 1 územní opatství-monastýr), církev makedonská (1 apoštolský exarchát), církev ruská (2 apoštolské exarcháty sede vacante v Rusku od r.1951 a v čínském Charbinu od r.1952).
• ordinariáty pro věřící východního ritu (v čele stojí římskokatolický ordinář) - ordinariát pro východní katolíky v Argentině (ordinářem je arcibiskup z Buenos Aires), ordinariát pro katolíky byzantského ritu v Rakousku (ordinářem je vídeňský arcibiskup), ordinariát pro východní katolíky v Brazílii (ordinářem je arcibiskup z Belo Horizonte), ordinariát pro katolíky arménského ritu ve východní Evropě (ordinářem je titulární archieparcha v Gjumri), ordinariát pro východní katolíky ve Francii (ordinářem je pařížský arcibiskup), ordinariát pro katolíky arménského ritu v Řecku (ordinářem je apoštolský administrátor sede vacante v Athénách), ordinariát pro východní katolíky v Polsku - arménský ritus (ordinářem je varšavský arcibiskup), ordinariát pro katolíky arménského ritu v Rumunsku (ordinářem je apoštolský administrátor sede vacante v Gherla) a ordinariát pro východní katolíky ve Španělsku (ordinářem je madridský arcibiskup).